Jaroslav Arnošt Trpák

Jaroslav Arnošt Trpák
Narození15. července 1892
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. května 1968 (ve věku 75 let) nebo 1968 (ve věku 75–76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatel, novinář a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Arnošt Trpák (15. července 1892, Jindřichův Hradec[1] – 18. května 1968, Praha)[2] byl pražský novinář, redaktor, prozaik, překladatel z angličtiny. Prostřednictvím svých novinových článků se věnoval propagaci aviatiky, automobilismu a celkově aktivního způsobu života. Nejvíce je dnes známý jako autor propagačního názvu Česká Kanada.

Život

J. A. Trpák se narodil v Jindřichově Hradci, v rodině učitele Jana Trpáka st. (1849–1928[3]) a manželky, rozené Zemanové (1860–1941[4]).[1] Ke svému rodišti se po celý život hlásil a propagoval ho jako příhodnou rekreační destinaci.[5] Jeho otec, později místní ředitel národní školy, byl známý ve městě pro nezištnou osvětovou, kulturní a vzdělávací činnost.[6] Od roku 1909 byla rodina Jana Trpáka st. (tehdy již ve výslužbě) policejně hlášena na Královských Vinohradech. Jan Trpák byl nejmladším ze tří synů Jana Trpáka st.[7]

V roce 1914 narukoval jako vojín do první světové války, v roce 1916 se jako invalida vrátil.[8]

Za okupace se krátce podílel na činnosti ilegální buňky v tiskárně, během Pražského povstání bojoval na barikádách. Po osvobození krátce pracoval v propagačním oddělení Rudého práva. Po obvinění z kolaborace a vysilující snahy o svou obhajobu se stáhl do ústraní.[9]

Zemřel v Praze, místo posledního odpočinku se nepodařilo identifikovat.

Novinářská kariéra

Svou novinářskou kariéru Trpák zahájil ve svých dvaceti letech jako dopisovatel pražských listů z Bulharska a následně z Ruska. Posléze byl spojen především s deníkem Národní politika.[10] V polovině dvacátých let na několik let zakotvil v Národních listech, kde určitou dobu působil i jako hlavní redaktor.[11]

Příležitostně psal i pro Lidové noviny. Po odchodu z Národních listů působil v lounském listu Naše stráž, odkud přešel do listu Venkov, který vydávali pražští agrárníci. V jeho redakci působil i během války, než byl z redakce pro svou neochotu psát články v duchu okupační politiky vyštván.[9] Nicméně v deníku Venkov 14. 3. 1942 jím podepsaný - značně proněmecký - článek Národ v konečném stadiu vyšel.[12]

Vznik názvu Česká Kanada

Počátkem 20. let odjel Trpák na asi roční pobyt do Ameriky. Vliv tohoto zaoceánského pobytu lze vystopovat jak v jeho pozdějších překladech s indiánskou tematikou, tak i v neobvyklém názvu, kterým začal označovat svůj rodný kraj.

S rozmachem rekreace a turistiky došel k názoru, že sebekrásnější Jindřichohradecko se pro turisty nestane lákadlem samo od sebe. Pod vlivem amerického marketingu vymyslel název,[13] kterým se snažil zdůraznit jedinečnost rodného kraje a zároveň uspokojit rekreanty, kteří pokukovali po zahraničních destinacích. Oficiálně název Česká Kanada poprvé použil v roce 1928.[14] V dalších letech se také propagaci České Kanady aktivně věnoval. Promyšlený propagační název se pak brzy stal veřejným majetkem.[15]

Dílo

Kromě velkého množství novinových článků, které Trpák psal v rámci své novinářské profese, především v období svých vleklých nemocí, napsal nebo přeložil několik knih. Jako první do češtiny převedl populární knihy spisovatelky Richmal Cromptonové o Williamovi, resp. Jirkovi, postrachu rodiny.[16]

Vlastní práce

  • Morituri. Válečné obrazy z pole. Praha : Tiskové a vydavatelské družstvo českých socialistů, 1919.
  • Naši ptáci v klecích. Pokyny k chovu a plemenitbě nejoblíbenějších českých ptáků zrnozobých, praktická pojednání o kleci… I., Zrnozobí. Praha-Smíchov : Zvířena (A. Král), 1925.
  • Holátka majora polního letce Tomáše. Původně vyšlo jako povídka na pokračování v časopise Malý čtenář (1931), s ilustracemi Zdeňka Buriana[17]; samostatně jako sběratelský e-book v roce 2014.[18]

Překlady (výběr)

  • Jeyrson, R.: Mezi texasskými cowboyi. Přeložil J. A. Trpák. Praha : A. Král, 1925.
  • Moorehead, W. K.: Indiánští hrdinové (v orig. Warren King Moorehead). Upravil J. A. Trpák. Edice: Příroda, technika, věda, č. 4. Praha : F. Topič, 1925.
  • Kearton, C.: Můj přítel Toto. Šimpanzova dobrodružství a příběhy na cestě z Konga do Londýna. Přeložil J. A. Trpák. Praha : Pražská akciová tiskárna, 1927.
  • Cromptonová, R.: Jirka, postrach rodiny. Svazek I., II., IV. až VII. Z angličtiny přeložil J. A. Trpák. V Praze : Jos. R. Vilímek. 1935–1940.[16]
  • Wodehouse, P. G.: Mladí páni v kamaších (v orig. Young Men in Spats). Z angličtiny přeložil J. A. Trpák. V Praze : Jos. R. Vilímek, 1938.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Záznam o narození a křtu, matrika N Jindř. Hradec 1892–1896, s.19 (snímek 19)
  2. ↑ KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2016. 223 s. ISBN 978-80-905864-4-4. S. 156. 
  3. ↑ Ohlas od Nežárky, 25.5.1928, s.1 (dostupné online v NK ČR)
  4. ↑ Ohlas od Nežárky, 13.2.1941, s.2 (dostupné online v NK ČR)
  5. ↑ Např. Národní listy, 14.9.1928, s.1:Kousek Kanady v Čechách
  6. ↑ Ottův slovník naučný nové doby. Díl 6, sv. 2. Praha 1943, s. 1246
  7. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Jana Trpáka st.
  8. ↑ Policejní přihlášky, Praha, poznámka k pobytu J. A. T.
  9. ↑ a b KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 150–158. 
  10. ↑ Např. Národní politika, 7.6.1912, s.1: Sofia
  11. ↑ Např. Národní listy, 8.11.1930, s.1, záhlaví
  12. ↑ TRPÁK, Jaroslav Arnošt. Národ v konečném stadiu. S. 2. Venkov [online]. 1942-03-14 [cit. 2020-07-14]. S. 2. Dostupné online. 
  13. ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 20, 21, 86, 87. 
  14. ↑ Kousek Kanady v Čechách Archivováno 25. 3. 2014 na Wayback Machine., Neradova.com
  15. ↑ KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 148–150. 
  16. ↑ a b První ucelený životopis redaktora Trpáka Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine., NZB.cz
  17. ↑ Malý čtenář, 1931–1932, s.12 (dostupné online v NK ČR)
  18. ↑ Jaroslav Arnošt Trpák: Holátka majora polního letce Tomáše Archivováno 26. 2. 2015 na Wayback Machine., NZB.cz

Literatura

  • KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. 
  • Ottův slovník naučný nové doby. Díl 6, sv. 2. Praha 1943.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“