Jaroslav Doubrava

Jaroslav Doubrava
2. a 4. senátor za obvod č. 31 – Ústí nad Labem
Ve funkci: 21. listopadu 1998 – 21. listopadu 2004
Předchůdce	Oto Neubauer
Nástupce	Pavel Sušický
Ve funkci: 23. října 2010 – 15. října 2022
Předchůdce	Pavel Sušický
Nástupce	Martin Krsek
Zastupitel Ústeckého kraje
Ve funkci: 18. října 2008 – 8. října 2016
Starosta obce Telnice
Ve funkci: 1990 – 2010
Nástupce	Rudolf Fiala
Zastupitel obce Telnice
Ve funkci: 1990 – 11. října 2014
Tajemník Národního výboru Telnice
Ve funkci: 1978 – 1989
Poslanec Národního výboru Telnice
Ve funkci: 1971 – 1989
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1967–1990) KSČM (1990–2010) S.cz (od 2010)
Narození	4. dubna 1948 (76 let) Ústí nad Labem Československo Československo
Národnost	česká
Choť	vdovec
Děti	dvě děti
Sídlo	Telnice
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Doubrava (* 4. dubna 1948 Ústí nad Labem)^[1][2] je český politik, v letech 1998 až 2004 a opět v letech 2010 až 2022 senátor za obvod č. 31 – Ústí nad Labem, bývalý starosta obce Telnice, v letech 2008 až 2016 zastupitel Ústeckého kraje, člen hnutí Severočeši.cz, do roku 2010 člen KSČM.

Absolvoval střední odbornou školu v oboru elektro. Je vdovec, má dvě děti.

V letech 1978–2010 působil v komunální politice na postu uvolněného tajemníka národního výboru obce a později starosty obce Telnice.^[3][4]

Ve volbách 1998 se stal členem horní komory českého parlamentu přesto, že jej v prvním kole porazil občanský demokrat Zdeněk Kavina v poměru 28,34 % ku 27,63 % hlasů. Ve druhém kole Doubrava obdržel 52,37 % hlasů a získal mandát senátora.^[5] Zastával funkci místopředsedy Mandátového a imunitního výboru, zasedal ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ve volbách 2004 svůj mandát obhajoval, ovšem v obou kolech jej porazil občanský demokrat Pavel Sušický.^[6]

V krajských volbách 2008 se stal zastupitelem Ústeckého kraje za sdružení Severočeši.cz.^[7] Ve volbách v roce 2016 nemohl mandát krajského zastupitele obhájit, jelikož byla kandidátka hnutí Severočeši.cz, za něž kandidoval, týden před volbami stažena za rozporuplných okolností.^[8]

V roce 2010 vystoupil z KSČM, vstoupil do hnutí Severočeši.cz, za které kandidoval ve volbách 2010 do senátu za obvod č. 31 – Ústí nad Labem. Přestože jej Pavel Sušický v prvním kole porazil v poměru 27,01 % ku 23,15 % hlasů, ve druhém kole Doubrava zvítězil se ziskem 55,97 % hlasů a stal se senátorem.^[9]

V roce 2014 se jako volební pozorovatel zúčastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny, konkrétně v Luhansku (tzv. Luhanské lidové republice).^[10] Za to byl posléze ukrajinskou vládou označen za nežádoucí osobu.^[11] V rozhovoru pro Lidové noviny v Luhansku obvinil ukrajinskou armádu z válečných zločinů a uvedl, že se chová hůře než Hitler. Obhajoval také anexi Krymu, ke které podle něj došlo na základě zcela svobodného a dobře organizovaného referenda.^[12] Od jeho cesty se Senát oficiálně distancoval a jeho zastupující předseda Zdeněk Škromach uvedl, že se jednalo o Doubravovu soukromou misi.^[13] V září 2015 se ocitl na sankčním seznamu Ukrajiny za svou účast jako pozorovatele při volbách pořádaných v listopadu 2014 v separatistickém Donbasu.^[14]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 obhajoval za hnutí Severočeši.cz mandát v obvodu č. 31 – Ústí nad Labem.^[15] Se ziskem 23,94 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 57,89 % : 42,10 % kandidáta hnutí ANO 2011 Františka Holešovského. Mandát senátora se mu tak podařilo obhájit.^[16][17][18]

V rámci sociálních sítí se proslavil mimo jiné šířením lži o tom, že Evropská unie chce v české abecedě zrušit písmeno ř.^[19]

Dne 24. února 2022, v den zahájení ruské invaze na Ukrajinu, zveřejnil Doubrava text obhajující obsazení části území Ukrajiny (samozvané Doněcké a Luhanské republiky) ruskou armádou. V této souvislosti bylo na Doubravu podáno trestní oznámení.^[20]

Dne 15. června 2022 po videoprojevu ukrajinského prezidenta Zelenského v Senátu PČR před schválením usnesení odsuzujícího ruskou agresi na Ukrajině vystoupil Doubrava s projevem zpochybňujícím masakr v Buči. Většina senátorů na protest opustila sál.^[21]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 již nekandidoval.^[22] Jako svého nástupce podpořil Jaroslava Teleckého za hnutí PRO, který však neuspěl.^[23]

V srpnu 2022 jednal Doubrava na Krymu se šéfem ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Podle Aksjonova probírali kulturní výměnu mezi národy a možnosti spolupráce. Doubrava podle zprávy krymského parlamentu jednal ve jménu českých občanů nepodporujících politiku české vlády, podle Doubravovy mluvčí byl na Krymu na dovolené.^[24]

• Osoba Jaroslav Doubrava ve Wikicitátech

• Jaroslav Doubrava – profil na webu Senátu