Jaroslav Špillar

Jaroslav Špillar
. Jan Mulač: Jaroslav Špillar (1899)
Narození	11. října 1869 Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. listopadu 1917 (ve věku 48 let) Dobřany Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř a výtvarník
Příbuzní	Karel Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Špillar, zvaný Trávníček, (11. října 1869 Plzeň^[1] – 30. listopadu 1917 Dobřany^[2] u Plzně), byl český malíř především tvořící na Chodsku.

Jaroslav Špillar se narodil v rodině finančního úředníka Antonína Špillara a jeho ženy Františky. Jeho mladší bratři Karel Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar byli rovněž výtvarnými umělci. Jaroslav Špillar patřil mezi první žáky nově založené Umělecko-průmyslové školy v Praze. Zde v letech 1885-87 studoval u Františka Ženíška a Jakuba Schikanedera a následně pět let na Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera. Následoval studijní pobyt v Itálii a další cesty do zahraničí. V roce 1888 se začal zajímat o Chodsko a v roce 1891 se sem přestěhoval. Nejprve do Postřekova, kde bydlel v části obce Na trávníkách a dostal tak od místních lidí přezdívku Trávníček. Později si v roce 1902 postavil vilu v Peci pod Čerchovem.

Jaroslav Špillar, to nebyl takový přelétavý malířský pták, který pomiloval a nechal tak. Špillar si zamiloval Chodsko opravdově. Té lásce přinesl velkou oběť. Zřekl se velkoměstského života, přepychu, pohodlí, kaváren. „Zahrabal“ se v chodské vsi a spokojil se s jejím prostým životem. Studoval Chodsko, pozoroval, maloval. Modely pro své obrazy hledal při každé příležitosti. Stýkal se s prostým lidem u muziky v hospodách, při slavnostech, o přástkách a dračkách, na poli, na pastvě a na těchto svých toulkách se naučil lidu rozumět, poznávat jeho duši a milovat jej.

Jindřich Šimon Baar

Ve Špillarově vile pobývalo mnoho známých osobností, přátel bratrů Špillarů. V roce 1906 zde byl na své svatební cestě malíř Alfons Mucha s manželkou. Mezi dalšími návštěvníky byli malíři Mikoláš Aleš, Alois Kalvoda, spisovatelé Jan Vrba a Jindřich Šimon Baar, sochař Otakar Švec a další dnes již méně známé osobnosti.

Od roku 1904 se u Jaroslava Špillara začíná projevovat vážná duševní porucha, která se postupně zhoršovala a proto musel být umístěn do psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde v listopadu 1917 zemřel. Je pohřben v rodinném hrobě ve Šťáhlavech

Od r. 1888 začíná pravidelně malovat v Pošumaví, kde studoval lid v okolí Postřekova a maloval výjevy ze života Chodů. Pobýval v místních hospodách, sledoval slavnosti, denní práci lidí na poli a další chodské události. Lásku k Chodsku a jeho obyvatelům vyjádřil ve svých obrazech Vesnický fotograf, U studánky, Malé krajkářky, Chodská přadlenka a Výměnkáři. Své chodské genry vystavoval od roku 1890 do roku 1901 v Rudolfinu. Rané práce se vyznačují akademickou přesností a chladnými tóny. Postupně však dospěl k živější barevnosti a velkorysejšímu traktování obrazu.

V l. 1895 až 1898 namaloval významné symbolistní obrazy, např. Ranní mlhy, Večerní mlhy a Vodníkův zimní klid.

Na své první souborné výstavě v Topičově salonu (1899) představil 86 prací, které byly průřezem jeho dosavadního díla (např. rané dílo Spící kuchtík, známé obrazy Lešetický kovář a Robota, symbolistní obrazy Ranní mlhy a Vodníkův zimní klid).

Známé jsou i jeho malířsky uvolněné a koloristicky bohaté studie i finální obrazy z Itálie. V Benátkách pobýval v roce 1892. Podruhé do Itálie cestoval v r. 1900, kdy maloval motivy moře a mořského pobřeží z oblasti Livorna. Dále pobýval ve Florencii a Fiesole.

V roce 1902 si postavil vilu v Peci pod Čerchovem. Z tohoto období stojí za pozornost jeho zimní krajinářské motivy, např. Tání a V souvoze, které maloval ze svého pojízdného ateliéru (později jej zakoupil Alois Kalvoda). Na třetí pražské souborné výstavě v r. 1905 vystavil v paláci Aliance 66 obrazů z cyklu "Zima" a 34 studií z Itálie.

Po návratu z Itálie v l. 1900-1901 vyzdobil nástěnými malbami spolu s Karlem Klusáčkem zasedací síň ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. jednalo se o dvě historické fresky Volba Vladislava Jagellonského za krále v roce 1471 a Podepsání Dekretu kutnohorského roku 1409. Následně v r. 1902 společně s Karlem Klusáčkem a bratrem Karlem Špillarem realizoval další monumentální dílo - výzdobu záložny v Náchodě.

Soupis díla je v monografii Jana Weniga "Malíř chodského lidu Jaroslav Špillar". Většina obrazů s chodskými náměty, které jsou zároveň etnografickým materiálem, je soustředěna v Galerii bratří Špillarů v Domažlicích. Větší sbírku významných obrazů (např. Zima pod Čerchovem, Tání, Úvoz, Skřivánek a Vodníkův zimní klid a Při měsíčku) zpravuje Západočeská galerie v Plzni.

• 
  Jaroslav Špillar U studánky (1891)
• 
  Jaroslav Špillar Malé krajkářky (Nový vzorek) (1892)
• 
  Jaroslav Špillar Benátky (1892)
• 
  Jaroslav Špillar Benátky II (1892)
• 
  Jaroslav Špillar Strašák v zelném poli (1893)
• 
  Jaroslav Špillar Ranní mlhy (1895)
• 
  Jaroslav Špillar Večerní mlhy (1895)
• 
  Jaroslav Špillar Vodníkův zimní klid (1897/98)
• 
  Jaroslav Špillar Při měsíčku (1898/99)
• 
  Jaroslav Špillar Portrét muže (1899)
• 
  Jaroslav Špillar U děda (1900)
• 
  Jaroslav Špillar Holubička (1900)
• 
  Jaroslav Špillar Chodská přadlenka
• 
  Jaroslav Špillar Livorno Antignano (1900)
• 
  Jaroslav Špillar Livorno Antignano II (1900)
• 
  Jaroslav Špillar Pobřeží u Livorna (1900)
• 
  Jaroslav Špillar V parku (1900)
• 
  Jaroslav Špillar Tání (1902)
• 
  Jaroslav Špillar Zahrádka
• 
  Jaroslav Špillar V Peci (1902)
• 
  Jaroslav Špillar Náves s potůčkem
• 
  Jaroslav Špillar Jaro přede vsí (1900-1904)
• 
  Jaroslav Špillar Dřevorubec (1900-1901)
• 
  Jaroslav Špillar Výměnkáři (1904)
• 
  Jaroslav Špillar Volba Vlad. Jagellonského (Vlašský dvůr v Kutné Hoře, 1901)

Vzpomínka na Jaroslava Špillara je na Chodsku stále živá. Připomínají jej zejména:

• Galerie bratří Špillarů v Domažlicích
• Pamětní deska bratrům Špillarům a Ludmile Jiřincové na Špillarově vile v Peci, odhalená v roce 2002^[3]
• Špillarova stezka v Peci, (obnovena v roce 2007),^[4] vede místy, která měl malíř nejraději
• Na zahradě bývalé školy v Peci zachovaný pojízdný ateliér, který si nechal Špillar postavit podle vlastního návrhu a objížděl s ním okolí.
• Restaurace Špillarka v Peci
• Folklorní pásmo písní a tanců Špillarovo vobrázky provedené Národopisným souborem Postřekov v roce 2011^[5]
• Reportáž ČT v pořadu Toulavá kamera o Špillarově vile v Peci^[6]

• BUCHA František X.: Jaroslav Špillar. Studie života a díla (edice Knihovna Baarovy společnosti. Sv. 7,). Baarova společnost, Domažlice 1946.
• ČADÍK Jindřich: Průvodce výstavou obrazů Jaroslava a Karla Špillara:k výročí osmdesátých narozenin Jar. Špillara a k upomínce desetiletí od smrti Karla Špillara, Katalog výstavy v Západočeském muzeu v Plzni, říjen 1949, Plzeň 1949.
• WENIG Jan: Malíř chodského lidu Jaroslav Špillar. Krajské nakladatelství, Plzeň 1960.
• Jaroslav Špillar : seznam prací na výstavě jeho r. 1903 v Domažlicích se životopisem, Katalog výstavy Musejní společnosti Domažlice, Domažlice 1903, 23 stran.
• Souborná výstava Jaroslava Špillara / Topičův salon v Praze 15.1.-15.2.1899, Katalog výstavy, Topičův salon, Praha 1899.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Špillar na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Špillar
• Jaroslav Špillar v informačním systému abART