Jaroslav Flegr

prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.
Jaroslav Flegr (2008)
Jaroslav Flegr (2008)
Narození12. března 1958 (65 let)
Praha
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
PracovištěÚstav molekulární genetiky Akademie věd České republiky (1987–1991)
Národní ústav duševního zdraví (do 2022)
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Oboryevoluční biologie, etologie, evoluční psychologie, evoluční ekologie a parazitologie
OceněníMagnesia Litera (2007)
Ig Nobelova cena (2014)
Webflegr.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Flegr (* 12. března 1958 Praha), někdy nesprávně Flégr,[1][2] je český biolog, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy, který se ve svém výzkumu zaměřuje na biologickou evoluci, zejména pak v oblastech etologie, evoluční parazitologie a evoluční psychologie.[3][4][5][6][7]

Je autorem teorie zamrzlé plasticity, kterou později rozšířil na teorii zamrzlé evoluce. V evoluční parazitologii se zaměřuje na takzvanou manipulační hypotézu, v rámci které se svým týmem studuje prvoka Toxoplasma gondii, za tento výzkum v roce 2014 dostal jeho tým společně s týmem z University of Michigan Ig Nobelovu cenu. K dalším oblastem jeho vědeckého zájmu patří mimo jiné výzkum Rh faktoru,[7] role peptických slovníků v koevolučním zápase parazitů s hostitelem, schizofrenie nebo virologie.[8][9] Je autorem internetového projektu občanské vědy „Pokusní králíci“, zabývajícího se především dotazníkovými šetřeními;[10][11][12] jedním z těchto šetření je patrně zatím nejrozsáhlejší český sexuologický výzkum zahrnující 65 tisíc osob.

Věnuje se též popularizaci vědy, o svém výzkumu přednáší pro širokou veřejnost, je členem redakční rady časopisu Vesmír. Píše blogy,[13][14] aktivní je na Facebooku[15] a Twitteru.[11]

Mezi širokou českou veřejností se stal známým v roce 2020, kdy se v médiích začal vyjadřovat k epidemii covidu-19.[11]

Vzdělání a vědecké tituly

V letech 1977–1982 vystudoval biologický obor[pozn. 1] na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a získal titul RNDr. V letech 1984–1987 vystudoval na téže fakultě fyziologii a získal titul CSc. V letech 1985‑1988 vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy postgraduální obor  "Matematické metody v biologickém výzkumu“. V letech 1990-1991 strávil 15 měsíců na studijním pobytu na katedře Imunologie Lékařské fakulty Tokijské Univerzity kde se věnoval studiu MHC antigenů. V roce 1999 byl jmenován docentem pro obor parazitologie, v roce 2008 profesorem pro obor ekologie.[5][6][7]

Vědecká práce

Jaroslav Flegr působí zejména v oblasti evoluční biologie, ekologie, evoluční psychologie, etologie a parazitologie. Znám je hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza. Zároveň je ale spoluobjevitelem prvního viru s dvouřetězcovou RNA u prvoků[16]. Rovněž je autorem teoretického konceptu zamrzlé evoluce (tj. teorií zamrzlé evoluce a zamrzlé plasticity) a konceptu turbidostatické a chemostatické selekce[17]. V oblasti fyziologie buňky je autorem hypotézy vnitrobuněčné isoelektrické fokusace[18] a v oblasti imunologie zase konceptu koevoluce peptidických slovníků parazita a hostitele[19]; tento koncept využil v roce 2022 k odhalení původní hostitelské specifity viru SARS-CoV-2 a donora jeho genu pro spike protein[20].

Podle dvou Flegrových studií z oblasti evoluční psychologie jsou hnědoocí muži vnímáni jako důvěryhodnější než muži modroocí[21] a inteligenci mužů, nikoli však žen, je možné odhadnout podle fotografie obličeje.[22] Flegr je také spoluautorem dvou dnes již klasických článků ukazujících, že ženy v plodné fázi menstruačního cyklu jsou pro muže vizuálně atraktivnější[23] a zároveň upřednostňují tělesnou vůni mužů, kteří skórují vysoko v psychologickém dotazníku dominance[24]. Je autorem metody umožňující rozpoznat, které vlastnosti lidé skutečně upřednostňují u svých potenciálních partnerů. Pomocí této metody mimo jiné zjistil, že ačkoli muži deklarují, že bohatství partnerky není vůbec důležité, je to pro ně ve skutečnosti třetí nejdůležitější vlastnost, hned po charismatu a smyslu pro humor[25].

Jaroslav Flegr v roce 1993 založil Biologickou nadaci a až do ukončení její činnosti byl členem její správní rady. Od roku 1998 je členem redakční rady časopisu Vesmír a od roku 2009 časopisu Neuroendocrinology Letters, v letech 2011–2018 občasně přispíval do internetového magazínu popularizujícího vědu OSEL.cz.[26] Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze přednáší předměty „úvod do evoluční biologie“, „praktická metodologie vědy“, „mikroevoluce a makroevoluce“, „metody experimentální a evoluční psychologie“[27][28] a „evoluční a ekologická parazitologie“, ale vyučoval také „molekulární fylogenetiku“, „evoluční biologii“ a „imunologii“.[11] Celkově zatím vychoval 19 PhD studentů, z niž někteří již po úspěšné habilitaci či složení profesury založili vlastní školy. Mezi lety 2016 a 2021 působil jako výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví.[4] Byl též členem České společnosti imunologické a stále je členem České parazitologické společnosti.[5][6]

Po roce 2020 se věnoval studiu viru SARS-CoV-2. Ukázal, že u osob nakažených toxoplasmou má nákaza původní wuchanskou variantou viru horší průběh[29]. V následné rozsáhlé prospektivní studii zahrnující na počátku 30 tisíc účastníků byli stejní lidé sledováni před nákazou a po nákaze. Studie odhalila řadu faktorů, které zvyšovaly či naopak snižovaly riziko nákazy či riziko těžkého průběhu onemocnění[30]. Studie mimo jiné ukázala, že roušky a respirátory i vitamin D skutečně snižují riziko následné nákazy. V roce 2022 publikoval s kolegy studii, v níž pomocí své metody srovnávání peptidických slovníků ukázali, že virus SARS-CoV-2 je zřejmě chimérického původu – jeho spike receptor pochází z viru adaptovaného na člověka, zatímco ostatní geny pocházejí z viru adaptovaného na vrápence[20].

Jaroslav Flegr je autorem více než 175 odborných prací evidovaných v databázích Scopus[31] a WOS[32] (k lednu 2022) a celkem 8 českých knih [33] – učebnic, monografií a knih populárně-naučného žánru. V roce 2019 se podle citovanosti prací umístil na 35. místě ze všech českých přírodovědců a na 27. místě ze zhruba 21000 světových parazitologů a mykologů (směsná kategorie).[34]

Některé z Flegrových publikací byly zveřejněny v tzv. otevřených časopisech.[pozn. 2] Flegr je zároveň dlouholetým stoupencem a propagátorem sdílení dat a předregistrování studií – většina studií pocházející z jeho laboratoře bývá před zahájením včetně hypotéz a metod budoucí analýzy předregistrována v databázi OSF a v jeho článcích jsou vždy odkazy na původní data použitá v příslušných studiích. V roce 2018 získal za tyto aktivity cenu v mezinárodní soutěži Open Science Framework.[39]

Výzkum manipulační hypotézy

Tým Jaroslava Flegra od roku 1993 zkoumá psychiku a chování tisíců studentů, gravidních žen, dárců krve a desetitisíců vojáků. Výsledky publikované zatím asi v 90 studiích[40] ukázaly, že osoby infikované toxoplasmou se z hlediska svého chování a psychických projevů liší. Mimo jiné také ukázaly, že nakažené osoby mají například mírně zpomalené reakční doby (8 % rozptylu, asi 10–17 tisícin sekundy[41] a zhruba 2,7krát vyšší pravděpodobnost dopravní nehody.[42] Tým Jaroslava Flegra rovněž ukázal, že nakaženým ženám se v letech brzy po nákaze rodí výrazně více synů než dcer[43] a v dalších letech se tento poměr obrací. Dále na nezávislých datech potvrdil starší teorii, podle které toxoplasmosa výrazně zvyšuje riziko schizofrenie. Ukázal, že průběh tohoto onemocnění je podstatně závažnější[44] u osob nakažených než u osob nenakažených a že například specifické změny v morfologii mozku nastávají pouze u osob nakažených toxoplasmou.[45] Za ověřenou se však zatím nedá pokládat hypotéza, že mnohé z pozorovaných změn v chování nakažených osob jsou výsledkem účelné manipulace parazita, směřující k jeho přenosu z nakaženého do nenakaženého hostitele, nikoli pouze vedlejšími efekty[46] chronického parazitárního onemocnění. V roce 2006 publikoval pražský tým hypotézu, podle které je většina změn v chování toxoplasmou nakažených osob, konkrétně ty, které se projevují opačně u mužů a žen, výsledkem dlouhodobě působícího mírného stresu vyvolaného chronickou nákazou. Navazující výzkumy skutečně prokázaly, že latentní toxoplazmóza, o níž se do té doby předpokládalo, že je bezpříznaková, zvyšuje riziko celé řady nemocí[47].  Rozsáhlá ekologická korelační studie z roku 2014[48] dále ukázala, že rozdíly ve výskytu toxoplasmózy v jednotlivých Evropských zemích vysvětlují až 23% variability v celkové nemocnosti v těchto zemích. Tento vedlejší výstup studia manipulační aktivity toxoplasmy vyvolal ve světě značný zájem o studium vlivu latentní toxoplasmózy na veřejné zdraví - celkově byla výchozí studie Flegrova týmu citována do roku 2022 asi 300krát. Po roce 2008 publikoval tým Jaroslava Flegra v odborných časopisech asi 15 prací, ve kterých autoři ukázali, že osoby s krevní skupinou Rh+, zejména heterozygoti, jsou chráněny proti řadě negativních faktorů prostředí (včetně některých vlivů toxoplasmózy[49]), a že by tedy polymorfismus v Rh faktoru mohl být v populaci udržován selekcí ve prospěch heterozygotů. Většina zatím publikovaných studií, včetně všech doposud publikovaných metaanalytických studií shrnujících publikované výsledky, potvrzuje, že toxoplasmóza ovlivňuje kognitivní výkon, riziko dopravních nehod a duševní i fyzické zdraví u toxoplasmou nakažených osob [50][51][52][53][54][55][56][57][58][59][60][61]. Existují však i studie s opačným vyzněním[62][63].

Počátkem roku 2018 Flegrův tým dále v prestižním časopise Scientific Reports publikoval studii, ve které autoři tvrdili, že u osob infikovaných cytomegalovirem dochází ke snížení inteligence[64], a s tímto tvrzením následně Flegr vystoupil v řadě českých médií[65][66]. Flegr doslova prohlásil, že kvůli viru hloupne 80 % populace[67]. Obratem jiní čeští výzkumníci, Jaroslav Gottfried a Hynek Cígler, upozornili v dosud nepublikovaném preprintu[68] na závažná pochybení v metodologii a statistickém zpracování celého článku. V důsledku chyby výzkumného týmu, který špatně zpracoval a interpretoval data, je efekt ve skutečnosti buď opačný, tedy že lidé infikovaní cytomegalovirem vykazují vyšší inteligenci, nebo spíše vůbec neexistuje. Autoři původního článku chybu uznali a ihned požádali o uveřejnění příslušné opravy, na což však redakce nepřistoupila, a tak byl po dalších čtyřech letech článek z časopisu na jejich vlastní žádost stažen (retraktován)[69]. V souvislostí s tím byla uveřejněna opravená verze článku[70]. Ta ukazuje, že vysokoškolští studenti nakažení cytomegalovirem vykazují vyšší IQ než nenakažení (což je interpretováno jako důsledek vyššího rizika nákazy u inteligentnějších jedinců, kteří mívají hustší síť sociálních kontaktů), s časem od infekce se však jejich kognitivní výkon postupně snižuje. Snižování kognitivního výkonu i zvýšené riziko některých demencí u nakažený osob v mezičase potvrdily také zahraniční studie[71][72], včetně zatím poslední shrnující metaanalytické studie[73].

V roce 2014 získal Ig Nobelovu cenu (udělovanou za „výsledky, které vás nejprve rozesmějí, a následně donutí k zamyšlení“) za zjištění související s výzkumem toxoplazmózy, a to, že vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.[74] Počátkem roku 2016 mu v časopise Parasites & Vectors vyšel článek potvrzující, že korelace mezi duševním zdravím a zraněním způsobeným kočkou skutečně existuje, ovšem trochu jiným způsobem, nežli předpokládala studie amerického týmu,[75] který k tématu přivedl komisi Ig Nobela. Spíše než s pokousáním totiž výskyt unipolárních depresí souvisí s poškrábáním kočkou, což naznačuje, že za problémy spíše než Toxoplasma gondii může být zodpovědná bakterie Bartonella henselae,[76][77] která způsobuje takzvanou nemoc z kočičího škrábnutí, jež má mimo jiné právě i příznaky neurologické. V roce 2018 však Flegrův tým publikoval studii, ve které depresivní pacienty poškrábané kočkou otestovali na přítomnost protilátek proti bakterii Bartonella henselae, a výskyt depresí s přítomnosti protilátek dle výsledků studie příliš nekoreloval. Není však vyloučeno, že za deprese by mohl být zodpovědný nějaký jiný, méně známý, druh bakterie rodu Bartonella. Autoři však rovněž přiznávají, že v takovýchto studiích nelze definovat, co je příčina a co následek, a tudíž je možné, že lidé s unipolární depresí jsou oproti psychicky zdravé populaci častěji poškrábáni kočkami.[76][78]

Teorie zamrzlé evoluce

Podrobnější informace naleznete v článku Zamrzlá evoluce.

V oblasti evoluční biologie Jaroslav Flegr formuloval teorii zamrzlé plasticity, podle které se pohlavně se rozmnožující druhy mohou působením selekce měnit pouze 1–2 % doby své existence, a to pouze bezprostředně po svém vzniku určitým typem speciace. Rovněž navrhl mechanismus,[79] který je za střídání plastické a elastické fáze zodpovědný (spolupůsobení frekvenčně závislé selekce a pleiotropních účinků genů). Později formuloval teorii zamrzlé evoluce, podle níž se v jednotlivých evolučních větvích a taxonech v průběhu času neustále zužuje okruh znaků, ve kterých se druhy mohou (ve své plastické fázi) měnit, a rovněž navrhl příslušný mechanismus[80] (třídění z hlediska stability). Rovněž je autorem konceptu turbidostatické a chemostatické selekce, tj. selekce směrem k vyšší rychlosti nebo vyšší ekonomičnosti množení v závislosti na charakteru negativní zpětné vazby udržující z dlouhodobého hlediska konstantní velikost populace.[81] Jedna jeho teorie předpokládá, že eukaryotická buňka strukturuje své nitro, přesunuje jednotlivé molekuly a zapíná a vypíná jednotlivé metabolické dráhy pomocí procesu isoelektrické fokusace.[82]

Pandemie covidu-19

V roce 2020 se stal Jaroslav Flegr všeobecně známou osobou díky vyjadřování svých postojů a předpovědí k pandemii covidu-19. Vývoj často komentoval na svém blogu[14] a facebookové stránce Milý Micíku,[15] vystupoval v různých televizních a internetových pořadech.[83][84][85][86]. Některé své texty vztahující se k tématu shrnul a okomentoval v knize Milý Micíku, aneb Covid v Kocourkově[87]. Za své pravidelné komentování byl nominován na literární cenu Magnesia Litera za rok 2021.[88] V důsledku této své aktivity se stal i terčem kritiky, například za nesprávnou práci s daty a manipulaci veřejností.[89][90][91][92][93] Opakovaně Flegra kritizoval imunolog Jiří Šinkora,[94] dle kterého je Flegr v oblasti imunologie pouhým laikem.[95][96]

Opakovaně byl též obviňován, že svými výroky o pandemii „straší lidi“,[97][98] což mohlo vést až ke zhoršení jejich psychosomatického stavu a potažmo ke zhoršení průběhu epidemie v Česku.[1][pozn. 3]

V roce 2021 se Jaroslav Flegr spolu s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem, imunologem Václavem Hořejším, ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, hlavní hygieničkou ČR Pavlou Svrčinovou a dalšími veřejně známými osobami stal terčem stalkingu. Pět až deset jejich odpůrců je opakovaně pronásledovalo a napadalo v místě bydliště, pronásledování pak řešila i policie.[2] Jedním z pronásledovatelů byl devětadvacetiletý invalidní důchodce Patrik Tušl, který byl v minulosti již pětkrát podmíněně odsouzený. Ten pronásledování natáčel a videa pak zveřejňoval na internetu, od diváků za to vybíral odměny.[99] V lednu 2022 policie Tušla obvinila ze stalkingu Milana Kubka.[100]

Život

Jaroslav Flegr je ženatý a má dvě dospělé děti.[101]

Bibliografie

  • 1994 – Evoluční biologie I. : Mechanismy mikroevoluce. Praha: Karolinum. ISBN 80-7066-849-0.
  • 1995 – Evoluční biologie I. : Mechanismy mikroevoluce. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-169-2.
  • 2005 – Evoluční biologie. Praha: Academia. ISBN 80-200-1270-2.
  • 2006 – Zamrzlá evoluce, aneb, Je to jinak, pane Darwin. Praha: Academia. ISBN 80-200-1453-5. [Cena Magnesia Litera za rok 2007 v kategorii naučná literatura[102]]
  • 2007 – Úvod do evoluční biologie. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1539-6.
  • 2008 – Základy evoluční biologie pro gymnázia : projekt JPD3 – Přírodovědná gramotnost. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. ISBN 978-80-86561-68-4. [J. Flegr et al.]
  • 2008 – Frozen evolution : or, that’s not the way it is, Mr. Darwin : farewell to selfish gene. Prague: Charles University in Prague, Faculty of Science. ISBN 978-80-86561-73-8.
  • 2009 – Evoluční biologie. 2. oprav. a rozšíř. vyd. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1767-3.
  • 2011 – Pozor, Toxo! : tajná učebnice praktické metodologie vědy. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-2022-2.
  • 2015 – Evoluční tání, aneb, O původu rodů. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-2481-7.
  • 2016 – Zamrzlá evoluce, aneb, Je to jinak, pane Darwin. 2., rozšíř. vyd. Praha: Academia. Edice Galileo, sv. 4. ISBN 978-80-200-2528-9.
  • 2017 – Milí pokusní králíci. Praha: Academia. 1. vyd. ISBN 978-80-200-2701-6
  • 2022 – Milý Micíku, aneb Covid v Kocourkově. Praha: Universum. 1. vyd. ISBN 978-80-242-7933-6

Doslovy

  • DAWKINS, Richard. Slepý hodinář : zázrak života očima evoluční biologie. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-445-X.
  • ZIMMER, Carl. Vládce parazit : pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety. Praha: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-685-1.

Poznámky

  1. ↑ Dle českojazyčného životopisu studoval obecnou biologii,[5] ovšem dle anglickojazyčných životopisů studoval „cytology“,[6][7] tj. cytologii.
  2. ↑ Ve všech případech se však jedná o vědecké časopisy zařazené do referenční databáze Web of Science[32] a hodnocené impakt faktorem (Scientific Reports 2020 IF = 4,379;[35] PLoS ONE 2014 IF = 3,234;[36] BMC Infectious Diseases 2014 IF = 2,613[37]). Nejedná se tedy o časopisy zařazené na seznam tzv. predátorských časopisů, porušujících pravidla odborného publikování.[38]
  3. ↑ Toto se probíralo např. v dílu pořadu „Co Čech, to politik!“, vysílaném premiérově ve čtvrtek 6. ledna 2022 na CNN Prima News, kde se psychiatr Cyril Höschl a imunolog Karel Drbal vyjádřili, že strach a stres mohou vést k oslabení lidské imunity, a tím zhoršit průběh případného onemocnění covid-19. Flegr sám s tímto obviněním nesouhlasil. Podle jeho tvrzení odvolávajícího se na osobní komunikaci se zástupci veřejnosti nezvyšuje strach a stres informování o pandemii, ale naopak nejistota či strach z neznáma plynoucí z nedostatku informací. Dle něj nikoho nevystrašil a obvinění jsou jen obecnými tvrzeními bez konkrétního důkazu. Cyril Höschl však oponoval, že strach ve společnosti způsobuje kumulace tématu pandemie ve všech médiích, sdělovacích prostředcích i veřejném prostoru, na které se Flegr spolupodílí.[1]

Reference

  1. ↑ a b c HÖSCHL, Cyril; Karel Drbal; Jaroslav Flegr. Cyril Höschl, Karel Drbal, Jaroslav Flégr. Redakce Petr Suchoň. Co Čech, to politik! [online]. FTV Prima [cit. 2022-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-11. 
  2. ↑ a b NOVINKY; jam; ok; jap. Policie řeší útoky antivaxerů na propagátory očkování. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-02 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ FLEGR, Jaroslav. Seznam kontaktů [online]. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Pracovníci [online]. Národní ústav duševního zdraví, (c) 2015 [cit. 2021-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-01. 
  5. ↑ a b c d FLEGR, Jaroslav. Životopis. Wayback Machine [online]. Internet Archive, 2021-08-01 [cit. 2022-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-01. 
  6. ↑ a b c d FLEGR, Jaroslav. Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.. flegr.com [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d Welcome. web.natur.cuni.cz [online]. Přírodovědecká fakulta, 2001-02-20 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Jaroslav Flegr [online]. Google Scholar. Dostupné online.
  9. ↑ Jaroslav Flegr/Research [online]. ResearchGate. Dostupné online.
  10. ↑ Kdo jsme. Pokusní králíci [online]. © 2022 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d FLEGR, Jaroslav. Kdo je to ten profesor Flegr?. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-02-03 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Noc vědců 2017. Science Café naruby: Občanská věda a my. https://www.nzm.cz/kalendar-akci/noc-vedcu
  13. ↑ Archivovaná kopie. Wayback Machine [online]. Internet Archive, 2021-01-24 [cit. 2022-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-24. 
  14. ↑ a b iDNES.cz [online]. MAFRA, © 1999–2022 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b FLEGR, Jaroslav. Jaroslav Flegr [online]. Facebook, © 2022 [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ FLEGR, J.; ČERKASOV, J.; ŠTOKROVÁ, J. Multiple populations of double-stranded RNA in two virus-harbouring strains ofTrichomonas vaginalis. Folia Microbiologica. 1988-12-01, roč. 33, čís. 6, s. 462–465. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 1874-9356. DOI 10.1007/BF02925772. (anglicky) 
  17. ↑ FLEGR, Jaroslav. Two Distinct Types of Natural Selection in Turbidostat-like and Chemostat-like Ecosystems. Journal of Theoretical Biology. 1997-09-07, roč. 188, čís. 1, s. 121–126. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0022-5193. DOI 10.1006/jtbi.1997.0458. (anglicky) 
  18. ↑ FLEGR, Jaroslav. Does a cell perform isoelectric focusing?. Biosystems. 1990-01-01, roč. 24, čís. 2, s. 127–133. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0303-2647. DOI 10.1016/0303-2647(90)90005-L. (anglicky) 
  19. ↑ ZEMKOVÁ, Michaela; ZAHRADNÍK, Daniel; MOKREJŠ, Martin; FLEGR, Jaroslav. Parasitism as the main factor shaping peptide vocabularies in current organisms. Parasitology. 2017-06, roč. 144, čís. 7, s. 975–983. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0031-1820. DOI 10.1017/S0031182017000191. (anglicky)
  20. ↑ a b FLEGR, Jaroslav; ZAHRADNÍK, Daniel; ZEMKOVÁ, Michaela. Thus spoke peptides: SARS-CoV-2 spike gene evolved in humans and then shortly in rats while the rest of its genome in horseshoe bats and then in treeshrews. Communicative & Integrative Biology. 2022-12-31, roč. 15, čís. 1, s. 96–104. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. DOI 10.1080/19420889.2022.2057010. PMID 35432715. 
  21. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/trust.pdf
  22. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/iq_perc.pdf
  23. ↑ ROBERTS, S. C.; HAVLICEK, J.; FLEGR, J. Female facial attractiveness increases during the fertile phase of the menstrual cycle. Proceedings of the Royal Society of London. Series B: Biological Sciences. 2004-08-07, roč. 271, čís. suppl_5. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0962-8452. DOI 10.1098/rsbl.2004.0174. PMID 15503991. (anglicky) 
  24. ↑ HAVLICEK, Jan; ROBERTS, S. Craig; FLEGR, Jaroslav. Women's preference for dominant male odour: effects of menstrual cycle and relationship status. Biology Letters. 2005-09-22, roč. 1, čís. 3, s. 256–259. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2005.0332. PMID 17148181. (anglicky) 
  25. ↑ FLEGR, Jaroslav; BLUM, Amy E.; NEKOLA, Ondřej. What people prefer and what they think they prefer in short- and long-term partners. The effects of the phase of the menstrual cycle, hormonal contraception, pregnancy, and the marital and the parenthood status on partner preferences. Evolution and Human Behavior. 2019-01, roč. 40, čís. 1, s. 112–125. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. DOI 10.1016/j.evolhumbehav.2018.09.003. (anglicky) 
  26. ↑ Jaroslav Flegr. OSEL [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  27. ↑ Předměty. Studijní informační systém [online]. Univerzita Karova [cit. 2021-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-10. 
  28. ↑ Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Teaching activities. web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-10. 
  29. ↑ FLEGR, Jaroslav. Toxoplasmosis is a risk factor for acquiring SARS-CoV-2 infection and a severe course of COVID-19 in the Czech and Slovak population: a preregistered exploratory internet cross-sectional study. Parasites & Vectors. 2021-12, roč. 14, čís. 1, s. 508. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 1756-3305. DOI 10.1186/s13071-021-05021-9. PMID 34583758. (anglicky) 
  30. ↑ FLEGR, Jaroslav; FLEGR, Pavel; PŘÍPLATOVÁ, Lenka. Effects of 105 biological, socioeconomic, behavioural, and environmental factors on the risk of SARS-CoV-2 infection and a severe course of Covid-19: A prospective longitudinal study. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1101/2021.08.31.21262906. (anglicky) DOI: 10.1101/2021.08.31.21262906. 
  31. ↑ Scopus preview - Flegr, Jaroslav - Author details - Scopus. www.scopus.com [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b Web of Science - Please Sign In to Access Web of Science [online]. login.webofknowledge.com [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-29. 
  33. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jaroslav Flegr. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ IOANNIDIS, John P. A.; BOYACK, Kevin W.; BAAS, Jeroen. Updated science-wide author databases of standardized citation indicators. PLOS Biology. 2020-10-16, roč. 18, čís. 10, s. e3000918. Dostupné online [cit. 2022-01-14]. ISSN 1545-7885. DOI 10.1371/journal.pbio.3000918. PMID 33064726. (anglicky) 
  35. ↑ Scientific Reports [online]. Springer Nature [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  36. ↑ PLoS ONE [online]. https://plos.org/ [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  37. ↑ BMC Infectious Diseases [online]. bmcinfectdis.biomedcentral.com [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 
  38. ↑ Scholarly Open Access [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-11. 
  39. ↑ https://www.cos.io/about/news/december-2018-prereg-winners
  40. ↑ Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: List of papers. web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  41. ↑ HAVLÍČEK, J.; GAŠOVÁ, Z.; SMITH, A. P.; ZVÁRA, K.; FLEGR, J. Decrease of psychomotor performance in subjects with latent ‘asymptomatic’ toxoplasmosis. S. 515–520. Parasitology [online]. 2001. Roč. 122, s. 515–520. Dostupné online. 
  42. ↑ FLEGR, Jaroslav; HAVLÍČEK, Jan; KODYM, Petr; MALÝ, Marek; ŠMAHEL, Zbyněk. Increased risk of traffic accidents in subjects with latent toxoplasmosis: a retrospective case-control study. S. 1–6. BMC Infectious Diseases [online]. 2002. Roč. 2, čís. 11, s. 1–6. Dostupné online. 
  43. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/toxosons.pdf
  44. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/schizoonset.pdf
  45. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/mri.pdf
  46. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/toxomodel.pdf
  47. ↑ FLEGR, J.; ESCUDERO, D. Q. Impaired health status and increased incidence of diseases in Toxoplasma-seropositive subjects – an explorative cross-sectional study. Parasitology. 2016-12, roč. 143, čís. 14, s. 1974–1989. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0031-1820. DOI 10.1017/S0031182016001785. (anglicky) 
  48. ↑ FLEGR, Jaroslav; PRANDOTA, Joseph; SOVIČKOVÁ, Michaela. Toxoplasmosis – A Global Threat. Correlation of Latent Toxoplasmosis with Specific Disease Burden in a Set of 88 Countries. PLoS ONE. 2014-03-24, roč. 9, čís. 3, s. e90203. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0090203. PMID 24662942. (anglicky) 
  49. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/rh.pdf
  50. ↑ Validate User. academic.oup.com [online]. [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. DOI 10.1093/schbul/sbl050. PMID 17085743. 
  51. ↑ DE HAAN, Lies; SUTTERLAND, Arjen L.; SCHOTBORGH, Jasper V. Association of Toxoplasma gondii Seropositivity With Cognitive Function in Healthy People: A Systematic Review and Meta-analysis. JAMA Psychiatry. 2021-10-01, roč. 78, čís. 10, s. 1103–1112. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 2168-622X. DOI 10.1001/jamapsychiatry.2021.1590. PMID 34259822. 
  52. ↑ DE BARROS, João Luís Vieira Monteiro; BARBOSA, Izabela Guimarães; SALEM, Haitham. Is there any association between Toxoplasma gondii infection and bipolar disorder? A systematic review and meta-analysis. Journal of Affective Disorders. 2017-02-01, roč. 209, s. 59–65. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0165-0327. DOI 10.1016/j.jad.2016.11.016. (anglicky) 
  53. ↑ NAYERI CHEGENI, Tooran; SARVI, Shahabeddin; MOOSAZADEH, Mahmood. Is Toxoplasma gondii a potential risk factor for Alzheimer's disease? A systematic review and meta-analysis. Microbial Pathogenesis. 2019-12-01, roč. 137, s. 103751. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0882-4010. DOI 10.1016/j.micpath.2019.103751. (anglicky) 
  54. ↑ ANVARI, Davood; SHARIF, Mehdi; SARVI, Shahabeddin. Seroprevalence of Toxoplasma gondii infection in cancer patients: A systematic review and meta-analysis. Microbial Pathogenesis. 2019-04-01, roč. 129, s. 30–42. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0882-4010. DOI 10.1016/j.micpath.2019.01.040. (anglicky) 
  55. ↑ NGOUNGOU, Edgard B.; BHALLA, Devender; NZOGHE, Amandine. Toxoplasmosis and Epilepsy — Systematic Review and Meta Analysis. PLOS Neglected Tropical Diseases. 19. 2. 2015, roč. 9, čís. 2, s. e0003525. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 1935-2735. DOI 10.1371/journal.pntd.0003525. PMID 25695802. (anglicky) 
  56. ↑ Validate User. academic.oup.com [online]. [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. DOI 10.1093/schbul/sbu159. PMID 25385789. 
  57. ↑ SUTTERLAND, Arjen L.; KUIN, Anne; KUIPER, Bouke. Driving us mad: the association of Toxoplasma gondii with suicide attempts and traffic accidents – a systematic review and meta-analysis. Psychological Medicine. 2019-07, roč. 49, čís. 10, s. 1608–1623. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0033-2917. DOI 10.1017/S0033291719000813. (anglicky) 
  58. ↑ HUANG, Yi; HUANG, Yu; CHANG, Aoshuang. Is Toxoplasma Gondii Infection a Risk Factor for Leukemia? An Evidence-Based Meta-Analysis. Medical Science Monitor. 2016-05-07, roč. 22, s. 1547–1552. PMID: 27155015. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 1234-1010. DOI 10.12659/MSM.897155. PMID 27155015. (anglicky) 
  59. ↑ Validate User. academic.oup.com [online]. [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. DOI 10.1093/trstmh/trz025. 
  60. ↑ CHEGENI, Tooran Nayeri; SARVI, Shahabeddin; AMOUEI, Afsaneh. Relationship between toxoplasmosis and obsessive compulsive disorder: A systematic review and meta-analysis. PLOS Neglected Tropical Diseases. 10. 4. 2019, roč. 13, čís. 4, s. e0007306. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 1935-2735. DOI 10.1371/journal.pntd.0007306. PMID 30969961. (anglicky) 
  61. ↑ GOHARDEHI, Shaban; SHARIF, Mehdi; SARVI, Shahabeddin. The potential risk of toxoplasmosis for traffic accidents: A systematic review and meta-analysis. Experimental Parasitology. 2018-08-01, roč. 191, s. 19–24. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0014-4894. DOI 10.1016/j.exppara.2018.06.003. (anglicky) 
  62. ↑ SUGDEN, Karen; MOFFITT, Terrie E.; PINTO, Lauriane. Is Toxoplasma Gondii Infection Related to Brain and Behavior Impairments in Humans? Evidence from a Population-Representative Birth Cohort. PLOS ONE. 2016-02-17, roč. 11, čís. 2, s. e0148435. Dostupné online [cit. 2022-05-17]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0148435. (anglicky) 
  63. ↑ https://journals.plos.org/plosone/article/comment?id=10.1371/annotation/b8c3921d-da0d-4ef9-8afc-0e852021e274
  64. ↑ CHVÁTALOVÁ, Veronika; ŠEBÁNKOVÁ, Blanka; HRBÁČKOVÁ, Hana; TUREČEK, Petr; FLEGR, Jaroslav. RETRACTED ARTICLE: Differences in cognitive functions between cytomegalovirus-infected and cytomegalovirus-free university students: a case control study. S. 5322. Scientific Reports [online]. 2018-12. Roč. 8, čís. 1, s. 5322. DOI 10.1038/s41598-018-23637-3. 
  65. ↑ TELEVIZE, Česká. Většina populace má virus, který snižuje inteligenci, zjistili vědci z Univerzity Karlovy. ČT24 [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. 
  66. ↑ Jeden z častých virů snižuje inteligenci, zjistili čeští vědci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. 
  67. ↑ Kvůli viru hloupne 80 procent lidí, mění se psychika člověka, léčíme jen některé, říká Flegr. Aktuálně.cz [online]. 2018-05-25 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. 
  68. ↑ GOTTFRIED, Jaroslav; CÍGLER, Hynek. A critical commentary on Chvátalová et al. (2018). PsyArXiv [online]. 2018-06-13 [cit. 2022-05-19]. DOI 10.31219/osf.io/j9xct. 
  69. ↑ CHVÁTALOVÁ, Veronika; ŠEBÁNKOVÁ, Blanka; HRBÁČKOVÁ, Hana; TUREČEK, Petr; FLEGR, Jaroslav. Retraction Note: Differences in cognitive functions between cytomegalovirus-infected and cytomegalovirus-free university students: a case control study. S. 5308. Scientific Reports [online]. 2022-12 [cit. 2022-05-19]. Roč. 12, čís. 1, s. 5308. DOI 10.1038/s41598-022-09409-0. 
  70. ↑ CHVATALOVA, Veronika; ŠEBÁNKOVÁ, Blanka; HRBÁČKOVÁ, Hana. Differences in cognitive performance between cytomegalovirus-infected and cytomegalovirus-free students. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.31234/osf.io/jbvky. DOI: 10.31234/osf.io/jbvky. 
  71. ↑ ANDREOU, Dimitrios; JØRGENSEN, Kjetil Nordbø; WORTINGER, Laura A. Cytomegalovirus infection and IQ in patients with severe mental illness and healthy individuals. Psychiatry Research. 2021-06, roč. 300, s. 113929. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. DOI 10.1016/j.psychres.2021.113929. (anglicky) 
  72. ↑ BURGDORF, Kristoffer Sølvsten; TRABJERG, Betina B.; PEDERSEN, Marianne Giørtz. Large-scale study of Toxoplasma and Cytomegalovirus shows an association between infection and serious psychiatric disorders. Brain, Behavior, and Immunity. 2019-07, roč. 79, s. 152–158. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. DOI 10.1016/j.bbi.2019.01.026. (anglicky) 
  73. ↑ WARREN-GASH, Charlotte; FORBES, Harriet J.; WILLIAMSON, Elizabeth. Human herpesvirus infections and dementia or mild cognitive impairment: a systematic review and meta-analysis. Scientific Reports. 2019-12, roč. 9, čís. 1, s. 4743. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-019-41218-w. PMID 30894595. (anglicky) 
  74. ↑ Winners of the Ig® Nobel Prize
  75. ↑ http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0070585
  76. ↑ a b FLEGR, Jaroslav; HODNÝ, Zdeněk. Cat scratches, not bites, are associated with unipolar depression - cross-sectional study. Parasites & Vectors. 2016-01-05, roč. 9, čís. 1, s. 8. Dostupné online [cit. 2020-09-26]. ISSN 1756-3305. DOI 10.1186/s13071-015-1290-7. PMID 26728406. 
  77. ↑ ŠEVELA, Vladimír. Objev českého vědce: kočičí škrábnutí může vyvolat těžkou depresi. Echo24.cz [online]. 2016-02-20 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  78. ↑ KOMÁREK, Stanislav; Jaroslav Flegr. Jak nám psi a kočky mění (a krátí) život. Kapitola Kočičí nebezpečí, s. 15–16. Redakce Silvie Králová. TÉMA [online]. MAFRA, 2018-10-26 [cit. 2022-06-04]. Roč. III., čís. 43, s. 15–16. Dostupné v tištěné podobě, online dostupné předplatitelům, uživatelům registrovaným na iDNES Premium nebo za poplatek. ISSN 2336-4815. 
  79. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/elastic.pdf
  80. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/punctuated.pdf
  81. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/Flegr%201997.pdf
  82. ↑ http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/isoel.pdf
  83. ↑ Jaroslav Flegr - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  84. ↑ V uzavřených prostorách nepřetápět, virus se dokáže rychle přizpůsobit, doporučuje evoluční biolog. Radiožurnál [online]. 2020-09-07 [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  85. ↑ Duškova čísla jsou nereálná, je hůř, míní Flegr. Naberme veterináře, radí. iDNES.cz [online]. 2020-10-16 [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  86. ↑ Současný stav je jen naše blbost. Dodržování opatření by policie měla vymáhat, říká biolog Jaroslav Flegr. Plus [online]. 2020-10-16 [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  87. ↑ FLEGR, Jaroslav. Milý Micíku, aneb Covid v Kocourkově. 1.. vyd. Praha: Universum, 2022. 208 s. ISBN 978-80-242-7933-6. 
  88. ↑ Milý Micíku - Magnesia Litera. magnesia-litera.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  89. ↑ PETRÁČEK, Vojtěch. Petráček: Křivka může klesat po 20. listopadu, ventilátorů vyrobíme desítky týdně. Redakce Daniela Drtinová. DVTV [online]. Aktuálně.cz, 2020-10-28 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online.  Čas 13:52.
  90. ↑ FLEGR, Jaroslav. Flegr: Tisíc mrtvých denně? Čísla jsem nadsadil. Zachránilo to spoustu lidi. Opatření zabrala. Redakce Daniela Drtinová. DVTV [online]. Aktuálně.cz, 2020-11-25 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. 
  91. ↑ NUTIL, Petr. Probíhá festival antivakcinační absurdity, říká publicista Petr Nutil. Redakce Petr Musil. CNN Prima News [online]. FTV Prima, 2021-01-13 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. 
  92. ↑ VENCÁLEK, Ondřej; Tomáš Fürst; Arnošt Komárek, et al. Pět kroků (nejen) ke zvládnutí epidemie). www.statspol.cz [online]. Česká statistická společnost, 2021-02-01 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. 
  93. ↑ POLÁK, Miloš. Flegr na Primě napadl Šinkoru. Velmi nechutně. Dohra na síti. Parlamentní listy.cz [online]. Our Media, 2021-10-23 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  94. ↑ ŠINKORA, Jiří. Flegr a jeho kidy. Jiří Šinkora - COVIDové připomínky [online]. Blogger, 2022-02-06 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  95. ↑ ŠINKORA, Jiří. Pomalu už bude konec, česká odborná elita neuspěla. Zúčtujem spolu?. Jiří Šinkora - COVIDové připomínky [online]. Blogger, 2022-02-07 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  96. ↑ ŠINKORA, Jiří. Držel jsem se dlouho, ale tohle je už přes čáru.. Jiří Šinkora - COVIDové připomínky [online]. Blogger, 2022-02-20 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  97. ↑ LIZEC, Jiří; Michaela Prešinská. Mluvčí nespokojených lékařů: Kubek komoru zpolitizoval a odmítá jakékoli diskuse. CNN Prima News [online]. FTV Prima, 2021-12-08 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  98. ↑ ŠAMANOVÁ, Dáša. Balšínek: Hořejší, Flegr i Smejkal lidi děsí. Stačí rozumný přístup a covid se vyřeší sám. CNN Prima News [online]. FTV Prima, 2022-01-04 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 
  99. ↑ VALÁŠEK, Lukáš. Pronásleduje lékaře a natáčí se u toho. Muž s patnácti exekucemi za to žádá dary. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-12-14 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 
  100. ↑ HORÁK, Jan; VALÁŠEK, Lukáš. Soud poslal dezinformátory do vazby. Vyhrožovali Ukrajincům a pronásledovali lékaře. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-08-05 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 
  101. ↑ Jaroslav Flegr se představil: Na základce jsem dostal 4-, dělal karate, jsem ženatý a miluji buchtičky se šodó. ŽivotvČesku.cz [online]. 2020-10-22 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online. 
  102. ↑ VÍTĚZOVÉ MAGNESIA LITERA 2007. www.magnesia-litera.cz [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-08. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jaroslav Flegr - portrait.jpg
Autor: Jaroslav Flegr, Licence: CC BY-SA 3.0
Jaroslav Flegr, profesor biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy