Jaromír Kincl (spisovatel)
| Jaromír Kincl | |
|---|---|
| Narození | 19. října 1930 Praha,  Československo |
| Úmrtí | 26. dubna 2019 (ve věku 88 let) Praha, Československo |
| Pseudonym | Karel Vlček |
| Povolání | redaktor, scenárista, spisovatel |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Obchodní akademie v Praze |
| Témata | literární činnost, televizní scenáristika a editace |
| Významná díla | Rákosníček |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaromír Kincl (19. října 1930, Praha – 26. dubna 2019,[1] tamtéž) byl český spisovatel a televizní redaktor a scenárista, autor knih pro děti, tvůrce pohádkové postavy skřítka Rákosníčka.[2]
Život
Roku 1949 maturoval na Obchodní akademii v Praze a pak pracoval jako úředník. V letech 1952–1975 působil v nakladatelství Naše vojsko jako plánovač a pracovník propagace a současně byl v letech 1968–1975 redaktorem v časopisu Zápisník. Pak pracoval v knihkupectví. V 60. letech 20. století začal časopisecky publikovat povídky. Autorsky se podílel na parodických kabaretních pásmech divadla Paravan a začal spolupracovat s Československou televizí jako scenárista řady večerníčků a s Vladimírem Branislavem se podílel na pořadu Zvědavá kamera.[2] Napsal rovněž řadu textů k časopisecky vydávaným komiksům Gustava Kruma.[3]
V 70. a 80. letech vytvořil (původně pod pseudonymem Karel Vlček a ve spolupráci s televize propuštěným Vladimírem Branislavem) scénáře k večerníčkovým sériím o skřítku Rákosníčkovi. Po roce 1989 pracoval v Československé, resp. České televizi.[2] Roku 1994 odešel do důchodu.[4]
Knižně debutoval roku 1980 didaktickou knížkou pro děti Povídačky pro prvňáčky. Postava Rákosníčka se objevila poprvé v leporelu Jak Rákosníček chytal hejly roku 1987 a souborná vydání jeho příhod začala vycházet od roku 1996 s ilustracemi Zdeňka Smetany. Většina těchto příběhů vyšla rovněž na zvukových nosičích. V této své tvorbě, podobně jako například Emil Šaloun, rozvíjel poetiku moderní české pohádky Václava Čtvrtka.[2]
Výběrová bibliografie
Satirická pásma
- Provede to Bambas aneb kabaret se služebním předurčením pro vojáky, texty písní autor a Pavel Kopta, Praha: DILIA 1962.
- Šach-mat, aneb, Za řekou je bubu, Praha: DILIA 1963, společně s Antonínem Hodkem.
- Nástup na kulturu (1963), divadelní pásmo určené pro vojenské kabarety, s Pavlem Boškem.
- Co dělat po páté: literární kabaret, Praha: ÚDA 1966 společně s Pavlem Boškem.
Texty ke komiksům
- Vinnetou, podle prvního dílu románu Karla Maye, čtrnáctideník Zápisník 23/1964–26/1966, tvorba na dalších dílech byla na příkaz z vyšších míst zastavena, knižně 2002.[5]
- Poklad na ostrově, podle stejnojmenného románu R. L. Stevensona, Zápisník 8/1967–9/1968, knižně 1970.[6]
- Tarzanův návrat, podle druhého a třetího dílu románového cyklu E. R. Buroughse, Zápisník 18/1968–23/1969, knižně 1991.[7]
- Kapitán Blood, podle románu Rafaela Sabatiniho, Zápisník 1–20/1970, knižně 1988.[7]
- Král Madagaskaru, podle stejnojmenného románu Desidera Galského, časopis Pionýrská stezka 1/1975–4/1976, knižně 2002.[8]
Scénáře k televizním animovaným večerníčkům
- Rákosníček a hvězdy (1975), třináct dílů, společně s Vladimírem Branislavem pod pseudonymem Karel Vlček, režie Zdeněk Smetana.
- Rákosníček a jeho rybník (1983), třináct dílů, režie Zdeněk Smetana.
- Rákosníček a povětří (1987), třináct dílů, režie Zdeněk Smetana.
Knihy
- Povídačky pro prvňáčky, Praha: Panorama 1980, didaktická pohádka o školním skřítkovi.
- Jak Rákosníček chytal hejly, Praha: Panorama 1987, leporelo.
- Rákosníček a hvězdy, Praha: Svoboda 1996, příběhy dobráckého, neposedného a zvědavého skřítka, který je trochu popleta.
- Rákosníček a rybník, Praha: Albatros 1998.
- Rákosníček a počasí, Praha: Albatros 1999.
- Heřmánek a Mařinka, Praha: Albatros 2000, vyprávění o bylinkové pohádkové apatyce.
Odkazy
Reference
- ↑ Úmrtní list Městské části Praha 9, svazek 15, ročník 2019, strana/list 83, poř. č. 109
- ↑ a b c d ŠUBRTOVÁ, Milena a kol.Slovník autorů literatury pro děti a mládež 2. - Čeští spisovatelé. Praha: Libri 2012, S. 199-200. ISBN 978-80-7277-506-4
- ↑ Gustav Krum: Věznice parmská, Kapitán Blood, Král Madagaskaru, Tarzanův návrat, Vinnetou, Praha: BB art 2002.[Dále jen Krum].
- ↑ Jaromír Kincl ve Filmové databázi
- ↑ Krum, S. 10.
- ↑ Krum, S. 10-11.
- ↑ a b Krum, S. 11.
- ↑ Krum, S. 12.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Kincl na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Kincl (spisovatel)
- Jaromír Kincl v Databázi knih
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“