Jaroslav Franěk

Jaroslav Franěk
Jaroslav Franěk v době služby na chebském letišti v roce 1921
Narození	8. října 1897 Nezabudice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. července 1943 (ve věku 45 let) Věznice Plötzensee Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	popraven gilotinou
Národnost	česká
Povolání	hospodský
Ocenění	Československý válečný kříž 1939
Choť	Matylda Rozmarýnová, Antonie Hornofová
člen Sokola
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Franěk (známý též jako Rozvědčík, 8. října 1897 Nezabudice^[1] – 1. července 1943 Věznice Plötzensee) byl československý legionář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Jaroslav Franěk se narodil 8. října 1897 v Nezabudicích v okrese Rakovník do rodiny hutníka Josefa Fraňka a jeho manželky Julie, roz. Zýkové jako nejmladší z jejich sedmi dětí. Vychodil měšťanskou školu v Křivoklátu a vyučil se zámečníkem. Po vypuknutí první světové války byl v roce 1915 povolán do c. a k. armády bojovat na ruskou frontu, kde na jaře 1916 přeběhl do zajetí. Okamžitě podal přihlášku do Československých legií, kam byl 5. května 1916 přijat a kde sloužil jako rozvědčík. Bojoval v bitvě u Zborova, kde byl raněn, zasypán zeminou, ale opět vyproštěn. O jeho hrdinství se ve svém díle zmiňuje generál Rudolf Medek. Po prodělaném šoku trpěl epilepsií a do roku 1919 se léčil ve francouzské nemocnici v Saigonu.

Po návratu do Československa v říjnu 1919 sloužil do roku 1923 na letišti v Chebu, poté byl přeložen do výslužby. 8. listopadu 1924 se v Praze oženil s Matyldou Rozmarýnovou, ale manželství bylo v květnu 1934 rozvedeno.^[2]

V roce 1935 vybudoval v blízkosti rodných Nezabudic u řeky Berounky Hostinec U Rozvědčíka, kterému předcházela dřevěná bouda, a který se stal velmi oblíbeným a populárním. Mezi jeho hosty patřila i rodina Oty Pavla.

Dne 27. června 1936 se podruhé oženil, s Antonií Hornofovou (1904–1981, civilní sňatek).^[3] Manželka Antonie Fraňková vedla hostinec po zatčení svého muže, za okupace pomáhala partyzánům, žila zde i po svém odchodu do důchodu.^[4][5]

Po německé okupaci v březnu 1939 aktivně vstoupil do protinacistického odboje v rámci Obrany národa. Vytvořil odbojovou skupinu, sháněl zbraně, které dopravoval v pivních sudech. Byl dvakrát zatčen a dvakrát propuštěn, poprvé českými četníky, podruhé gestapem, kdy mu k propuštění pomohl prodělaný epileptický záchvat. Potřetí a naposledy byl zatčen v lednu 1941 a 1. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.

• Jaroslav Franěk byl 15. prosince 1945 in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.
• V roce 1997 byla Jaroslavu Fraňkovi odhalena na hostinci U Rozvědčíka pamětní deska.
• V roce 1998 byla Jaroslavu Fraňkovi v obci Nezabudice zřízena pamětní síň.^[6]

Postava rozvědčíka Jaroslava Fraňka se objevuje v dílech Oty Pavla. Díky pobytu Jaroslava Fraňka v Saigonu vznikla legenda, že bojoval v Indočíně, kterou do svých děl převzal i Ota Pavel. Ve filmu Zlatí úhoři jeho postavu ztvárnil Radoslav Brzobohatý, ve filmu Smrt krásných srnců Alois Švehlík.

• Miroslav Koloc - Rozvědčík si připomíná legendárního nezabudického Jaroslava Fraňka (článek v Rakovnickém deníku, 2021)

• Jaroslav Franěk na stránkách Muzea T. G. M. Rakovník
• Jaroslav Franěk na stránkách Moderní dějiny.cz
• Profil legionáře Jaroslava Fraňka na stránkách Legie 100