Jaroměř (nádraží)

Jaroměř
Železniční stanice Jaroměř po modernizaci
Stát	Česko Česko
Kraj	Královéhradecký
Město	Jaroměř
Souřadnice	50°20′30,98″ s. š., 15°54′36″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jaroměř
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	342154
Tratě	Pardubice–Liberec, Jaroměř–Trutnov
Nadmořská výška	261 m n. m.
V provozu od	20. října 1857
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 44
Dopravní koleje	7
Nástupiště (nástupní hrany)	2 (4)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	stanoviště autobusů před nádražní budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroměř je železniční stanice v Jaroměři, městě s přibližně 12 tisíci obyvateli v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss).

16. února 1855 byla rakouskými úřady schválena stavba trati z Liberce do Pardubic, mezi pěti předloženými variantami nakonec zasáhla vojenská správa, která hodlala železnici využít pro zásobování pevností Hradec Králové a Josefov. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Nádraží v Jaroměři muselo být umístěno tak, aby mohlo být v případě obrany odstřelováno děly z Josefova. Podle návrhu ing. Daniella se začíná stavět v říjnu 1856, celý areál včetně výpravní budovy, dílen, skladiště, vodárny a strážních domků je dokončen zhruba po roce. Po zkolaudování prvního úseku trati mezi Pardubicemi a Jaroměří přijíždí 20. října 1857 na jaroměřské nádraží slavnostní vlak tažený lokomotivami Josefstadt a Austria. Od 4. listopadu začíná ve stanici pravidelný vlakový provoz.

V polovině roku 1866 probíhala v regionu prusko-rakouská válka. 8. července vydal rakouský generál Gaiszler příkaz k odstřelu nádraží, aby nepadlo do rukou nepřítele. Namísto demolice bylo nakonec nádraží s pomocí sena a slámy podpáleno a požárem zcela zničeno. Roku 1867 se začíná se stavbou nové budovy pod označením Josefstadt-Jaroměř. Během první světové války prošlo stanicí přibližně 236 000 válečných zajatců internovaných v josefovské pevnosti. Ve 20. letech byla fasáda budovy zjednodušena a upravena dle dobových estetických konvencí. Od roku 1993 je do Jaroměře zavedená elektrická trakce, ve směru na Liberec i Trutnov nicméně elektrické vedení nepokračuje.

18. září 1996 byla výpravní budova spolu se skladištěm, poštou, vodárenskou věží, výtopnou, točnou a kolejištěm prohlášena kulturní památkou, evidenční číslo 5945. Ve zrušeném lokomotivním depu je zde zřízeno železniční muzeum.^[1]

V roce 2018 byla zahájena celková rekonstrukce železniční stanice Jaroměř, jejíž součástí byla výstavba dvou zastřešených ostrovních nástupišť s výtahy včetně podchodu vedoucího ze staniční budovy, cestových návěstidel umožňujících bezproblémový příjezd dvou vlaků k jedné nástupní hraně, nových výhybek s max. rychlostí v rozmezí 50–80 km/h, trafostanice s rozvody silnoproudu, instalace nového zabezpečovacího zařízení umožňující dálkové ovládání, oprava kolejišť včetně obou zhlaví, snesení již nepotřebných stavědel číslo 1 a 2 a rekonstrukce trakčního vedení.^[2][3] Opravu nádraží dostalo na starost sdružení JARO, jejíž členové jsou česká Subterra (součást koncernu Metrostav) a slovenská Eltra, za více než půl miliardy korun.^[4] V souvislosti s rekonstrukcí vzniklo nové autobusové stanoviště vedle vlakového, dosavadní autobusové nádraží bylo totiž nevyhovující a daleko od centra, s absencí kryté čekárny nebo záchodů.^[5] Byla naplánována také řada dlouhodobých výluk, během kterých byly vlaky nahrazeny náhradní autobusovou dopravou.^[2]

Výstavba měla proběhnout od 13. 2. 2018 do 10. 12. téhož roku, kvůli archeologickému průzkumu ale došlo k výraznému zpoždění.^[6] Provoz vlaků byl úplně obnoven až 21. prosince 2019,^[7] k úplnému dokončení došlo v létě 2020.^[8] Zakázka na opravu staniční budovy byla Správou železnic vypsána v prosinci 2023, zahájení stavby se očekává na jaře 2024 a měla by potrvat 18 měsíců.^[9] Odhadované náklady činí 179,7 mil. Kč.

• 
  Nástupiště po modernizaci
• 
  Železniční muzeum Výtopna Jaroměř
• 
  Interiér nádražní restaurace
• 
  Nástupiště po modernizaci
• 
  Stavědlo č. 2

• A EDERER, První vlak z Pardubic do Liberce, K. N., Liberec, 1959
• B. VURSTA A KOL., 130 let Pardubicko - liberecké dráhy 1859-1989, Nadas, Praha, 1989

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroměř na Wikimedia Commons
• Fotografie informační tabule o historii stanice
• Profil stanice na stránkách Českých drah
• Článek o rekonstrukci stanice (2018)