Jaromír Tomeček

Jaromír Tomeček
Narození30. září 1906
Kroměříž
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. července 1997 (ve věku 90 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníspisovatel, překladatel, redaktor a právník
Oceněnínárodní umělec (1988)
Čestné občanství města Brna (1996)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaromír Tomeček (30. září 1906 Kroměříž[1] – 15. července 1997 Brno) byl český spisovatel.

Život

Narodil se v rodině kroměřížského krejčího Jana Tomečka a jeho manželky Anny, rozené Dohnalíkové z Přerova.[1] Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1925[2] studoval práva, ale nedokončil je, poté byl notářem na Podkarpatské Rusi.[3] V této době přispíval do Lidových novin. V roce 1939 se vrátil na Moravu a stal se úředníkem v Brně. Dne 5. června 1930 se na Slovensku oženil s Helenou Kýácovou.[1]

V roce 1942 byl nasazen na nucené práce do Německa.

Po druhé světové válce dostudoval práva (1947), poté se stal zaměstnancem Zemského úřadu. Od roku 1954 působil jako redaktor v časopise Host do domu, na tomto místě vydržel až do roku 1962, kdy se stal spisovatelem z povolání.

Pamětní deska na rodném domě v Kroměříži ve Vodní ulici

Ocenění

Dílo

Jeho dílo lze charakterizovat jako prózu se zaměřením na přírodní témata. Ve svých dílech se zabýval nejen realistickým či lyrickým popisem, ale také otázkami s přírodou spojenými, jako je její ochrana před lidskou bezohledností a kořistěním.

  • Vuí se směje, 1944
  • Stříbrný lipan, 1944
  • Divní, 1946 tento román lze v jeho tvorbě označit za výjimečný, protože ústředním tématem zde není příroda
  • Les u řeky, 1956
  • Věčný hvozd, 1956
  • Zelená ozvěna, 1959
  • Předjitřní setkání, 1962 tento román lze v jeho tvorbě označit za výjimečný, protože ústředním tématem zde není příroda
  • Admirál na Dyji, 1962
  • Zemí révového listu, 1964
  • Neklid, 1965
  • Vlka živí nohy, 1965
  • Prales nekvete růžemi, 1967
  • Marko, 1968
  • Doteky ticha, 1971
  • Závaží času, 1972
  • Život zvířat, 1974
  • Divotvorné lovy, 1974
  • Lovy beze zbraní, 1976
  • Psí hlas, 1979 (Mladá fronta - Edice 13)
  • Jenom vteřiny, 1980
  • Zlatá mandragora, 1990
  • Budiž světlo, 1994
  • Světlo do tlam, 2009
  • Audiokniha Stříbrný lipan, načetl Ladislav Frej, 2017, vydala Audiotéka

Odkazy

Literatura

  • MRVA, Jiří. Zlatá stopa. 3. dopl. a rozš. vyd. Kroměříž: POSPA, 2000. 395 s. ISBN 8023866184. 

Reference

  1. ↑ a b c Matrika narozených, Kroměříž, Panny Marie, 1900-1908, snímek 313, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 126 s. 
  3. ↑ Slovník české literatury po roce 1945: Tomeček Jaromír

Související články

Externí odkazy

Literatura

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
TomecekJ.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: