Jaromír Plíšek

Ing. Jaromír Plíšek
Jaromír Plíšek během koncertu skupiny Ejhle
Jaromír Plíšek během koncertu skupiny Ejhle
Velvyslanec ČR v Rumunsku
Ve funkci:
1997 – 2001
PředchůdceJaromír Kvapil
NástupceRadek Pech
4. velvyslanec ČR v Maďarsku
Ve funkci:
2006 – 2010
PředchůdceHana Hubáčková
NástupceHelena Bambasová
Vedoucí tajemník Ústřední církevní kanceláře ČCE
Ve funkci:
1. ledna 2017 – 19. září 2021
PředchůdceMartin Kocanda
NástupceMartin Balcar

Narození20. května 1955 (68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Dětitři děti
Alma materČVUT v Praze
CommonsJaromír Plíšek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Plíšek (* 20. května 1955 Praha) je český cestovatel, hudebník a diplomat. V letech 1997 až 2001 byl velvyslancem ČR v Rumunsku a v letech 2006 až 2010 velvyslancem ČR v Maďarsku, v letech 2017 až 2021 působil jako vedoucí tajemník Ústřední církevní kanceláře ČCE.

Život

Vyrostl v Praze na Bílé Hoře. Po dočasném obnovení skautu v roce 1968 se stal aktivním členem, v prvním ročníku vysoké školy se v Janských Lázních seznámil v Sola fide se studenty teologie a dostal se do evangelického prostředí.[1] Vystudoval dopravní inženýrství na Stavební fakultě ČVUT a také rumunštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Do Rumunska ho původně zavedla záliba v horské turistice, po seznámení s krajany v Banátu založil ještě před revolucí Sdružení pro pomoc krajanům v Rumunsku.[1] V této práci pokračoval i po sametové revoluci v listopadu 1989, spolupracoval s Helsinským výborem a v roce 1997 se stal velvyslancem v Rumunsku. Po návratu pracoval na ministerstvu a pak se stal velvyslancem v Maďarsku.[1] Následně se stal náměstkem ministra zahraničních věcí České republiky.[2] V této funkci (označované „generální sekretář“) působil v době, kdy ministerský post zastával Karel Schwarzenberg.[3] Plíšek se měl poté stát velvyslancem na Slovensku,[4] leč z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana k tomuto přesunu nedošlo a ambasadorkou na Slovensku se stala manželka Zemanova předchůdce v prezidentské funkci, paní Livia Klausová.[3] Schwarzenbergův nástupce Jan Kohout navíc Plíška ze sekretářské funkce odvolal.[5]

Plíšek je autorem publikace Rumunština do batohu a vystupoval také s hudebními skupinami Ahoj, Pahoj a Ejhle, skládající se ze členů Českobratrské církve evangelické (ČCE), k níž se hlásí. Některé Plíškovy písně se objevily také ve zpěvníku Svítá, který tato církev používá.[2] Mezi roky 1991 až 1997 byl členem Synodní rady Českobratrské církve evangelické, v níž působil na pozici druhého náměstka synodního kurátora.[6] Od ledna 2017 vykonával práci vedoucího tajemníka Ústřední církevní kanceláře ČCE,[1] kterou ukončil 19. září 2021.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b c d ŽENATÁ, Daniela. Přes rumunské hory a velvyslanecký post do církevní kanceláře. Český bratr. 3. 2017, roč. 93, čís. 3, s. 25–28. ISSN 1211-6793. 
  2. a b UHL, Petr. Kdo je tady pánem. Deník Referendum [online]. 2013-04-12 [cit. 2014-03-03]. Dostupné online. 
  3. a b ROVENSKÝ, Jan. Měl se stát velvyslancem na Slovensku, Kohout ho teď nechce ani v diplomacii. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-07-10 [cit. 2014-03-03]. Dostupné online. 
  4. ČTK. Vláda schválila nové velvyslance. Exšéf US-DEU Mareš míří do Kanady. Lidovky.cz [online]. 2013-02-10 [cit. 2014-03-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  5. Kohout se chystá zbavit Schwarzenbergových lidí. Skončit má Plíšek i šéfka kabinetu. iHNed.cz [online]. 2013-07-10 [cit. 2014-03-03]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  6. BROŽ, Miroslav. Církev v proměnách času: 1969–1999. Praha: Kalich, 2002. 413 s. ISBN 80-7017-697-0. Kapitola Synodní rada, s. 98. 
  7. Novým vedoucím tajemníkem ÚCK se stal Martin Balcar [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická [cit. 2021-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-12. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“