Jaroslav Čermák (Vlajka)

Jaroslav Čermák
Jaroslav Čermák před popravou
Jaroslav Čermák před popravou
Narození16. července 1894
Ústí nad Labem, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. června 1946 (ve věku 51 let)
Praha (Věznice Pankrác), ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo[1]
Příčina úmrtípopraven oběšením
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánípodnikatel, politik[1]
DětiBoris Čermák (* 1922)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
hejtman SG František Směták (ilustrační foto)
Symbol (vlajka) fašistické a kolaborantské organizace Vlajka (ilustrační foto)

Jaroslav Čermák (16. července 1894, Ústí nad Labem[2]27. června 1946, Praha, věznice Pankrác)[1] byl příslušník československých legií v Rusku.[1] Za první republiky byl majitelem továrny na lepenkové zboží.[1] V roce 1939 se zapojil do vedení fašistické a kolaborantské organizace Vlajka.[1] Od února 1940 do února 1941 velel ozbrojené složce Vlajky – paramilitantním Svatoplukovým gardám (SG).[1] Po roztržce s Janem Rysem-Rozsévačem byl 8. března 1941 vyloučen z Vlajky.[1] V roce 1944 se neúspěšně pokusil o přijetí do zbraní SS (Waffen-SS).[1] Po druhé světové válce byl odsouzen k trestu smrti.[1] (Společně s nejvyšším představitelem Vlajky Janem Rysem-Rozsévačem a jeho zástupcem v organizaci Vlajka Josefem Burdou).[1][3]

Životopis

Během první světové války sloužil Jaroslav Čermák v rakousko–uherské armádě.[1] Na ruské frontě přešel do nepřátelského zajetí a spolu se svými dvěma bratry se stal příslušníkem československých legií.[1] Po skončení první světové války se vrátil do Československa v hodnosti kapitána, oženil se se zámožnou ženou a stal se majitelem továrny na lepenkové zboží v Praze-Záběhlicích.[1] Politicky se Jaroslav Čermák během první republiky nikterak neangažoval.[1] V roce 1939 se zapojil do činnosti fašistické a kolaborantské organizace Vlajka a to brzy přímo do jejího vedení.[1] (Na podporu činnosti českých fašistů věnoval Jaroslav Čermák částku 100 tisíc korun.[1]) Od února roku 1940 velel ozbrojené složce Vlajky – paramilitantním Svatoplukovým gardám (SG).[1] Jaroslav Čermák propagoval bezvýhradné spojenectví s Německem, obdivoval Adolfa Hitlera a jeho továrna (původně na lepenkové zboží) vyráběla raketové nábojnice v rámci nacistické zbrojní produkce.[1] Jaroslav Čermák byl velice aktivní český fašista, který se osobně účastnil některých ozbrojených akcí: protižidovských útoků (pogromů) v Příbrami, poškození synagogy v Dobříši (22. července 1939) jakož i útoku (7. srpna 1940) několika stovek vlajkařů na sídlo Národního souručenství (NS) v pražské Dušní ulici.[1] Radikální postoje Jaroslava Čermáka ale vyústily v neshody s vedením Vlajky a skončily 19. února 1941 jeho rezignací na veškeré funkce, které ve Vlajce dosud zastával.[1] Spolu s Františkem Teunerem (a dalšími) přešel Jaroslav Čermák do služeb ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce.[1] Emanuel Moravec jmenoval Jaroslava Čermáka vedoucím Veřejné osvětové služby v Praze III–VI.[1] Jaroslava Čermáka a několik členů bývalého vedení Vlajka Jan Rys-Rozsévač dne 8. března 1941 z Vlajky vyloučil.[1] Jaroslav Čermák v únoru 1942 propůjčil svůj byt na Palackého nábřeží k neúspěšné schůzce Jana Rysa-Rozsévače s Emanuelem Moravcem.[1] Tím ovšem jeho aktivní role na scéně českého fašismu definitivně skončila.[1] Jaroslav Čermák zůstal i nadále nadšeným příznivcem nacismu. V roce 1944 se neúspěšně pokusil o přijetí do zbraní SS (Waffen-SS).[1] [p 1] Po skončení druhé světové války byl Jaroslav Čermák zatčen.[1] V procesu s činiteli fašistické a kolaborantské organizace Vlajka byl Jaroslav Čermák odsouzen k trestu smrti oběšením v pankrácké věznici v Praze.[1] [p 2] Spolu s ním byli oběšeni ještě téhož dne (27. června 1946) odpoledne i Jan Rys-Rozsévač a mecenáš[3] Vlajky Josef Burda.[1]

Dovětek

Soudní přelíčení s obžalovanými vedoucími představiteli Vlajky (Jan Rys-Rozsévač, Jaroslav Čermák, Václav Aleš Cyphelly, Jindřich Streibl, Jindřich Thun-Hohenstein a Josef Burda) začalo 20. května 1946 před mimořádným Národním soudem v justičním paláci na pražském Karlově náměstí, trvalo celkem 19 soudních dnů a v jeho závěru padly tři tresty smrti.[3] Ačkoliv dobový tisk označoval tento proces s „vlajkaři“ za přelíčení s „nejhnusnějšími zrádci českého národa“, byla tato událost „mediálně zastíněna“ procesem s protektorátní vládou (probíhal od dubna 1946 až do srpna 1946) a procesem s K. H. Frankem (probíhal od března 1946 až do května 1946).[3] Během procesu s vlajkaři se všichni obžalovaní (a později i odsouzení) chovali klidně bez jediného slova.[3] Uprchlý Otakar Polívka byl odsouzen k trestu smrti oběšením v nepřítomnosti;[3] Jindřich Thun-Hohenstein byl odsouzen na doživotí; Václav Aleš Cyphelly odešel s trestem 20 let odnětí svobody a Jindřich Streibl dostal vyměřeno osm let odnětí svobody.

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Čermákův syn Boris Čermák (* 1922) byl významným činitelem Kuratoria pro výchovu mládeže;[1] naopak jeden z Čermákových bratří sloužil v československé zahraniční armádě v Anglii, odkud se po skončení druhé světové války vrátil v hodnosti plukovníka.[1]
  2. Jaroslavu Čermákovi bylo (mimo jiné) dáváno za vinu to, že udal gestapu kazatele Norberta Fabiána Čapka.[1] I když svědci tuto skutečnost vyvrátili, přesto soud uznal Čermákovu vinu, neboť Čermák udal ještě několik dalších lidí (a to včetně dělnic z jeho vlastní továrny).[1]

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai MARTÍNEK, Jiří. Jaroslav ČERMÁK (* 16. 7. 1894, Ústí nad Labem – † 27. 6. 1946, Praha) – podnikatel, politik [online]. Český biografický slovník [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Ústí nad Labem
  3. a b c d e f 'Nejhnusnější zrádci národa' dostali oprátku [online]. www lidovky cz, 2011-05-02 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Směták (1901) before year 1946.gif
František Směták (* 1901 – 70. léta 20. století) byl ambiciózní český fašista (hejtman Svatoplukových gard), nedostudovaný kněz a veterinář.
Jaroslav.Cermak.(1894-1946).before.27.06.1946.gif
Jaroslav Čermák (* 16. července 1894, Ústí nad Labem, † 27. června 1946, Praha) byl bývalý příslušník československých legií v Rusku. Za první republiky byl majitelem továrny na lepenkové zboží. V roce 1939 se zapojil do vedení fašistické a kolaborantské organizace Vlajka. Od února 1940 do února 1941 velel ozbrojené složce Vlajky – paramilitantním Svatoplukovým gardám (SG). Po roztržce s Janem Rysem-Rozsévačem byl 8. března 1941 vyloučen z Vlajky. V roce 1944 se neúspěšně pokusil o přijetí do zbraní SS (Waffen-SS). Po druhé světové válce byl osouzen k trestu smrti. (Spolčně s nejvyšším představitelem Vlajky Janem Rysem–Rozsévačem a jeho zástupcem v organizaci Vlajka Josefem Burdou).
Jan Rys Rozsevac 1901 1946 before 27 06 1946.jpg
Jan Rys-Rozsévač, vlastním jménem Josef Rozsévač(* 1. listopadu 1901 Bílsko u Hořic – 27. června 1946 Praha), byl český fašistický politik a novinář, funkcionář mládežnického hnutí Vlajka. Foto před popravou 27.06.1946. Původní zdroj fotografie: Fotoarchiv PhDr. Ivo Pejčocha z Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ Praha).
Josef.Burda.(1893-1946).before.27.06.1946.gif
Josef Burda (* 1893, Praha – 1946, Praha) byl významný člen protektorátní fašistické a kolaborantské organizace Vlajka. Na začátku roku 1943 byl v rámci likvidace Vlajky německou okupační správou zatčen gestapem a vězněn v koncentračním táboře Dachau. Po skončení druhé světové války stanul v osvobozeném Československu před soudem, kde byl (spolu s Janem Rysem-Rozsévačem a Jaroslavem Čermákem) odsouzen k trestu smrti. Foto před popravou 27.06.1946. Původní zdroj fotografie: Fotoarchiv Jaroslava Čvančary.