Jaroslav Fajfr

Jaroslav Fajfr

Narození5. března 1883
Louny
Úmrtí8. srpna 1974 (ve věku 91 let)
Praha
Vojenská kariéra
SložkaČeskoslovenské legie
Vyznamenání3rd Class of the Order of the Cross of the Eagle
Řád jugoslávské koruny
Velkokříž Řádu rumunské koruny
komandér Řádu čestné legie
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
důstojník Řádu čestné legie
Mezispojenecká medaile za vítězství
Československý válečný kříž 1914–1918
Válečný kříž
Řád sv. Stanislava 2. třídy s meči
Československá revoluční medaile

Jaroslav Fajfr (původním příjmením Pfeifer) 5. března 1883 Louny8. srpna 1974 Praha) byl český voják, posléze československý legionář v Rusku, účastník Ruské občanské války a tzv. Sibiřské anabáze, posléze pak důstojník Československého letectva a před 2. světovou válkou jeho velitel, příslušník protinacistického odboje a politický vězeň československého komunistického režimu.

Životopis

Narodil se v Lounech, v rodném městě vychodil obecnou školu a reálku. V roce 1905 nastoupil na českou vyšší průmyslovou školu v Praze, kde studoval geometrii a geodézii, složení státní zkoušky absolvoval v roce 1913.

Před první světovou válkou pracoval jako zeměměřič, podílel se na činnosti jedné z pražských sokolských jednot. Po začátku války sloužil u 28. polního dělostřeleckého pluku, v hodnosti poručíka velel 2. baterii polních houfnic, v červnu 1916 byl pak zajat ruskou armádou u Olyky. V zajateckém táboře Stavropol v květnu 1917 vstoupil do nově vzniklých československých legií, v říjnu byl zařazen do II. dělostřeleckého praporu. Absolvoval důstojnickou školu v Boryspilu a tříměsíční kurz pro důstojníky dělostřelectva na francouzské vojenské misi v Rumunsku.

Po návratu k legiím v lednu 1918 se stal zástupcem velitele 3. baterie 2. dělostřelecké brigády, 5. května se stal jejím velitelem (v hodnosti kapitána). V únoru 1919 byl jmenován velitelem 1. divize 2. dělostřelecké brigády a v dubnu velitelem 1. pluku lehkého dělostřelectva. Úspěšně se zúčastnil řady bitev.

V únoru 1920 se vrátil do nově vzniklého Československa na lodi Sheridan II jako velitel 18. československého transportu v hodnosti podplukovníka. V letech 1920–1921 byl velitelem 1. lehkého dělostřeleckého pluku, v letech 1922–1923 studoval ve Francii, Spojeném království a Jugoslávii. V letech 1923–1925 velel 1. polní dělostřelecké brigádě (brigádní generál), 7. dělostřelecké brigádě (1925–1926) dělostřelecké jednotce v Košicích (1926–1927). V hodnosti divizního generála v letech 1927–1939 vedl letecké oddělení Ministerstva národní obrany. V roce 1930 studoval na letecké škole.

V září 1938 vedl jako velitel letectva československou misi v Moskvě k jednání o možné spolupráci ČSR a SSSR v oblasti letectví. V této pozici setrval pouze do října téhož roku, neboť byla mise zmařena událostmi Mnichovské dohody a vzniku tzv. Druhé republiky.

Za německé okupace se podílel na organizaci odchodu letců z Protektorátu Čechy a Morava do zahraničí a finanční a bezpečnostní zajištění jejich rodin. Během květnového povstání roku 1945 byl velitelem letectva povstalců.

Na základě vykonstruovaného obvinění ze špionáže v roce 1949 byl uvězněn ve věznici Mírov, roku 1954 byl pak amnestován.

Jaroslav Fajfr zemřel 8. srpna 1974 v Praze ve věku 91 let.

Ocenění

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Файфр, Ярослав na ruské Wikipedii.

Literatura

  • L: M. Kučera, Významní legionáři v roce 1938, in: Sešity Ústavu pro soudobé dějiny 20, 1994, I. Koutská – F. Svátek (ed.), s. 97–98;
  • Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 39;
  • Tomáš 1, s. 298; Z. Patrovská – B. Roedl, Biografický slovník okresu Louny, 2000, s. 25–26;
  • J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 211.
  • P: Archiv ČV UT, Praha, seznamy posluchačů; VHA, Praha, postlužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka.
  • Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 50

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Gen. Jaroslav Fajfr (Letectví, no. 2, 1933).png
Autor: Unknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Gen. Jaroslav Fajfr (Letectví, no. 2, 1933)