Jaroslav Černík

podplukovník Jaroslav Černík
Narození6. prosince 1894 nebo 6. prosince 1896
Lhota pod Libčany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. prosince 1971

ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníČeské Budějovice
Národnostčeská
Povolánívoják
ChoťEmilie Kithierová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Podplukovník Jaroslav Černík (6. prosince 1894 Lhota pod Libčany26. prosince 1971) byl legionář, důstojník československé armády a odbojář během druhé světové války.

Život

Mládí a první světová válka

Jaroslav Černík se narodil 6. prosince 1894 ve Lhotě pod Libčany na královéhradecku. Mezi lety 1910 a 1914 vystudoval obchodní akademii v Hradci Králové, na podzim 1914 prodělal tamtéž výcvik u mysliveckého praporu, přes následující zimu pak absolvoval důstojnickou školu. V březnu 1915 byl raněn na ruském bojišti. Během léta 1916 bojoval na ruské frontě, v Albánii a na italské frontě. 7. srpna 1916 byl zajat a 6. prosince téhož roku se přihlásil do československého zahraničního vojska. V březnu 1918 byl zařazen jako velitel čety k výzvědnému pluku a postupně dosáhl hodnosti nadporučíka.

Mezi světovými válkami

Po návratu do Československa v prosinci 1918 sloužil jako velitel čety v Komárně a Nových Zámcích a zúčastnil se bojů s Maďary. V roce 1919 byl povýšen na kapitána a v roce 1920 přeložen do Vimperka, kde byl mezi lety 1923 a 1930 velitelem cyklistické roty, přičemž se dále vzdělával. V roce 1930 byl přeložen do Třeboně do pozice zástupce velitele praporu a v roce 1933 již v hodnosti majora do Jindřichova Hradce. V roce 1936 absolvoval kurz pro velitele oddílů a poté byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu v Jindřichově Hradci a zároveň vojensko-technickým referentem u hlavního okresního úřadu tamtéž.

Druhá světová válka

Po okupaci a likvidaci armády pracoval u okresního úřadu v Českých Budějovicích, poté jako referent u mlékařského družstva. Od roku 1939 byl zapojen do odbojové organizace Maffie, kde pomáhal při přepravě osob do zahraničí. Byl ve styku z četnickou stanicí ve Strážkovicích a měl za úkol varovat osoby, proti kterým byl chystán zásah. Měl podíl na sabotážích v torávně na letecké součástky ve Velešíně, organizoval oddíl provádějící destrukce na železnici a podporoval rodiny perzekvovaných. V roce 1940 jej vyšetřovalo Gestapo kvůli distribuci letáků. Květnových událostí v roce 1945 se zúčastnil jen okrajově kvůli zánětu žlučníku.

Po druhé světové válce

Po rekonvalescenci nastoupil jako přednosta 4. oddělení 5. pěší divize, v roce 1947 byl povýšen na podplukovníka. Zdravotní problémy ale přetrvávaly a proto byl 1. února 1949 přeložen do výslužby. Poté pracoval jako účetní v mlékárnách v Českých Budějovicích a bydlel v Hůrce. V roce 1953 mu byl komunistickým režimem z ideologických důvodů snížen důchod. Jaroslav Černík zemřel 26. prosince 1971 a jeho urna je uložena v rodinné hrobce v Českých Budějovicích.

Rodina

Jaroslav Černík se v roce 1925 oženil s Emilií Kithierovou, ale manželství zůstalo bezdětné. Měl sestru a čtyři bratry z nichž dva padli během první světové války. Bratr František bojoval v legiích v Rusku[1].

Odkazy

Literatura

  • Radan Lášek – Velitelé praporů SOS (Radan Lášek – Codyprint, Praha 2009, ISBN 978-80-903892-0-5)

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“