Jaroslav Řehulka
Jaroslav Řehulka | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Katol. str. národní Mor.-slez. kř.-soc. str. ČSL |
Narození | 31. prosince 1886 Osek nad Bečvou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. ledna 1961 Osek nad Bečvou Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova UMPRUM |
Profese | spisovatel, advokát, politik, právník a malíř |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Řehulka (31. prosince 1886 Osek nad Bečvou[1] - 20. ledna 1961 Osek nad Bečvou)[2]) byl český a československý právník, spisovatel, katolický politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.
Biografie
Jeho otec Josef Řehulka byl místním vzdělancem, učitelem, měl patentovánu řadu vynálezů a získal ocenění za studie o aeronautice. Jaroslav Řehulka absolvoval základní školu v Lipníku nad Bečvou a gymnázium v Přerově. Pak vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a zároveň Umělecko-průmyslovou školu v Praze. Během studií se zabýval malováním i žurnalistikou. Na právech promoval v roce 1911 a pracoval jako advokát v Lipníku nad Bečvou, Přerově a od roku 1912 v Olomouci. Začal se zabývat publicistikou. V roce 1912 publikoval řadu humoresek z ministrantského života, v nichž popsal skutečné obyvatele rodného Oseka. Jeho uměleckým pseudonymem byl Venca Vincórek. Publikace se dočkala i další jeho povídková díla (Zelené mládí, Karlův román, Hřbitovy, Malíř barevných harmonií). Působil také coby stálý dopisovatel listu Našinec. V roce 1913 spoluzakládal platformu Družina literární a umělecká. Psal její stanovy a trvale zasedal v jejím vedení.[3][4]
Od roku 1912 byl členem katolických politických stran (Katolická strana národní na Moravě, Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě), po vzniku Československa se pak angažoval v ČSL. V zemských volbách v roce 1928 byl zvolen do Moravskoslezského zemského zastupitelstva.[3] Po roce 1945 vedl krajskou lidovou radu (krajskou stranickou organizaci ČSL) v Olomouci.[5]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde setrval formálně do voleb roku 1948.[6][7]
Po únorovém převratu v roce 1948 byl z politických důvodů zbaven práva vykonávat advokátskou profesi. V 50. letech pak musel dojíždět z Oseka do Ostravy, kde dostal přidělenou práci.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Osek nad Bečvou
- ↑ Jaroslav Řehulka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Řehulka Jaroslav [online]. mesto-lipnik.cz [cit. 2012-01-03]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Jaroslav Řehulka *31. 12. 1886 - +20. 1. 1961 [online]. osobnosti-moravy.eu [cit. 2012-01-03]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1179.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Řehulka
- Jaroslav Řehulka v parlamentu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“