Jaromír Tomeček
Jaromír Tomeček | |
---|---|
Jaromír Tomeček (1964) | |
Narození | 30. září 1906 Kroměříž Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 15. července 1997 (ve věku 90 let) Brno Česko |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | spisovatel, překladatel, redaktor, právník a autor dětské literatury |
Ocenění | zasloužilý umělec (1966) Řád práce (1986) národní umělec (1988) Cena Egona Erwina Kische (1994) Čestné občanství města Brna (1996) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaromír Tomeček (30. září 1906 Kroměříž[1] – 15. července 1997 Brno) byl český spisovatel.
Život
Narodil se v rodině kroměřížského krejčího Jana Tomečka a jeho manželky Anny, rozené Dohnalíkové z Přerova.[1] Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1925[2] studoval práva, ale nedokončil je, poté byl notářem na Podkarpatské Rusi.[3] V této době přispíval do Lidových novin. V roce 1939 se vrátil na Moravu a stal se úředníkem v Brně. Dne 5. června 1930 se na Slovensku oženil s Helenou Kýácovou.[1]
V roce 1942 byl nasazen na nucené práce do Německa.
Po druhé světové válce dostudoval práva (1947), poté se stal zaměstnancem Zemského úřadu. Od roku 1954 působil jako redaktor v časopise Host do domu, na tomto místě vydržel až do roku 1962, kdy se stal spisovatelem z povolání.
Ocenění
- 1988 titul Národní umělec
- 1991 jmenován čestným občanem města Kroměříž
Dílo
Jeho dílo lze charakterizovat jako prózu se zaměřením na přírodní témata. Ve svých dílech se zabýval nejen realistickým či lyrickým popisem, ale také otázkami s přírodou spojenými, jako je její ochrana před lidskou bezohledností a kořistěním.
- Vuí se směje, 1944
- Stříbrný lipan, 1944
- Divní, 1946 tento román lze v jeho tvorbě označit za výjimečný, protože ústředním tématem zde není příroda
- Les u řeky, 1956
- Věčný hvozd, 1956
- Zelená ozvěna, 1959
- Předjitřní setkání, 1962 tento román lze v jeho tvorbě označit za výjimečný, protože ústředním tématem zde není příroda
- Admirál na Dyji, 1962
- Zemí révového listu, 1964
- Neklid, 1965
- Vlka živí nohy, 1965
- Prales nekvete růžemi, 1967
- Marko, 1968
- Doteky ticha, 1971
- Mezi dvěma výstřely (1972)
- Závaží času, 1972
- Život zvířat, 1974
- Divotvorné lovy, 1974
- Lovy beze zbraní, 1976
- Psí hlas, 1979 (Mladá fronta - Edice 13)
- Jenom vteřiny, 1980
- Hora hoří, 1984
- Zlatá mandragora, 1990
- Budiž světlo, 1994
- Světlo do tlam, 2009
- Audiokniha Stříbrný lipan, načetl Ladislav Frej, 2017, vydala Audiotéka
Odkazy
Literatura
- MRVA, Jiří. Zlatá stopa. 3. dopl. a rozš. vyd. Kroměříž: POSPA, 2000. 395 s. ISBN 8023866184.
Reference
- ↑ a b c Matrika narozených, Kroměříž, Panny Marie, 1900-1908, snímek 313, Záznam o narození a křtu
- ↑ 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 126 s.
- ↑ Slovník české literatury po roce 1945: Tomeček Jaromír
Související články
Externí odkazy
- Osoba Jaromír Tomeček ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Tomeček
- Jaromír Tomeček v Encyklopedii dějin města Brna
Literatura
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jaromír Tomeček (Matica Slovenská, 1964)
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: