Jaroslav Štercl

Jaroslav Štercl
Narození18. listopadu 1919
Blovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. dubna 1996 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
PříbuzníVáclav Štercl (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Václav Štercl (18. listopadu 1919 Blovice u Plzně [1]4. dubna 1996, Praha) byl český herec, komik, lidový bavič, muzikálový a operetní zpěvák a trampský muzikant. Často vystupoval v kabaretech a na estrádách.

Život

Šterclův hrob na Vinohradském hřbitově v Praze

Jaroslav Štercl se narodil do rodiny stavitele Jaroslava Josefa Štercla, původem syna hostinského z Milostína na Rakovnicku, a jeho manželky Antonie, roz. Trčové, jež pocházela ze zemědělské rodiny z Buzic u Blatné.

Patřil k originálním českým komikům. Jeho první veřejné vystoupení bylo na kabaretní scénce Nuselského pivovaru v Praze. Za svůj život si zahrál mnoho desítek drobných a epizodních roliček ve filmu a v televizi. Hrdě se hlásil k trampské osadě Ztracenka, odkud pocházela i skupina Settleři či Jarka Mottl i mnozí další významní trampští muzikanti a umělci. Také působil v Hudebním divadle v Nuslích a po zavření divadla v roce 1977 v Karlíně (tam však dostával velmi malé role, které nakonec odmítl). Poté musel i v televizních vystoupeních vynechat nevhodné narážky (např. jako referent Kňourek telefonické oslovení soudruh Habsburk).

Dr. Jan Pixa jej objevil pro televizní vědomostní soutěže. Do té chvíle se málo vědělo, že známý komik je vzdělán v mnoha oborech a má obrovské encyklopedické vědomosti; stal se jedním z prvních odborných poradců v soutěžích Souboj s pamětí a Osm vteřin a dost a jejich hlavní hvězdou. Jeho nápovědy byly často zaobaleny do neuvěřitelného kabátu, ale v jádru byly vždy velmi přesné. Jeho knihovna čítala několik tisíc svazků, ve kterých se velmi rychle orientoval.

Až do své smrti nezapomněl na své diváky a trpělivě objížděl i malé obce jako jeden z mnoha účinkujících v estrádním pořadu Abeceda humoru, kde vystupoval po boku Standy Procházky, Richarda Adama, Jaroslava Čejky či Jiřího Helekala. Rád navštěvoval Nuselskou kavárnu v pražských Nuslích, kde v letech 1955 až 1968 podle svědectví pamětníků bavil zdarma celé osazenstvo (dnes je tam v přízemí čtyřpatrového rohového domu s typickou věží a hodinami v původních prostorách Nuselské kavárny z 19. století orientální restaurace Pod věží v Otakarově ulici čp.6).

Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.

Citát

Mým velkým přítelem se stal komik Jarda Štercl narozený 18. listopadu 1919, tedy ve stejném roce jako já. Ve své době byl velice populární – nikdo si bez něho nedovedl představit různé estrády a silvestrovské pořady. Také Jan Werich se s ním vždycky rád setkával a velice ho chválil, jak umí svým divákům podávat legrácky…Velký úspěch mu přinesla televizní soutěž „Souboj s pamětí“, kde exceloval, prokazoval svoje perfektní znalosti. Tomu se málokdo mohl rovnat. Vystudoval stavařinu, měl nadprůměrnou inteligenci. Byl to velmi chytrý kluk a také celoživotní pravý trempík.

Standa Procházka[2]

Televize

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu, řk. farnost Blovice. Sbírka matrik západních Čech [online]. [cit. 31.1.2023]. Dostupné online. 
  2. Standa Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, str. 128, ISBN 978-80-904717-0-2

Literatura

  • Michal Herzán, Marie Formáčková: Josef Hlinomaz – Něžný drsňák, Euromedia Group, Praha, 2009, str. 117–8, ISBN 978-80-249-1252-3
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 975. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 708. 
  • Stanislav Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, str. 128–9, ISBN 978-80-904717-0-2
  • Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 76
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 313. 
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 150, 151, 181, ISBN 80-85837-35-8

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jaroslav Štercl hrob.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrob herce Jaroslava Štercla na Vinohradském hřbitově v Praze