Jaroslav Bureš
| JUDr. Jaroslav Bureš | |
|---|---|
| 6. ministr spravedlnosti ČR | |
| Ve funkci: 2. února 2001 – 15. července 2002 | |
| Předseda vlády | Miloš Zeman |
| Předchůdce | Pavel Rychetský |
| Nástupce | Pavel Rychetský |
| Ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR | |
| Ve funkci: 4. srpna 2004 – 25. dubna 2005 | |
| Předseda vlády | Stanislav Gross |
| Předchůdce | Karel Čermák |
| Nástupce | Pavel Zářecký |
| Předseda Vrchního soudu v Praze | |
| Ve funkci: 2000 – 2001 | |
| Předchůdce | Antonín Mokrý |
| Nástupce | Vladimír Stibořík |
| Ve funkci: 2. ledna 2013 – 1. ledna 2020 | |
| Předchůdce | Vladimír Stibořík |
| Nástupce | Luboš Dörfl |
| Předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR | |
| Ve funkci: 1997 – 1999 | |
| Předchůdce | funkce vznikla |
| Nástupce | Iva Brožová |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ (1986–1989) |
| Narození | 5. května 1954 (70 let) nebo 8. května 1954 (70 let) Mimoň  Československo |
| Choť | ženatý |
| Děti | dva synové |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Profese | soudce |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Bureš (* 5. května 1954 Mimoň) je český právník a politik, v letech 2000 až 2001 a opět 2013 až 2020 předseda Vrchního soudu v Praze. Odborně se věnuje především občanskému právu, spolu s Ljubomírem Drápalem je spoluautorem známých komentářů k občanskému soudnímu řádu.
Život
V roce 1979 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1980 působil jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 2. V roce 1986 vstoupil do KSČ a byl přeložen na Městský soud v Praze, kde působil do roku 1991. KSČ opustil 20. listopadu 1989. Od roku 1991 byl soudcem tehdejšího Nejvyššího soudu České republiky a od roku 1993 soudcem Vrchního soudu v Praze, který z tohoto nejvyššího soudu vznikl. Roku 1995 přešel k Nejvyššímu soudu, kde se stal předsedou jeho občanskoprávního a obchodního kolegia, od roku 2000 ale začal působil ve funkci předsedy pražského vrchního soudu.[1]
Od 2. února 2001 do 15. července 2002 byl ministrem spravedlnosti ve vládě Miloše Zemana. Od 16. července 2002 byl prvním místopředsedou Legislativní rady vlády. Byl také jedním z neúspěšných kandidátů ČSSD na prezidenta České republiky během prezidentských voleb v roce 2003.
V roce 2006 byl jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu, jeho přidělení k tomuto soudu i následné jmenování místopředsedou ale zrušil Ústavní soud na návrh předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, která k tomuto přidělení nedala souhlas.[2][3] Jaroslav Bureš se následně vrátil na Vrchní soud do Prahy, kde působil v pozici místopředsedy a od 2. ledna 2013 v pozici předsedy.[4] Ve funkci předsedy Vrchního soudu v Praze jej dne 2. ledna 2020 vystřídal Luboš Dörfl.[5] V únoru 2020 rezignoval na funkci soudce ze zdravotních důvodů k 31. květnu 2020.[6] Stalo se tak v době, kdy začalo vycházet najevo, že přijal od Fotbalové asociace ČR (vedené později trestně stíhaným Miroslavem Peltou) pro sebe a pro syna zájezd na evropský šampionát v hodnotě 123 tisíc Kč.[7]
Jaroslav Bureš je ženatý a má dva syny.
Reference
- ↑ JUDr. Jaroslav Bureš [online]. Vláda České republiky, 2004-08-04 [cit. 2014-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Nález Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2006, sp. zn. Pl. ÚS 17/06 [online]. Ústavní soud České republiky [cit. 2014-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Nález Ústavního soudu ze dne 12. září 2007, sp. zn. Pl. ÚS 87/06 [online]. Ústavní soud České republiky [cit. 2014-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Prezident jmenoval předsedu Vrchního soudu v Praze [online]. Kancelář prezidenta republiky, 2013-01-02 [cit. 2014-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Pražský vrchní soud má nového předsedu. Dörfl chce, aby byl soud otevřenější. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-02 [cit. 2020-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Bureš rezignoval na funkci soudce. Česká justice [online]. 2020-12-02 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Pelta zaplatil zájezd na Euro 2016 i soudcům vrchního soudu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-06-03 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Bureš
- Jaroslav Bureš: V tom, že jsem se stal soudcem, sehrála roli náhoda, rozhovor na webu Česká justice
- Jaroslav Bureš: V atmosféře záměrně budované nedůvěry vůči justici neodcházím s dobrým pocitem, rozhovor na webu Česká justice, pokračování
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“