Jaromír Císař (advokát)

JUDr. Jaromír Císař
Narození9. května 1959 (65 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Povoláníadvokát
TitulJUDr.
Funkcepředstavenstvo (od 2009)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaromír Císař je český advokát, insolvenční správce a rozhodce. Je společníkem advokátní kanceláře PORTOS.[1] Vedle praktických právních otázek, zejména z oblasti obchodního a insolvenčního práva, se věnuje právním dějinám a rovněž ústavnímu právu. Přednáší na Právnické fakultě UK v Praze[2] a pravidelně publikuje odborné texty. Působí ve správní radě nadačního fondu Bohemian Heritage Fund.[3]

Život

Po ukončení studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze působil jako odborný asistent na Katedře právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy, na začátku devadesátých let absolvoval studijní stáž na pařížské Sorbonně.

Od roku 1993 se věnuje advokacii, kdy se svými společníky prof. JUDr. Zdeňkem Češkou, CSc. a JUDr. Pavlem Smutným založili vlastní advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, s.r.o.[4], dnes 2. největší advokátní kancelář v Česku, vystupující od 1. března 2024 pod názvem PORTOS, advokátní kancelář s.r.o. Kancelář se vedle komplexního právního poradenství věnuje také otázkám spojeným s poradenství managementu, společenskou odpovědností a umělou inteligencí[5]. Opakovaně byla oceněna titulem Právnická firma roku v oblasti pro bono a společenské odpovědnosti ESG.[6]

V současné době působí Jaromír Císař mimo jiné jako ohlášený společník insolvenční správy či rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v Praze.[7] Rovněž přednáší dějiny práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jaromír Císař je autorem řady odborných publikací, článků a právnických učebnic. Pravidelně také přednáší na odborných konferencích.

V roce 2009 se podílel na založení fondu Bohemian Heritage Fund, který slouží pro podporu českého kulturního dědictví.[8]

Účast v mediálně známých kauzách

Zastupování Českých drah při převodu železničních stanic v hodnotě 3,25 miliardy korun na Správu železniční dopravní cesty.[9]

Některá díla

Kolektiv autorů. Dějiny evropského kontinentálního práva. Vyd. 3. V Praze: Nakladatelství Leges, 2010. 808 str. ISBN 978-80-87212-54-7

Kolektiv autorů. Právnický stav a právnické profese v minulosti. V Praze: Wolters Kluwer, 2016. 280 str. ISBN 978-80-7552-030-2

Reference

  1. ↑ Advokátní kancelář [online]. Praha: CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Katedra právních dějin [online]. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Správní rada [online]. Praha: BOHEMIAN HERITAGE FUND, nadační fond [cit. 2016-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-04. 
  4. ↑ Advokátní kancelář [online]. Praha: CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář [cit. 2016-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-12. 
  5. ↑ Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný mění své jméno na PORTOS | Právní prostor. Právní prostor [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Advokátní kancelář [online]. Praha: CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky [online]. Praha: Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ KRAMER, Jaroslav. Jako advokáti bychom měli sledovat vyšší cíle [online]. Economia [cit. 2017-03-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ České dráhy a správa železnic podepsaly dohodu o převodu nádraží. Česká tisková kancelář [online]. [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“