Jaromír (kníže)

Jaromír
Český kníže
Busta knížete Jaromíra v Jaroměři, Jaromírova ulice
Doba vlády	I. 1003 II. 1004–1012 III. 1033–1034 IV. 1034 (?–1035)
Narození	10. století
Úmrtí	4. listopadu 1035 Stará Lysá
Pohřben	Bazilika svatého Jiří
Předchůdce	I. Vladivoj II. Boleslav Chrabrý III.Oldřich
Nástupce	I. Boleslav III. II.Oldřich III.Oldřich
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Boleslav II.
Matka	Emma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír (975^? – 4. listopadu 1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004–1012 a 1033–1034, syn Boleslava II. Pobožného a jeho druhé, neznámé choti, bratr Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha. Narodil se někdy v 70. letech 10. století. František Palacký uvádí, že Jaromír byl synem Boleslava II. a jeho manželky Emmy;^[1] dále uvádí, že za Jaromírova panování se prohloubila závislost Čech na Říši.^[2]

V roce 1001 uprchli Jaromír s Oldřichem a svou matkou před krutostí staršího bratra Boleslava III., který dal z obavy o knížecí stolec Jaromíra vykastrovat (Boleslav III. totiž sám dědice neměl), k bavorskému vévodovi Jindřichovi II., dlouholetému spojenci jejich otce. Roku 1003 byl Jaromír po smrti Vladivoje, kterého na český trůn prosadil polský kníže Boleslav Chrabrý, díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. Brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.^[1]

Teprve na podzim 1004 se mohl ujmout vlády, když s podporou římskoněmeckého krále Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Jaromír přijal od římskoněmeckého krále Čechy v léno (obdržev od něho kopí jako symbol lenního vztahu) a v následujících letech podporoval Říši v bojích s Boleslavem Chrabrým. Krátce po svém nastoupení na trůn Jaromír dobyl Budyšín, ale v roce 1007 Boleslav Chrabrý Lužici i Budyšín dobyl zpět. Morava během Jaromírovy slabé vlády k českému státu nepatřila.

Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách nejmladší z bratrů Oldřich. Jaromír utekl nejdříve z neznámých důvodů do Polska a až poté do Říše k Jindřichovi II., který ho ale uvěznil v Utrechtu. Tam Jaromír strávil ve vězení téměř 21 let.

Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti jeho osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 potřetí Jaromíra českým knížetem. Již na jaře příštího roku však byl Oldřich císařem propuštěn a byl mu navrácen knížecí titul. Podmínkou bylo, že se o vládu bude dělit s Jaromírem (měl mu vyčlenit úděl v Čechách) a svým synem Břetislavem (měl vládnout na Moravě). Jaromír byl poté na Oldřichův příkaz oslepen a uvězněn a Oldřichův syn Břetislav před otcem uprchl do ciziny.

Když 9. listopadu 1034 Oldřich náhle zemřel, stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I. Ani to mu ale život nezachránilo. Roku 1035 byl bezmocný Jaromír z vůle Vršovců zavražděn. Kosmas píše: „Kochan poslal svého kata a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“

Kdy přijel Břetislav I. do Prahy, se nikde neříká. Pouze v jedné kronice najdeme zmínku, že „Jaromír sám vládl knížectví jeden rok po smrti Oldřichově“. Scéna, kdy Jaromír uvádí Břetislava na knížecí stolec, kterou popisuje Kosmas, se neodehrála v žádném případě přímo při Oldřichově pohřbu. Břetislav by se nemohl vrátit z exilu tak rychle.^[3]

• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. 
• CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7. 
• IVANOV, Miroslav. Královraždy, aneb, Český pitaval. V Praze: XYZ, 2010. 300 s. ISBN 978-80-7388-391-1. Kapitola „Lstivost", s. 17–56. 
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972-1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha: Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5. 
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7. 
• MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsi Przemyślidzi i ich państwo (od X do połowy XI wieku). Ekspansja terytorialna i jej polityczne uwarunkowania. Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 2008. 576 s. ISBN 978-83-7177-547-5. (polsky) 
• NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. 
• SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0. 
• TŘEŠTÍK, Dušan; ČECHURA, Jaroslav; PECHAR, Vladimír. Králové a knížata zemí Koruny české. Praha: Rybka, 2001. 413 s. ISBN 80-86182-55-X. 
• ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Český na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír (kníže)
• Heslo v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918 Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine.
• Jaromír I. na e-stredovek

Předchůdce: Vladivoj

Český kníže Jaromír 1003

Nástupce: Boleslav III.

Předchůdce: Boleslav Chrabrý

Český kníže Jaromír 1004–1012

Nástupce: Oldřich

Předchůdce: Oldřich

Český kníže Jaromír 1033–1034

Nástupce: Oldřich

Předchůdce: Oldřich

Český kníže Jaromír 1034 (?–1035)

Nástupce: Břetislav I.