Jaromír Podešva

Jaromír Podešva
Základní informace
Narození	8. března 1927 Brno Československo Československo
Úmrtí	25. listopadu 2000 (ve věku 73 let) Brno Česko Česko
Žánry	klasická hudba a dodekafonie
Povolání	hudební skladatel a hudební pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Podešva (8. března 1927 Brno – 9. listopadu 2000 Brno) byl český hudební skladatel a pedagog.

Život

Narodil se v Brně do hudebního prostředí, jeho otec byl houslařem. Již jako chlapec hrál na klavír, housle a na violu. Za německé okupace byl jako středoškolský student totálně nasazen na manuální práci do Boskovic a později z trestu přeložen do Ostravy. Středoškolská studia dokončil po válce. Absolvoval abiturientský kurz skladby na brněnské konzervatoři a v roce 1947 začal studovat kompozici na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně u Jaroslava Kvapila. Po dokončení řádného studia v roce 1951^[1] absolvoval ještě tříletou aspiranturu u téhož pedagoga a vykonával funkci tajemníka katedry skladby a dirigování. V letech 1956–1959 byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů v Praze a později se stal předsedou brněnské pobočky. V letech 1969–1990 vyučoval skladbu a hudební teorii na ostravské konzervatoři. K jeho žákům zde patřili například Pavel Helebrand nebo violoncellista a koncertní mistr Janáčkovy filharmonie Ostrava Jiří Hanousek.

Jeho tvorba zpočátku vycházela z díla Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. V roce 1960 získal stipendium UNESCO na studijní pobyt v zemích západní Evropy a v USA. Setkání se soudobými kompozičními směry a postupy významně ovlivnilo jeho další tvorbu.

Dílo

Orchestrální skladby

• Symfonie č. 1 (1951)
• Cesta vlasti (symfonický triptych: Kounicovy koleje. V kraj vešla Rudá armáda. Veliký pochod. 1952–1953)
• Symfonie č. 2 pro smyčce a flétnu (1961)
• Koncert pro flétnu a orchestr (1965)
• Kulminace. Perla na dně (3. symfonie). Dvě symfonické paralely myšlenek Milana Kundery a Bohumila Hrabala (1966)
• Symfonie č. 4 – komorní (Hudba Soláně) pro flétnu, cembalo a malý smyčcový orchestr (1967)
• Symfonie č. 5 - vokální "Tři zlomky padesátiletí" pro baryton a velký orchestr na texty Františka Halase a Jevgenije Jevtušenka (1967)
• Symfonie č. 6 (1970),
• Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr (1971)
• Koncert pro klavír a orchestr (1973)
• Beskydská suita (1974)
• Koncert pro housle a orchestr (1974-75)
• Koncert pro trubku a orchestr (1975)
• Pocta Leoši Janáčkovi. Symfonická věta pro velký orchestr (1977)
• Slavnosti sněženek (Pocta Bohumilu Hrabalovi, 1980)
• Koncert pro klarinet a orchestr (1981)
• Symfonie č. 7 "In memoriam J. P. jun." (1951-1972), paralely k textům K. H. Máchy a Ladislava Stehlika (1982-83)
• Symfonietta festiva pro komorní orchestr (1983)
• Symfonie č. 8 "Ostravská" (1986)
• Koncert pro violu a orchestr (1988)
• Symfonie č. 9 (1989)
• Symfonie č. 10 "Initium ultimum" (1993)
• Pět kusů pro komorní smyčcový orchestr "Neslavné přídavky" (1994)

Skladby pro komorní soubory

• Smyčcový kvartet č. 1 (1950)
• Smyčcový kvartet č. 2, Budeš žít v míru (1951)
• Smyčcový kvartet č. 3 (1955)
• Smyčcový kvartet č. 4, Z příběhu nového současníka (1960)
• Z Moravy (pro smyčcový kvartet, 1960)
• Smyčcový kvartet č. 5, Čím jsem byl... (1964)
• Smyčcový kvartet č. 6, „De Iuventute" (1976)
• Kvartet pro housle, klarinet, violoncello a klavír (1977)
• Klarinetový kvintet (pro klarinet a smyčcový kvartet, 1984)
• Dechový kvintet (1961)
• Nonet č. 1 "O šťastných dětech"
• Nonet č. 2 (1972)
• Koncert pro komorní orchestr (1978)

Komorní skladby

• Sonatina pro klarinet a klavír (1948)
• Družstevníkův den (3 skladby pro akordeon, 1950)
• 1. sonáta pro klavír (1951)
• 2. sonáta pro klavír (1953)
• Rhapsodietty pro klavír (1955)
• Sonáta pro housle a klavír (1958)
• Pět kusů pro housle a klavír (1967)
• Sonatina pro klavír '69 (1969)
• Suita pro violu a klavír "Hledání úsměvu" (1969)
• Concertino pro dvoje housle a klavír (1972)
• Sonatina pro violoncello a klavír (1980)
• Pařížské vteřiny. Suita pro klavír (1981)
• Sonáta pro violu sólo "Kruh" (1982)

Vokální hudba

• Prosté písně Préverta
• Sonáta pro soprán a klavír s texty Františka Halase (1968)
• Symfonietta přírody. Čtyři smíšené sbory na texty Miroslava Holuba (1962)
• Nevídáno, neslýcháno. Čtyři dětské sbory na texty Josefa Kainara (1965)
• Hodiny. Pět smíšených sborů na texty Karla Kapouna (1977)

Scénická hudba

• Bambini di Praga. Buffa-balet-pantomima podle novely B. Hrabala na vlastní libreto (1968)

Zkomponoval rovněž řadu tendenčních masových písní, sborů (Nové zpěvy, Psaníčku soudruhu Gottwaldovi apod.) a kantát (Nový člověk, Stranická legitimace aj.).

Literární dílo

• Současná hudba na západě, Panton, Praha 1963
• Možnosti kadence v dvanáctitónovém poli, Panton 1974
• Úvod do studia skladby (rkp.)

Odkazy

Reference

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Karel Steinmetz: Malé zamyšlení nad kompozičními postupy J. Podešvy v díle Pocta Leoši Janáčkovi, in: Hudební rozhledy roč. XXXII/1979, s. 421-424
• Miloš Navrátil: Jaromír Podešva – čas syntézy, in: Hudební rozhledy roč. XXXIX/1986, s. 515

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Podešva
• Jaromír Podešva v Encyklopedii dějin města Brna
• Wanda Dobrovská: Jaromír Podešva - Komorní skladby
• Mgr. Jan Žemla: Jaromír Podešva - Teorie kadence ve dvanáctitónovém poli a její praktická aplikace v Symfonii č. 3, Diplomová práce, Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně.
• Život a dílo