Jaroslav Grosman

Jaroslav Grosman
Narození13. srpna 1924
Roztoky u Jilemnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. dubna 2012 (ve věku 87 let)
Roztoky u Jilemnice
ČeskoČesko Česko
NárodnostČeši
Povoláníarcheolog a voják
Oceněnířs Řád T. G. Masaryka 3. třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Grosman (13. srpna 1924, Roztoky u Jilemnice – 2. dubna 2012, Roztoky u Jilemnice) byl český protikomunistický odbojář a voják. Během druhé světové války se zúčastnil bojů na Dukle.[1] V roce 2008 obdržel od prezidenta Václava Klause Řád T. G. Masaryka.[2]

Životopis

Druhá světová válka

Počátkem roku 1944 byl totálně nasazen do továrny na letecké motory Daimler-Benz v Nové Pace, ve které se svými přáteli prováděl drobné sabotáže s úmyslem poškodit nacistický režim. Při jedné z nich vyřadili elektrické vedení a tím pozastavili provoz v části továrny. Tato akce byla ihned vyšetřována gestapem a zapříčinila jeho útěk na východní frontu.

Společně s Janem Horáčkem skončil při útěku v zajetí NKVD a měl být transportován do gulagu. Během zmatků se jim však podařilo utéct a přidali k československému armádnímu sboru.[3] V září 1944 byl nasazen do bojů na Dukle. Z východní fronty se vrátil zpět do rodných Roztok přesně rok od útěku.

Po roce 1948

Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešel do emigrace. Později začal působit jako agent chodec. Během XI. všesokolského sletu dostal za úkol unést na západ blízkého spolupracovníka Edvarda Beneše, ministra vnitra Prokopa Drtinu. Jeden ze spolupracovníků Grosmana udal a StB ho před akcí zatkla. Během výslechů si prošel brutálním bitím a následně byl odsouzen k 20 letům odnětí svobody, během kterých byl uvězněn v jáchymovském lágru či ve věznici na Borech.[4][5]

Propuštěn byl v roce 1963. Zbytek života strávil v rodných Roztokách u Jilemnice, kde také 2. dubna 2012 zemřel.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jaroslav Grosman (1924 - 2012). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Podívejte se: To jsou Češi, které vyznamenal prezident. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-10-28 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jaroslav Grosman (1924 - 2012). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ BUŠÁK, Josef. 150 let kriminálu : příběhy třetího odboje v Roztokách u Jilemnice. I. vydání. vyd. [Praha]: Nakladatelství Iris 130 pages, 28 unnumbered pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-904317-2-0, ISBN 80-904317-2-0. OCLC 761195317 
  5. ↑ VEJR, František. Za co, soudruzi, za co? : osudy bojovníků III. odboje a obětí totality v Roztokách a Kruhu u Jilemnice. 2., upr. vyd. vyd. Roztoky u Jilemnice: F. Vejr 152 s., 49 s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-3469-8, ISBN 80-260-3469-4. OCLC 827260724 

Literatura

  • BUŠÁK, Josef. 150 let kriminálu. Praha 2010.
  • VEJR, František. Za co, soudruzi, za co?. Praha 2012.

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Rad T-G-Masaryka 3tr (1994) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy – Česká republika (od roku 1994).