Jaroslav Francl
Jaroslav Francl | |
---|---|
Narození | 28. února 1906 Kutná Hora, Čechy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. června 1990 (ve věku 84 let) Praha Československo |
Alma mater | Pražská konzervatoř |
Povolání | hudební skladatel, pedagog, dirigent, učitel, sbormistr a hudební pedagog |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Francl (28. února 1906 Kutná Hora – 19. června 1990 Praha) byl český hudební skladatel a pedagog.
Život
Narodil se v Kutné Hoře, ale brzy mu zemřela matka a tak vyrůstal u svého strýce v Ronově nad Doubravou. Přestěhovali se do Telče, kde studoval na reálce. V době studií se seznámil Theodorem Schaeferem, pozdějším významným hudebním skladatelem. Pod vlivem svého pěstouna, který byl milovníkem hudby a poskytl Jaroslavovi základy hudebního vzdělání, a Theodora, vznikly již během studií na reálce jeho první skladby. Šlo vesměs o hudbu pro studentské divadlo (Telč se směje ráda, Integrál revue). Reálku dokončil v Pardubicích a pokračoval ve studiu skladby na Pražské konzervatoři u prof. Jaroslava Křičky. Během studií na konzervatoři vznikla dětská zpěvohra Honza dobrák a opera Švanda. Tyto skladby však nepovažoval za dostatečně vyzrálé a ani jim nepřidělil opusová čísla. Opus 1 nese až Smyčcový kvartet z roku 1931.
V létech 1930 až 1945 působil jako ředitel Městské hudební školy v Kutné Hoře, učil zpěv na místní reálce a byl sbormistrem Učitelského smíšeného pěveckého sboru a pěveckého sdružení Tyl. Občas řídil i Kutnohorskou filharmonii. Po osvobození se stal ředitelem hudební školy v Karlových Varech a od roku 1946 ve Znojmě, kde byl i dirigentem Znojemské filharmonie. Později byl ještě ředitelem hudební školy v Jihlavě, kde vedl Horácký komorní orchestr.
V roce 1952 byl pověřen řízením komise pro státní zkoušky z hudby, která sídlila v Brně. V Brně se stal ředitelem Kvapilovy hudební školy a současně vyučoval na konzervatoři. V roce 1955 přesídlil do Prahy kde působil ve funkci inspektora hudebních škol Středočeského kraje. Od roku 1969 až do odchodu do důchodu v roce 1974 byl dirigentem a uměleckým ředitelem Středočeského symfonického orchestru v Poděbradech.
Dílo
Orchestrální skladby
- Variace na českou národní píseň pro lesní roh a smyčcový orchestr op.8 (1951)
- Cocertino pro lesní roh a malý orchestr (1952)
- Předehra pro orchestr (1959)
- Koncert pro violu a orchestr (1961)
- Lidové písně z moravského Horácka pro smíšený sbor a orchestr
Balet
- Niobé (1946)
Komorní skladby
- Smyčcový kvartet č. 1 (1931)
- Nonettino (1938)
- Duo pro housle a violoncello op. 4 (1940)
- Smyčcový kvartet č. 2 (1946)
- Smyčcový kvartet č. 3 (1957)
- Dvě preludia pro klarinet a klavír (1957)
- Tři skladbičky pro flétnu a klavír (1957)
- Sonatina pro klarinet a klavír
- Sonatina pro trubku a klavír
- Malá suita pro pozoun (nebo trubku) a klavír
- Na Vysočině pro housle a klavír (1972)
- U nás zjara pro housle a klavír (1972)
- Pastorální suita pro klarinet
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Dr. P. Koukal: Vzpomeňte s námi, Telčské listy č. 6., r. 1990
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Francl
- Stránky města Telče Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“