Jaroslav Blažek (filmař)
| Jaroslav Blažek | |
|---|---|
| Narození | 3. srpna 1896 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. srpna 1976 (ve věku 80 let) nebo 10. srpna 1976 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Povolání | kameraman, herec a filmový režisér |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Blažek (3. srpna 1896 Praha – 9. srpna 1976 tamtéž) byl český kameraman.[1]
Život
V roce 1915 sloužil zkoušku způsobilosti a začal pracovat jako promítač v kině. Během první světové války byl přidělen do vojenské filmové laboratoře ve Vídni jako filmový laborant, po válce pracoval na stejné pozici v Pojafilmu, rovněž točil reportážní a dokumentární filmy. Od roku 1919 natáčel i hrané filmy. Jeho dílo je charakteristické novým způsobem osvětlení a výtvarnou krásou jeho fotografií. V roce 1938 zaujal na filmovém festivalu v Benátkách Fričův film Hordubalové a Jaroslav Blažek tak mohl natočit čtyři filmy pro římskou výrobku Astra-Film. V letech 1942–1945 pracoval zejména v oddělení na výrobu krátkých kulturních filmů v německém Prag-filmu. V 50. letech tvořil krátké populárně vědecké, dokumentární, instrukční a reklamní filmy. V roce 1968 obdržel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[2]
Dílo
- 1919 Láska je utrpením
- 1920 Jindra
- 1922 Tulákovo srdce'
- 1923 Likérová princeznička'
- Madame Golvery
- 1926 Vyznávači slunce
- Dar svatební noci
- 1927 Batalion
- 1928 Pražské děti
- 1929 Varhaník u svatého Víta
- 1931 Osada mladých snů
- 1932 Obrácení Ferdyše Pištory
- Právo na hřích
- 1933 Život teče dalje
- Sedmá velmoc
- Na sluneční straně
- 1934 Marijka nevěrnice
- Exekutor v kabaretu
- Za ranních červánků
- U nás v Kocourkově
- Poslední muž
- Na Svatém Kopečku
- 1935 Na růžích ustláno
- Jana
- A život jde dál
- 1936 Trhani
- Děti velké lásky
- 1937 Vzdušné torpédo 48
- 1938 Hordubalové
- Její pastorkyně
- 1940 Druhá směna
- 1941 Pantáta Bezoušek
- 1943 Barbora Hlavsová
Herecká filmografie
- 1964 Obžalovaný
- 1965 Místenka bez návratu
- 1970 Přehlídce velím já
- 1971 Klíč
Reference
- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Blažek Jaroslav, s. 32.
- ↑ Blažek Jaroslav (1896–1976) [online]. Národní filmový archiv, 1996 [cit. 2016-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-16.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“