Jaroměřická kotlina
| Jaroměřická kotlina | |
 Zadní hora ve Stařečské pahorkatině | |
| Nejvyšší bod | 633,5 m n. m. (Zadní hora) |
|---|---|
| Rozloha | 473,21 km² |
| Střední výška | 475,1 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jevišovická pahorkatina |
| Sousední jednotky | Bítovská pahorkatina Brtnická vrchovina Bítešská vrchovina Znojemská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Moravskobudějovická kotlina Stařečská pahorkatina Třebíčská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | žula |
| Povodí | Jihlava/Dyje → Morava → Dunaj |
| Souřadnice | 49°7′49″ s. š., 15°51′38″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-7C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroměřická kotlina je geomorfologický podcelek v severozápadní části Jevišovické pahorkatiny, ležící v okrese Třebíč v kraji Vysočina.
Poloha a sídla
Podcelek se rozkládá zhruba mezi obcemi Okříšky (na severu), Rudíkov (na severovýchodě), Vladislav (na východě), Ctidružice (na jihu) a Martínkov (na jihovýchodě). Zcela uvnitř podcelku se rozkládají města Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice.[1]
Charakter území
Sníženina s plochým pahorkatinným dnem, nad které čnějí ojedinělé vyvýšeniny – suky, vznikla hlavně vlivem menší odolnosti žul třebíčsko-meziříčského plutonu vůči tropickému zvětrávání v třetihorách. Ke konečnému tvaru přispěly zčásti i neotektonické pohyby. Západní omezení kotliny tvoří zlomový svah, na plochém povrchu s plošinami holoroviny jsou zbytky neogenních usazenin a hlubokých tropických zvětralin, zejména v severní části tvary zvětrávání a odnosu žul – ruwary, žokovité balvany apod. Převládají pole a louky.[2]
Geomorfologické členění
Podcelek Jaroměřická kotlina (dle značení Jaromíra Demka IIC–7C) náleží do celku Jevišovická pahorkatina. Dále se člení na okrsky Třebíčská kotlina (IIC–7C–2) na severovýchodě, Stařečská pahorkatina (IIC–7C–1) ve střední části a Moravskobudějovická kotlina (IIC–7C–3) na jihozápadě.[2]
Kotlina sousedí s dalšími podcelky Jevišovické pahorkatiny (Bítovská pahorkatina na jihozápadě, Znojemská pahorkatina na jihovýchodě) a s podcelky Křižanovské vrchoviny (Brtnická vrchovina na severozápadě, Bítešská vrchovina na severovýchodě).[2]
Geomorfologické členění celé Jaroměřické kotliny uvádí následující tabulka:
| Okrsek | Nejvyšší bod |
|---|---|
| Moravskobudějovická kotlina | Holý kopec (580 m) |
| Stařečská pahorkatina | Zadní hora (634 m) |
| Třebíčská kotlina | Kopaniny (521 m) |
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Jaroměřické kotliny je Zadní hora (633,5 m n. m.).
- Zadní hora (634 m), Stařečská pahorkatina
- Klučovská hora (595 m), Stařečská pahorkatina
- Mikulovická hora (586 m), Stařečská pahorkatina
- Holý kopec (580 m), Moravskobudějovická kotlina
- Kopaniny (580 m), Třebíčská kotlina
- Hošťanka (573 m), Stařečská pahorkatina
- Sádek (564 m), Stařečská pahorkatina
- Pančalov (485 m), Třebíčská kotlina
- Stříbrný kopec (460 m), Třebíčská kotlina
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Klučov. Klučovský kopec (595 m) s vysílačem