Jaroslav Claude z Lobkowicz

Jaroslav Claude z Lobkowicz
13. kníže z Lobkovic, vladař domu lobkovického a 7. vévoda roudnický
Ve funkci: 25. prosince 1954 – 7. května 1985 (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Předchůdce	Bedřich z Lobkowicz
Nástupce	Jaroslav Lobkowicz
Narození	18. června 1910 Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. května 1985 (ve věku 74 let) Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice Československo Československo
Místo pohřbení	hřbitov ve Vejprnicích
Choť	(1940) Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1917–2008)
Rodiče	Jaroslav Alois z Lobkowicz (1877–1953) a Marie Terezie, roz. z Beaufort-Spontinu (1885–1942)
Děti	1. Polyxena, provdaná Czerninová (* 1941) 2. Jaroslav (* 1942) 3. Marie Leopoldina, provdaná Sternbergová (1943–2017) 4. František (1948–2022) 5. Filip (Zdeněk) (* 1954)
Příbuzní	děd: František Evžen z Lobkowicz (1839–1898) bratr: Bedřich z Lobkowicz (1907–1954)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Claude Bedřich Alois kníže z Lobkowicz (18. června 1910 Zámeček^[1], Plzeň – 7. května 1985 Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice) byl český šlechtic, pocházel z konopišťsko-křimické linie šlechtického rodu Lobkoviců. Byl 13. knížetem z Lobkovic a vladařem domu lobkovického, 7. vévodou z Roudnice a okněžněným hrabětem ze Sternsteinu (1954).

Jeho otec Jaroslav Alois z Lobkowicz byl c. k. komořím císaře Františka Josefa I., matka Marie Terezie byla dcerou Fridricha Jiřího, 4. vévody z Beaufort-Spontinu, vlastníka Bečova nad Teplou.

Absolvoval vysokou školu zemědělskou ČVUT. V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty. Za války byla na majetek jeho rodiny uvalena vnucená správa. Po válce byl v roce 1945 majetek vrácen a v roce 1948 vyvlastněna půda nad 50 ha. V roce 1950 byla na majetek uvalena národní správa a zámek převzala Národní kulturní komise. Po znárodnění pracoval jako správce na zámku a po propuštění z funkce správce nastoupil jako cestář ke Správě silnic.^[2] Po léčení v Tatrách v roce 1958 začal pracovat jako skladník v podniku Kniha v Plzni.^[2]

Dne 11. července 1940 se v Praze oženil s Gabrielou z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (29. listopad 1917 Klatovy – 30. červenec 2008 Dymokury),^[3] dcerou Klementa z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1883–1960) a Marianny z Waldstein-Wartenbergu (1886–1946).^[4] Gabriela pocházela ze staré původně vestfálské rodiny, do svatby bydlela v Klatovech.^[5] Byla dámou Řádu hvězdového kříže a Maltézského řádu.^[4] Narodilo se jim 5 dětí:

• 1. Polyxena (* 28. 4. 1941 Praha)^[6]
  • ∞ (22. 4. 1961 Vejprnice) Theobald Czernin (7. 7. 1936 Dymokury – 12. 7. 2015 Praha)
• 2. Jaroslav (* 16. 8. 1942 Plzeň), 14. kníže z Lobkovic
  • ∞ (29. 7. 1971 Chevry-en-Sereine) Elisabeth de Vienne (* 25. 8. 1947 Paříž)
• 3. Marie Leopoldina (8. 12. 1943 Plzeň – 2. 10. 2017 Klatovy)
  • ∞ (4. 7. 1964 Vejprnice) Jan Bosco Sternberg (25. 11. 1936 Praha – 14. 9. 2012)
• 4. František Václav (5. 1. 1948 Plzeň – 17. 2. 2022 Ostrava), první biskup ostravsko-opavský (od 1996)
• 5. Zdeněk Vojtěch (* 8. 4. 1954 Plzeň), řádové jméno Filip, opat Kanonie premonstrátů v Teplé (od 2011)

• KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 193, 221. 
• Příběhy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček, Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání

• Rodokmen Lobkoviců na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk