Jaroslav Špillar

Jaroslav Špillar
. Jan Mulač: Jaroslav Špillar (1899)
Narození	11. října 1869 Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. listopadu 1917 (ve věku 48 let) Dobřany Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř
Příbuzní	Karel Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Špillar, zvaný Trávníček, (11. října 1869 Plzeň^[1] – 30. listopadu 1917 Dobřany^[2] u Plzně), byl český malíř především tvořící na Chodsku.

Život

Jaroslav Špillar se narodil v rodině finančního úředníka Antonína Špillara a jeho ženy Františky. Jeho mladší bratři Karel Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar byli rovněž výtvarnými umělci. Jaroslav Špillar patřil mezi první žáky nově založené Umělecko-průmyslové školy v Praze. Zde v letech 1885-87 studoval u Františka Ženíška a Jakuba Schikanedera a následně pět let na Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera. Následoval studijní pobyt v Itálii a další cesty do zahraničí. V roce 1888 se začal zajímat o Chodsko a v roce 1891 se sem přestěhoval. Nejprve do Postřekova, kde bydlel v části obce Na trávníkách a dostal tak od místních lidí přezdívku Trávníček. Později si v roce 1902 postavil vilu v Peci pod Čerchovem.

Jaroslav Špillar, to nebyl takový přelétavý malířský pták, který pomiloval a nechal tak. Špillar si zamiloval Chodsko opravdově. Té lásce přinesl velkou oběť. Zřekl se velkoměstského života, přepychu, pohodlí, kaváren. „Zahrabal“ se v chodské vsi a spokojil se s jejím prostým životem. Studoval Chodsko, pozoroval, maloval. Modely pro své obrazy hledal při každé příležitosti. Stýkal se s prostým lidem u muziky v hospodách, při slavnostech, o přástkách a dračkách, na poli, na pastvě a na těchto svých toulkách se naučil lidu rozumět, poznávat jeho duši a milovat jej.

—Jindřich Šimon Baar

Ve Špillarově vile pobývalo mnoho známých osobností, přátel bratrů Špillarů. V roce 1906 zde byl na své svatební cestě malíř Alfons Mucha s manželkou. Mezi dalšími návštěvníky byli malíři Mikoláš Aleš, Alois Kalvoda, spisovatelé Jan Vrba a Jindřich Šimon Baar, sochař Otakar Švec a další dnes již méně známé osobnosti.

Od roku 1904 se u Jaroslava Špillara začíná projevovat vážná duševní porucha, která se postupně zhoršovala a proto musel být umístěn do psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde v listopadu 1917 zemřel. Je pohřben v rodinném hrobě ve Šťáhlavech

Dílo

Na své první souborné výstavě v Topičově salonu (1899) představil 86 prací.

• Volba Vladislava Jagellonského za krále v roce 1471, (1901), nástěnná malba, Vlašský dvůr – Kutná Hora (spolu s K. Špillarem)
• Podepsání Dekretu kutnohorského roku 1409, (1901), nástěnná malba, Vlašský dvůr – Kutná Hora (spolu s K. Špillarem)

Většina obrazů s chodskými náměty, které jsou zároveň etnografickým materiálem, je soustředěna v Galerii bratří Špillarů v Domažlicích

Galerie

• 

  Jaroslav Špillar Benátky (1892)

• 

  Jaroslav Špillar Strašák v zelném poli (1893)

• 

  Jaroslav Špillar Ranní mlhy (1895)

• 

  Jaroslav Špillar Večerní mlhy (1895)

• 

  Jaroslav Špillar Vodníkův zimní klid (1897/98)

• 

  Jaroslav Špillar Na jaře

• 

  Jaroslav Špillar Náves s potůčkem

• 

  Jaroslav Špillar U děda (1900)

• 

  Jaroslav Špillar Holubička (1900)

• 

  Jaroslav Špillar Chodská přadlenka

• 

  Jaroslav Špillar Výměnkáři (1904)

• 

  Jaroslav Špillar Livorno Antignano (1900)

• 

  Jaroslav Špillar Livorno Antignano II (1900)

• 

  Jaroslav Špillar Pobřeží u Livorna (1900)

• 

  Jaroslav Špillar V parku (1900)

• 

  Jaroslav Špillar V Peci (1902)

• 

  Jaroslav Špillar Volba Vlad. Jagellonského (Vlašský dvůr v Kutné Hoře, 1901)

Současnost

Vzpomínka na Jaroslava Špillara je na Chodsku stále živá. Připomínají jej zejména:

• Galerie bratří Špillarů v Domažlicích
• Pamětní deska bratrům Špillarům a Ludmile Jiřincové na Špillarově vile v Peci, odhalená v roce 2002^[3]
• Špillarova stezka v Peci, (obnovena v roce 2007),^[4] vede místy, která měl malíř nejraději
• Na zahradě bývalé školy v Peci zachovaný pojízdný ateliér, který si nechal Špillar postavit podle vlastního návrhu a objížděl s ním okolí.
• Restaurace Špillarka v Peci
• Folklorní pásmo písní a tanců Špillarovo vobrázky provedené Národopisným souborem Postřekov v roce 2011^[5]
• Reportáž ČT v pořadu Toulavá kamera o Špillarově vile v Peci^[6]

Odkazy

Reference

Literatura

• BUCHA František X.: Jaroslav Špillar. Studie života a díla (edice Knihovna Baarovy společnosti. Sv. 7,). Baarova společnost, Domažlice 1946.
• ČADÍK Jindřich: Průvodce výstavou obrazů Jaroslava a Karla Špillara:k výročí osmdesátých narozenin Jar. Špillara a k upomínce desetiletí od smrti Karla Špillara, Katalog výstavy v Západočeském muzeu v Plzni, říjen 1949, Plzeň 1949
• Jaroslav Špillar : seznam prací na výstavě jeho r. 1903 v Domažlicích se životopisem, Katalog výstavy Musejní společnosti Domažlice, Domažlice 1903, 23 stran
• Souborná výstava Jaroslava Špillara / Topičův salon v Praze 15.1.-15.2.1899, Katalog výstavy, Topičův salon, Praha 1899
• WENIG Jan: Malíř chodského lidu Jaroslav Špillar. Krajské nakladatelství, Plzeň 1960.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Špillar na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Špillar
• Jaroslav Špillar v informačním systému abART