Jaromír Lauer
| Jaromír Lauer | |
|---|---|
| Datum narození | 23. prosince 1954 (68 let) |
| Místo narození |  Československo |
| Stát | Československo |
| Výška | 193 cm |
| Přezdívka | „Aiša[1]“ |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo | TJ Slávia VŠ Praha (klub) |
| Trenéři | Jiří Mašín (Slavia VŠ) Petr Jákl st. (Slavia VŠ) František Jákl (Slavia VŠ) Michal Vachun (repr.) |
| Kategorie | polotěžká váha |
| Účast na LOH | bez účasti |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2021 | |
Jaromír "Aiša" Lauer (* 23. prosince 1954) je bývalý československý a český zápasník – judista.
Osobní život
Část svého dětství bydlel s rodiči v Nizozemsku.[2]
Jeho vášní byla modelařina – rádiem řízená letadla. Vystudoval elektrotechnickou průmyslovku.[3]
Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK, trenérský obor se specializací na judo (1980).
Sportovní kariéra
S kurzem sebeobrany začínal ve 14 letech v Praze na vinohradské koleji Budeč. Patřil k nejpoctivějším absolventům kurzu a tak se v 15 letech dostal po náboru do judistického klubu pražských vysokých škol TJ Slavia (dnešní USK Praha) k trenéru Jiřímu Mašínovi. V roce 1978 vyhrál s klubem prestižní pohár mistrů.[4]. V československé reprezentaci se pohyboval střídavě od roku 1978 poloviny sedmdesátých let dvacátého století. Snažil se kombinovat studium vysoké školy a sportovní kariéry.
V roce 1982 obsadil třetí místo na akademickém mistrovství světa ve finském Jyväskylä a stal se reprezentační jedničkou v polotěžké váze do 95 kg. V olympijském roce 1984 však do jeho váhové kategorie přišel Jiří Sosna. Kvůli bojkotu olympijských her v Los Angeles přišel o možnost se Sosnou bojovat o olympijskou nominaci. Po skončení sportovní kariéry se věnoval trenérské práci.
Trenér Petr Jákl st. ho popisoval jako charakterního v tréninku poctivého sportovce. Jeho dominantním rysem byla bojovnost a vůle po vítězství. Nemíval předzávodní stresy. Na druhou stranu tato vlastnost vedla k neopatrnosti a přílišné přímočarosti. Útočil i za bodového vedení a snažil se pokořit soupeře na ippon. Postrádal onu zápasnickou vychytralost. Pro větší úspěch v mezinárodní konkurenci potřeboval zlepšit technicko-taktické vedení boje.[5]
Výsledky
| Turnaj | 1982 | 1983 | 1984 |
|---|---|---|---|
| 28 | 29 | 30 | |
| −95 | |||
| Olympijské hry | — | ||
| Mistrovství světa | — | ||
| Mistrovství Evropy | úč. | úč. | — |
| Akademické MS | 3. | — | |
Trenérská kariéra
Svoji trenérskou kariéru spojil s domovským klubem USK Praha. Od roku 2007 převzal po Františku Jáklovi funkci staršího (šéftrenéra) trenéra.[6] V devadesátých letech dvacátého století vedl juniorskou reprezentaci.
Mezi jeho nejznámější žáky patří Lukáš Krpálek, kterého přivedl na Letní univerziádě v Kazani v roce 2013 ke dvěma zlatým medailím.
Odkazy
Reference
- ↑ přezdívku dostal po ústecké koulařce Aiše Houdové
- ↑ Československý sport 4.11.1978 str. 4
- ↑ Československý sport 2.9.1977 str.8
- ↑ Archivovaná kopie. www.czechjudo.org [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-31.
- ↑ Československý sport 11.6.1982 str. 6
- ↑ Archivovaná kopie. www.uskjudo.cz [online]. [cit. 2007-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-25.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“