Jaromír Krejcar

Jaromír Krejcar
Narození	25. července 1895 Hundsheim Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. října 1950 (ve věku 55 let) Londýn Spojené království Spojené království
Povolání	architekt, pedagog, designér, urbanista, grafik, typograf, redaktor a architektonický teoretik
Choť	Jiřina Bucková 1. manželka Milena Jesenská 2. manželka Riva Krejcar 3. manželka
Děti	Jaromír Krejcar (nar.1922) syn Jana Krejcarová dcera
Příbuzní	Jaromír Krejcar (nar.1950) vnuk Jan Krejcar (nar.1965) vnuk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaromír Krejcar (25. července 1895 Hundsheim – 5. října 1950 Londýn) byl architekt, návrhář nábytku, výtvarník, vysokoškolský profesor, vydavatel a teoretik. S první ženou Jiřinou Buckovou měli syna Jaromíra. S druhou ženou Milenou Jesenskou měli dceru Janu – „Honzu“. Třetí a poslední ženou byla Riva Krejcar.

Život

Narodil se v dolnorakouském Hundsheimu.

Vyučil se zedníkem, vystudoval pražskou Průmyslovou školu stavební, pracoval jako stavbyvedoucí a vystudoval architekturu u profesora Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění (AVU, 1918–21). Po dvou letech u Josefa Gočára se v roce 1923 osamostatnil.

Od 20. let minulého století rozhodný zastupitel funkcionalismu a purismu proti tehdy stále ještě přežívajícímu historismu a dekorativismu. Reprezentoval Bauhaus v Československu. Zakladatel Klubu za novou Prahu, člen Sdružení architektů, Levé fronty, Svazu socialistických architektů a Devětsilu (1922).

Okouzlen komunismem krátce pracoval v Moskvě (1934–35), vzápětí se rozčarován vrátil a ukončil kontakty s levicí kolem Karla Teigeho.

V roce 1937 získal dvě Velké ceny a Zlatou medaili za architekturu na mezinárodní výstavě v Paříži. Jeho československý pavilon (spolu se Z. Kejřem, B. Soumarem a Ladislavem Sutnarem) reprezentoval jednu z nejvyspělejších průmyslových zemí světa. Jedna z prvních staveb avantgardní architektury – ocel, sklo, světlo – vznikající těsně před válkou, na kterou navázal až high-tech v 60. letech minulého století.

V prvním válečném exilu žil a pracoval v Londýně. Krátce profesorem (1946–48) na VUT v Brně. Opět odešel do exilu po puči v únoru 1948 a vyučoval na tamější renomované škole architektury Architectural Association (AA).

Jaromír Krejcar zemřel v londýnské University College Hospital 5. října 1950^[1][2] ve věku 55 let na krevní sraženinu, poté co byl hospitalizován při zápalu plic.

Dílo

Stavby

• vila Vladislava Vančury, Zbraslav u Prahy, 1923
• činžovní dům, Domažlická ul., Praha-Žižkov, 1923–24, spolu s Kamilem Roškotem
• Olympic, obchodní, kancelářský a bytový dům, Spálená čp. 16/75, Praha, 1924–27
• vila, Nad olšinami 4, Praha-Strašnice, 1926
• Gibiánova vila, Charlese de Gaulla 2, Praha-Bubeneč, 1927–29
• Jednota soukromých úředníků, kancelářský dům, Praha-Vinohrady, 1930–31 (projekt 1927)
• Láznský dům Machnáč, Trenčianské Teplice, 1929–32
• Strakonice, regulační plán, 1930
• projekt přestavby pražské dopravní sítě, 1931, spolu s J. Špalkem
• Československý pavilón na Mezinárodní výstavě umění a techniky v moderním životě, Paříž, 1937, spolu se Z. Kejřem, B. Soumarem a L. Sutnarem
• rodinný dům, Nad koupadly, Praha-Hodkovičky, 1939

Projekty a návrhy

• velkotržnice, Praha-Žižkov, 1921
• studentské koleje, soutěžní návrh, Praha-Dejvice, 1923
• Úrazová dělnická pojišťovna, Praha, 1924
• Akademické náměstí, soutěžní návrh, Brno, 1925
• vládního centrum na Letné, Praha, 1928
• stadióny v Braníku a na Letné, Praha
• léčebný dům, Karlovy Vary, soutěžní návrh, 1930
• komplex škol, soutěžní návrh, Praha-Dejvice, 1931
• léčebný dům, soutěžní návrh, Poděbrady, 1931
• sanatorium, Starý Smokovec, 1932
• sanatorium, Vyšné Hágy, 1932

Odkazy

Reference

Literatura

• Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 246, 341, 418–9, 519

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Krejcar na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Krejcar
• Jaromír Krejcar v Encyklopedii dějin města Brna
• Jaromír Krejcar na Archiwebu