Jaromír Šofr

prof. MgA. Jaromír Šofr
Narození20. září 1939 (85 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Aktivní roky1961–současnost
Český lev
Nejlepší kamera
2006 – Obsluhoval jsem anglického krále
Umělecké ceny
Festival československých filmů Praha – Zvláštní cena poroty za kameru
1975 – Kdo hledá zlaté dno
MFF Valladoid – Cena za kameru
1989 – Konec starých časů
Novoměstský hrnec smíchu –
Cena za výtvarný počin
2007 – Obsluhoval jsem anglického krále
MFF Manaki Brothers ve Skopje –
Ex Aequo Zlatá kamera 300
2007 – Obsluhoval jsem anglického krále
Lodž – Cameraimage
2007 – Cena za umělecký přínos
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Šofr (* 20. září 1939 Brno) je český kameraman a vysokoškolský pedagog.

Biografie

Narodil se v Brně. Jeho otec provozoval lékárnu v Třebíči, kde Šofr také prožil válečná léta. Od mládí tíhnul k hudbě a výtvarnému umění (od 13 let hraje na altový saxofon). Vystudoval gymnázium v Třebíči, kde v roce 1956 odmaturoval.[1] Na FAMU byl přijat už ve svých sedmnácti letech (1956). Roku 1961 absolvoval filmem Věry Chytilové Strop, který byl uveden do distribuce v roce 1963 s dalším filmem Chytilové Pytel blech. V jeho dílech je patrný vliv francouzské nové vlny. Důkazem může být slavný interaktivní film Kinoautomat: Člověk a jeho dům, který vzbudil pozornost na EXPU 67. Mezi lety 1961 a 1962 pracoval v ČST, mezi lety 1962 a 1964 pracoval v Československém armádním filmu a od roku 1964 do roku 1991 pracoval ve Filmovém studiu Barrandov.[2] V roce 1980 se začal věnovat také malbě.[1]

Autorsky spolupracoval především s Jiřím Menzelem (Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Na samotě u lesa, Postřižiny) a Věrou Chytilovou (Pytel blech, Strop, Panelstory aneb jak se rodí sídliště, Vlčí bouda). Ze spolupráce s dalšími tvůrci lze uvést filmy O slavnosti a hostech (s Janem Němcem), Ať žije republika (s Karlem Kachyňou), Farářův konec (s Evaldem Schormem), S čerty nejsou žerty (s Hynkem Bočanem) nebo Člověk proti zkáze (se Štěpánem Skalským).

Roku 2007 získal Českého lva za nejlepší kameru filmu Obsluhoval jsem anglického krále. V roce 2019 byl oceněn Cenou města Třebíče.[3]

Vyučuje na katedře kamery FAMU. Věnuje se profesionální digitalizaci a restaurování filmů.[4]

Věnuje se také malbě, v říjnu roku 2021 vystavoval své obrazy v Malovaném domě v Třebíči.[5]

Filmografie

RokFilmRežiePoznámky
1961StropVěra Chytilovástudentský film
1962Pytel blechVěra Chytilovástudentský film
1965O slavnosti a hostechJan Němec
Ať žije republikaKarel Kachyňa
1966Ostře sledované vlakyJiří Menzel
Kinoautomat: Člověk a jeho důmRadúz Činčera
1967Rozmarné létoJiří Menzel
1968Náhrdelník melancholie – Sedm písní Marty KubišovéJan NěmecTV film
Farářův konecEvald Schorm
1969Skřivánci na nitiJiří Menzel
1970Velká neznámáPavel Hobl
1971Hry lásky šálivéJiří Krejčík
1973Dny zradyOtakar VávraI. a II.
1974Na startu je delfínJaromír Borek
Kdo hledá zlaté dnoJiří Menzel
1975Tak láska začíná...Hynek Bočan
Osvobození PrahyOtakar Vávra
1976Na samotě u lesaJiří Menzel
1977Řeknem si to příští létoJúlius Matula
Hodina pravdyVáclav Matějka
1978Báječní muži s klikouJiří Menzel
1979Causa KrálíkJaromil Jireš
Panelstory aneb jak se rodí sídlištěVěra Chytilová
Zápisník zmizeléhoJaromil JirešTV film
1980Útěky domůJaromil Jireš
1981ŘetězJiří Svoboda
PostřižinyJiří Menzel
Povídka malostranskáJiří Krejčík
1983Vítr v kapseJaroslav Soukup
Putování Jana AmoseOtakar Vávra
KatapultJaromil Jireš
1985Vesničko má střediskováJiří Menzel
S čerty nejsou žertyHynek Bočan
AlbertFrantišek Vláčil
Čardášová JulieGarik Sakokrátký, animovaný
1987Vlčí boudaVěra Chytilová
1988Stupne poraženýchJúlius Matula
1989Konec starých časůJiří Menzel
Člověk proti zkázeŠtepán Skalský
1991Žebrácká operaJiří Menzel
1993Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana ČonkinaJiří Menzel
Il Giovane MussoliniGianluigi CalderoneTV film
2006Obsluhoval jsem anglického králeJiří Menzel
2013DonšajniJiří Menzel

Bibliografie

  • Teorie a praxe světlotonální koncepce filmu. NAMU, Praha 2013.
  • Živý film: digitalizace filmu Metodou DRA (kolektiv autorů). Lepton studio, Praha 2016.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 42. 
  2. ↑ MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců / 21, W - Ž : 1950-2010.. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall 391 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 S. 276. 
  3. ↑ MAHEL, Luděk. Cenu města Třebíče obdrží kameraman Jaromír Šofr. Třebíčský deník. 2019-09-04. Dostupné online [cit. 2024-10-27]. 
  4. ↑ LAUDIN, Radek. Slavný kameraman Šofr restauruje staré české filmy potají ve sklepení. iDNES.cz [online]. 2019-08-04 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Kameraman Menzela: třebíčský rodák Jaromír Šofr vystavuje v Malovaném domě. Třebíčský deník. 2021-10-27. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 

Literatura

  • KRČMÁŘ, Milan. S Jiřím Menzelem jsem se seznámil v nočním vlaku. Třebíčský zpravodaj 1/2009, s. 24–25.
  • LUKEŠ, Jan, et al. Jaromír Šofr: služebník krásné kinematografie. 1. vyd. Praha: Česká televize, 2020. 189 s. (Edice ČT). ISBN 978-80-7404-335-2. Filmografie, ocenění. Obsahuje bibliografické odkazy a bibliografii. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce