Jaromír Černín z Chudenic

Jaromír Černín z Chudenic
Jaromír Černín z Chudenic, portrét od Ludwiga Angerera, 1860
Jaromír Černín z Chudenic,
portrét od Ludwiga Angerera, 1860
5. vladař domu hradeckého a chudenického a nejvyšší dědičný číšník Českého království
Ve funkci:
11. červenec 1868 – 26. listopad 1908
PředchůdceEvžen I. Karel Czernin z Chudenic
NástupceEvžen II. Jaromír Czernin z Chudenic
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1881 – 26. listopad 1908
PanovníkFrantišek Josef I.
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1874 – 26. listopad 1908
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1872
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1869 – 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1861 – 1867
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1845 – 26. listopad 1908
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození13. března 1818 nebo 13. března 1813
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. listopadu 1908
Petrohrad
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci
ChoťI. (1843) Karolína Schaffgotschová (1820–1876)
II. (1879) Josefína Paarová, ovdovělá Falkenhaynová (1839–1916)
RodičeEvžen I. Karel Czernin z Chudenic (1796–1868) a Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (1798–1866)
DětiEvžen Jaromír Černín z Chudenic
František Evžen Černín z Chudenic
Tereza Černínová z Chudenic
Marie Rudolfina Černínová z Chudenic
Karolína Černínová z Chudenic
Ernestina Černínová z Chudenic
Profesepolitik a úředník
Ocenění1884: Řád zlatého rouna (č. 1061)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír hrabě Černín z Chudenic (německyJaromir Graf Czernin von und zu Chudenitz; 13. března 1818 Vídeň26. listopadu 1908 Petrohrad)[1] byl český šlechtic, velkostatkář a politik. Čtyřicet let byl hlavou šlechtického rodu Černínů z Chudenic[2], vlastnil velkostatky v jižních, severních a západních Čechách (Jindřichův Hradec, Chudenice, Krásný Dvůr, Petrohrad) a patřil k největším vlastníkům půdy v Českém království. V politice působil aktivně jako poslanec Českého zemského sněmu a později jako člen rakouské Panské sněmovny. Zastával také řadu čestných hodností a byl nositelem Řádu zlatého rouna. Dva z jeho zeťů (Friedrich Schönborn, Johann Ledebur-Wicheln) byli ministry rakouské vlády.

Život

Jaromír Černín (sedící) se svými bratry Rudolfem (1821–1873), Heřmanem (1819–1892) a Humbertem (1827–1910); litografie, Josef Kriehuber, 1847

Narodil se jako nejstarší ze čtyř synů hraběte Evžena Karla Černína (1796–1868), vynikajícího znalce české historie a významného donátora Národního muzea, matka Marie Terezie (1798–1866) pocházela z rodu Rosenbergů. Jaromír po maturitě na gymnáziu studoval práva na Vídeňské univerzitě a poté působil jako nižší státní úředník u moravského místodržitelství v Brně, kde se také oženil. V letech 1843–1844 byl krajským komisařem ve Znojmě, poté působil jako sekretář u zemské vlády v Dolním Rakousku. V roce 1846 opustil státní službu a začal se podílet na správě rodového majetku. Mezitím byl v roce 1845 jmenován c. k. komořím. Později se zapojil do politického života v Českém království, v letech 1861–1867, 1869 a 1870–1872 byl poslancem Českého zemského sněmu, kam byl zvolen za velkostatkářskou kurii. V roce 1874 se jako držitel fideikomisu stal dědičným členem rakouské Panské sněmovny. V roce 1881 obdržel titul c. k. tajného rady a v roce 1884 získal Řád zlatého rouna.

Byl pohřben v rodinné hrobce v kostele svatého Jakuba v Jindřichově Hradci.

Majetek

Po otci zdědil majetek v různých částech Čech. Nejvýznamnější položkou v černínském majetku byl velkostatek Jindřichův Hradec, k němuž patřilo 11 455 hektarů půdy. S vlastnictvím Jindřichova Hradce byl spojen také čestný titul vladař domu jindřichohradeckého převzatý po předchozích majitelích Slavatech. Po rodině Slavatů užíval Jaromír Černín také čestný titul dědičného nejvyššího číšníka Českého království. V severních Čechách vlastnil velkostatky Petrohrad u Loun a Krásný Dvůr, které zahrnovaly přes 12 000 hektarů půdy.[1] Důležitou součástí rodového dědictví byl velkostatek Chudenice na Klatovsku s hradem Švihovem s rozlohou 6 677 hektarů půdy.[3] Držba Chudenic měla mimo jiné symbolický význam, protože tento nejstarší rodový statek byl v majetku rodiny nepřetržitě od roku 1291.[4] Jaromír Černín střídal pobyty na různých místech, na rozdíl od svých předků, kteří preferovali Krásný Dvůr, pobýval často v Petrohradě, kde také zemřel. Ve Vídni byl jeho sídlem Černínský palác s bohatými uměleckými sbírkami. Správu majetku předal v roce 1906 synu Evženovi.

Rodina

Jaromír Černín byl dvakrát ženatý.[5] Jeho první svatba se konala v roce 1843 v Brně, kde tehdy působil jako nižší státní úředník. Oženil se s hraběnkou Karolínou Františkou ze Schaffgotsche (1820–1876), s níž měl šest dětí. Podruhé se oženil ve Vídni v roce 1879 s hraběnkou Josefínou Paarovou, ovdovělou hraběnkou Falkenhaynovou (1839–1916). Obě Jaromírovy manželky obdržely čestný titul c. k. palácová dáma a byly nositelkami Řádu hvězdového kříže.[6][7] Oba synové z prvního manželství zemřeli bezdětní, majetek v jižních, západních a severních Čechách přešel adopcí na vrchlabskou větev Černínů (Eugen Alfons Czernin).

Potomstvo:

Odkazy

Reference

  1. a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 83. 
  2. Ottův slovník naučný, díl VI., Praha, 1893; s. 623–627 dostupné online
  3. PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 86–93 dostupné online
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 114–115
  5. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 117–118 ISBN 978-80-85955-39-2
  6. DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  7. Jaromir, Graf Czernin von und zu Chudenitz. geni_family_tree [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I - A-M. 1. vyd. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. 
  • MAŠEK, Petr. Knihovny hrabat Czerninů z Chudenic. 1. vyd. České Budějovice: Opera romantica 4, 2003. S. 239–255. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Jaromir Czernin von und zu Chudenitz (1818-1908) crop.jpg
Jaromir Czernin von und zu Chudenitz (1818-1908)
Die Grafen Czernin Litho.jpg
Die Grafen Jaromir (1818-1908), Rudolf (1821-1875), Herrmann (1819-1892) und Humbert (1827-1910) Czernin