Jaromír Pečírka (lékař)

Jaromír Pečírka
MUDr. Jaromír Pečírka
MUDr. Jaromír Pečírka
Narození19. dubna 1864
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. března 1933 (ve věku 68 let)
Teplice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
DětiIvan Pečírka
Vojenská kariéra
HodnostGenerál zdravotnictva IV. hodnostní třídy
Doba služby1888-1923
SloužilRakousko-UherskoRakousko-uherská armáda Znak Československa Československá armáda
VálkyPrvní světová válka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Jaromír Pečírka (19. dubna 1864 Praha – 13. března 1933 Teplice[p 1]), byl český vojenský lékař, generál rakousko-uherské i československé armády. Od roku 1888 působil ve vojenské zdravotní službě. S rakouským námořnictvem uskutečnil cestu kolem světa. V roce 1912 byl povýšen na šéflékaře, od roku 1916 na generálního štábního lékaře. Po vzniku ČSR se podílel na budování československého vojenského zdravotnictví jako generál zdravotnictví a šéf odboru na Ministerstvu národní obrany. Měl široké zájmy: zabýval se také entomologií (zejména výzkumem kovaříkovitých) a botanikou, sbíral obrazy, věnoval se lyžování a horolezectví.

Život

Mládí a vojenská kariéra

Narodil se 19. dubna 1864 v Praze. Po absolvování pražské lékařské fakulty[1] vstoupil do služeb rakouského vojenského námořnictva. Uskutečnil s ním cestu kolem světa. Poté byl přeložen k zeměbraně.[2] Roku 1912 byl jmenován šéflékařem vojenské zdravotní služby[3] a v roce 1916 generálním štábním lékařem.[2] Během války byl určitou dobu velitelem posádkové nemocnice v Praze.[2]

Po vzniku Československa se zapojil do budování vojenského zdravotnictví jako generál a šéf odboru na Ministerstvu národní obrany. Roku 1923 odešel do důchodu.[2]

Vědecké, kulturní a sportovní aktivity

Pečírka měl široké vědecké a kulturní zájmy. Během cesty kolem světa s vojenským námořnictvem se z něj stal nadšený botanik a reportáže z navštívených míst posílal do časopisu Zlatá Praha. Později, jako plukovní lékař v Českých Budějovicích, se věnoval entomologii. Zkoumal hmyz na Šumavě a specializoval se na čeleď kovaříkovitých; deset druhů po něm dostalo příponu Pečirkai. Spolu s profesorem Františkem Klapálkem zakládal Českou společnost entomologickou a dlouhodobě v ní působil jako místopředseda. Rozsáhlou sbírku tisíců druhů brouků v desetitisících exemplářích věnoval ještě před válkou Národnímu muzeu.[2]

Byl také znalcem umění. V domácí sbírce měl několik cenných obrazů.[2]

V oblasti sportu se angažoval v lyžování a alpinismu. Vystoupil na několik exotických hor, například na Jávě a v Kordillerách, přičemž některé vrcholy byly i přes 5000 m nad mořem. Uskutečnil také výstupy v Dolomitech a Alpách. Patřil mezi zakladatele Klubu alpistů československých (KAČS) a od roku 1924 tomuto spolku předsedal.[4] Určitou dobu byl rovněž prvním místopředsedou Svazu lyžařů RČS.[3]

Závěr života

Poslední léta života pro něj byla těžká. 18. září 1927 mu zemřela manželka[5] a roku 1931 i syn Ivan Pečírka.[6] Jaromír Pečírka onemocněl v lednu 1933 chřipkou, k níž se přidalo onemocnění ledvin. 25. února odjel na léčení do Teplic, jeho stav se ale zhoršil a (podle nekrologu v Lidových novinách) tam 13. března téhož roku zemřel.[2] (Národní listy uvádějí jako místo úmrtí Dubí u Teplic,[3] autoritní databáze NK ČR a portál valka.cz Prahu).[7][8] Pohřben byl 17. března ve Všenorech do rodinné hrobky.[9]

Rodina a příbuzenstvo

Vyznamenání

Válečná medaile 1873Válečná medaile 1873
Jubilejní pamětní medaile 1898Jubilejní pamětní medaile 1898
Vojenský jubilejní křížVojenský jubilejní kříž
Řád Františka Josefa, rytířŘád Františka Josefa, rytíř
Zlatý záslužný kříž s korunouZlatý záslužný kříž s korunou
Vojenská záslužná medaile, bronzováVojenská záslužná medaile, bronzová
Řád Františka Josefa, důstojníkŘád Františka Josefa, důstojník
Řád železné koruny, III. třídy - rytířŘád železné koruny, III. třídy – rytíř
Vojenská záslužná medaile, stříbrnáVojenská záslužná medaile, stříbrná
Karlův vojenský křížKarlův vojenský kříž
Řád Františka Josefa, komturŘád Františka Josefa, komtur

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jako místo úmrtí se někdy uvádí Praha nebo Dubí. Viz podrobnosti v sekci „Závěr života“.

Reference

  1. ↑ Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), strana 91
  2. ↑ a b c d e f g Generál dr. Jaromír Pečírka zemřel. Lidové noviny. 1933-03-14, roč. 41, čís. 133, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-02-01]. 
  3. ↑ a b c Generál MUDr. Jaromír Pečírka. Národní listy. 1933-03-16, roč. 73, čís. 53, s. 6. Dostupné online [cit. 2014-02-01]. 
  4. ↑ Jaromír Pečírka na www.horosvaz.cz. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2014-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21. 
  5. ↑ a b Úmrtí. Národní politika. 1927-09-20, roč. 45, čís. 259, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-02-01]. 
  6. ↑ a b Dr. Ivan Pečírka mrtev. Národní politika. 1931-05-29, roč. 49, čís. 147, s. 10. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 
  7. ↑ Autoritní záznam Jaromíra Pečírky na aut.nkp.cz
  8. ↑ Jaromír Pečírka (www.valka.cz)
  9. ↑ Žalov. Národní listy. 1933-03-18, roč. 73, čís. 77, s. 6. Dostupné online [cit. 2014-02-01]. 
  10. ↑ Dr. Josef Pečírka. Květy. 1870-09-07, roč. 5, čís. 36, s. 286. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 
  11. ↑ Marianna Pečírková. Národní listy. 1904-07-25, roč. 44, čís. 204, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 
  12. ↑ PEČÍRKA, Jaromír. Univ. prof. dr. Ferdinand Pečírka †. Národní listy. 1922-01-18, roč. 62, čís. 18, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 
  13. ↑ PRIMUSOVÁ, Adriana. Jaromír Pečírka (1891-1966), historik umění. Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2003 (udu.cas.cz Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.)
  14. ↑ REJSEK, Josef. Ivanovo srdce. Národní listy. 1931-06-10, roč. 79, čís. 151, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 

Literatura

  • MAŠÁT, Martin. Hřebeny a okolí : horolezecký průvodce s útržky historie. 1. vyd. [s.l.]: Martin Mašát, 2020. 180 s. ISBN 978-80-270-6849-4. Kapitola Generál MUDr. Jaromír Pečírka, s. 147–154. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
AUT KuK Kriegsbande BAR.svg
Ribbon bar: War Ribbon (Kriegsbande) for Austro-Hungarian decorations (inter alia: Militär-Verdienstkreuz; Militär-Verdienstmedaille (Signum Laudis); Franz-Joseph-Orden; Tapferkeitsmedaille).
AUT Karl-Truppenkreuz BAR.svg
Ribbon bar: Karl Troop Cross – Austria-Hungary. (Karl-Truppenkreuz)
Ord.Franz.Joseph-COM.png
Autor: LuigiXIV, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Commendatore dell'Ordine Imperiale di Francesco Giuseppe (Austria)
Greater coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg
Autor: Shazz, Licence: CC BY-SA 3.0
Znak Československa - veliký s českým nápisem
Kriegsmedaille.jpg
Medaglia di Guerra (Kriegsmedaille), Impero Austriaco
Order of Franz Joseph - Ribbon bar (Knight).svg
Autor: Portunes, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar of the Austrian Empire's Order of Franz Joseph
AUT Jubiläumskreuz 1908.png
Autor: Mimich, Licence: CC BY-SA 3.0
Krzyż Jubileuszowy 1908 (Austro-Węgry)
Jaromír Pečírka (1864-1933).jpg
Jaromír Pečírka (1864 - 1933), Český vojenský lékař, generál rakousko-uherské i československé armády.