Jaroslav Claude z Lobkowicz

Jaroslav Claude z Lobkowicz
13. kníže z Lobkovic, vladař domu lobkovického a 7. vévoda roudnický
Ve funkci:
25. prosince 1954 – 7. května 1985
(podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
PředchůdceBedřich z Lobkowicz
NástupceJaroslav Lobkowicz

Narození18. června 1910
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. května 1985 (ve věku 74 let)
Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov ve Vejprnicích
Choť(1940) Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1917–2008)
RodičeJaroslav Alois z Lobkowicz (1877–1953) a Marie Terezie, roz. z Beaufort-Spontinu (1885–1942)
Děti1. Polyxena, provdaná Czerninová (* 1941)
2. Jaroslav (* 1942)
3. Marie Leopoldina, provdaná Sternbergová (1943–2017)
4. František (1948–2022)
5. Filip (Zdeněk) (* 1954)
Příbuzníděd: František Evžen z Lobkowicz (1839–1898)
bratr: Bedřich z Lobkowicz (1907–1954)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Claude Bedřich Alois kníže z Lobkowicz (18. června 1910 Zámeček[1], Plzeň7. května 1985 Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice) byl český šlechtic, pocházel z konopišťsko-křimické linie šlechtického rodu Lobkoviců. Byl 13. knížetem z Lobkovic a vladařem domu lobkovického, 7. vévodou z Roudnice a okněžněným hrabětem ze Sternsteinu (1954).

Život

Zámek Křimice

Jeho otec Jaroslav Alois z Lobkowicz byl c. k. komořím císaře Františka Josefa I., matka Marie Terezie byla dcerou Fridricha Jiřího, 4. vévody z Beaufort-Spontinu, vlastníka Bečova nad Teplou.

Absolvoval vysokou školu zemědělskou ČVUT. V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty. Za války byla na majetek jeho rodiny uvalena vnucená správa. Po válce byl v roce 1945 majetek vrácen a v roce 1948 vyvlastněna půda nad 50 ha. V roce 1950 byla na majetek uvalena národní správa a zámek převzala Národní kulturní komise. Po znárodnění pracoval jako správce na zámku a po propuštění z funkce správce nastoupil jako cestář ke Správě silnic.[2] Po léčení v Tatrách v roce 1958 začal pracovat jako skladník v podniku Kniha v Plzni.[2]

Rodina

Dne 11. července 1940 se v Praze oženil s Gabrielou z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (29. listopad 1917 Klatovy – 30. červenec 2008 Dymokury),[3] dcerou Klementa z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1883–1960) a Marianny z Waldstein-Wartenbergu (1886–1946).[4] Gabriela pocházela ze staré původně vestfálské rodiny, do svatby bydlela v Klatovech.[5] Byla dámou Řádu hvězdového kříže a Maltézského řádu.[4] Narodilo se jim 5 dětí:

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Josef František Maxmilián z Lobkowicz
 
 
Jan Karel Filip z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína ze Schwarzenbergu
 
 
František Evžen z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna
 
 
Karolína Bruntálská z Vrbna
 
 
 
 
 
 
Marie Barbora Erdödyová z Monyorókerék a Monoszló
 
 
Jaroslav Alois z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
Josef Leopold ze Šternberka
 
 
Zdeněk ze Šternberka
 
 
 
 
 
 
Karolína z Walseggu
 
 
Kunigunda ze Sternbergu
 
 
 
 
 
 
Johann Philipp, Graf von Stadion zu Thannhausen
 
 
Terezie Stadionová z Thannhausenu
 
 
 
 
 
 
Kunigunde, Gräfin von Kesselstatt
 
Jaroslav Claude z Lobkowicz
 
 
 
 
 
Bedřich August z Beaufort-Spontinu
 
 
Karel Alfréd z Beaufort-Spontinu
 
 
 
 
 
 
Marie Ernestina ze Starhembergu
 
 
Friedrich z Beaufort-Spontinu
 
 
 
 
 
 
Charles-Théodore de Forbin Janson
 
 
Caroline de Forbin Janson
 
 
 
 
 
 
Antoinette de Rochechouart
 
 
Marie Terezie z Beaufort-Spontinu
 
 
 
 
 
 
Evžen I. z Ligne
 
 
Jindřich Maxmilián z Ligne
 
 
 
 
 
 
Mélanie de Conflans
 
 
Marie Melanie z Ligne
 
 
 
 
 
 
Ernest de Talleyrand-Périgord
 
 
Marguerite de Talleyrand-Périgord
 
 
 
 
 
 
Marie Louise Aglae Suzanne Le Peletier de Mortefontaine
 

Odkazy

Reference

  1. Plzeň 131 | Porta fontium. www.portafontium.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  2. a b Příběhy české šlechty, s. 51
  3. Lobkowicz 4. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  4. a b POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 237. 
  5. VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 39. Dále jen Příběhy české šlechty. 
  6. Czernin z Chudenic. www.historickaslechta.cz [online]. Dostupné online. 

Literatura

  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 193, 221. 
  • Příběhy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček, Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chateau of Křimice 24.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Křimice, adresa: Zámecké náměstí 1/1, Plzeň 5-Křimice, Česko