Jaromír Jech

PhDr. Jaromír Jech, CSc.
Narození27. srpna 1918
Václavice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. září 1992 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánífolklorista
etnograf
germanista
spisovatel
ZaměstnavatelČSAV
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaromír Jech (27. srpna 1918, Václavice19. září 1992, Praha) byl český folklorista, etnograf, literární vědec, germanista, akademik ČSAV a spisovatel. Byl jedním z předních představitelů české folkloristiky druhé poloviny 20. století.

Biografie

Mládí a studium

Po absolvování gymnázia v Benešově studoval od roku 1937 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK, kde se postupně začal profilovat jako literární vědec a dialektolog. Jeho studia však na několik let přerušilo uzavření vysokých škol během Druhé světové války. Po osvobození získal stipendium, které mu umožnilo studium ve švýcarské Basileji[1]. V roce 1946 získal aprobaci jako středoškolský profesor a po dalších třech letech obhájil disertační práci, která se zabývala lidovou mluvou na Benešovsku. Následující léta působil jako pedagog na různých gymnáziích, obzvláště pak na gymnáziu v Říčanech u Prahy.

Působení na Československé akademii věd

Krátce po založení Československé akademie věd se stal odborným pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde zastával mimo jiné funkci vedoucího slovesně folkloristického oddělení. Po odchodu Jiřího Horáka v roce 1964 se ujal předsednictví celého Ústavu. Byl také předsedou celostátní oborové komise pro etnografii a folkloristiku a předsedou pro obhajoby kandidátských disertačních prací v oboru národopisu. V roce 1972 musel z politických důvodů odejít z pozice předsedy Ústavu pro etnografii a folkloristiku do nuceného důchodu. Nadále však působil v ČSAV, přešel totiž do Ústavu pro českou a světovou literaturu.[2] Mimo jiné působil jako dlouholetý redaktor v etnologickém časopise Český lid.

Mezinárodní činnost

Byl zakládajícím členem světové organizace badatelů pro lidové vyprávění (International Society for Folk-Narrative Research – ISFNR), kde po určitou dobu vykonával také funkci člena předsednictva, nebo také mezinárodní etnografické organizace International Society for Ethnology and Folklore. Účastnil se řady mezinárodních konferencí a kongresů a byl spoluautorem mezinárodních vydání zápoadoslovanských pohádek a západoslovanského lidového humoru. V Berlíně vydal druhé vydání publikace o českých pohádkách, která slouží jako úvod do českého pohádkosloví a studia pohádek jako folklórního druhu.[3]

Publikační a editorská činnost

Ústředním motivem jeho tvorby byl výzkum pohádky jako folklorního druhu, jejího vývoje a formách přesunu do moderních médií (televize, filmu či rozhlasu). Důležité je pak komparatistické hledisko – zkoumal například vztah české pohádky s pohádkami bratří Grimmů či souvislosti mezi českým folklorem a folklorem slovenským, polským či německým. Zabýval se také lidovou slovesností českých menšin v rumunském Banátu či Lužických Srbů.[3]

Navázal na svého přítele Josefa Štefana Kubína a jeho výzkum lidového vyprávění v kladském Českém koutku. Byl mimo jiné editorem třetího vydání jeho Kladských povídek. Mimo to vydal vlastní sbírku kladských lidových povídek Lidová vyprávění z Kladska, kde prvedl rozbor změn, které se v místním lidovém vyprávění udály během půlstoletí od prvního vydání Kubínových povídek.

Mimo vědeckých prací publikoval (obzvláště v SNDK) několik pohádkových knížek pro děti a mládež.

Výběr z díla

Literárněvědné práce

  • Lidová vyprávění z Kladska (1959)
  • Tschechische Volksmärchen (1961)
  • Československá vlastivěda III. Lidová kultura (oddíly o pohádkách, humorkách a anekdotách) (1968)
  • Zapadlí vlastenci vypravují (1977)
  • České vesnice v rumunském Banátě (1992)

Sbírky pohádek

  • Moudrý rozsudek (1962)
  • Povídá babička povídačku (1962)
  • Žerty s hastrmany a čerty (1965)
  • Z Krakonošovy mošny (1982)

Odkazy

Reference

  1. Databáze Knih – autor Jaromír Jech, http://www.databazeknih.cz/zivotopis/jaromir-jech-27705
  2. Životopis Jaromíra Jecha na stránkách Český koutek v Kladsku, http://kladsko.unas.cz/Text/ar01s04.html#d0e1566 Archivováno 18. 10. 2017 na Wayback Machine.
  3. a b O životě a díle Jaromíra Jecha. In: Národopisná revue, s. 154

Literatura

  • KUDLÁČKOVÁ, Eliška Srovnání sběrů z Kladska u Josefa Štefana Kubína a Jaromíra Jecha. Praha, 2010 [cit. 2015-10-17]. 58 s. Bakalářská práce.
  • HLADÍKOVÁ, Kristýna. Kladské sběry lidových vyprávění v „Českém koutku“ v Kladsku. Praha, 2004 [cit. 2015-10-17]. 128 s. Diplomová práce.
  • ŠRÁMKOVÁ, Marta. O životě a díle Jaromíra Jecha. Národopisná revue. roč. 2, čís. 4, s. 153 ISSN 0862-8351

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“