Jaroslav Háša

Jaroslav Háša
Narození6. října 1890
Praha-Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. června 1968 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, ilustrátor a portrétista
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Háša (6. října 1890 Smíchov[1]28. června 1968 Praha[2]) byl český malíř, kreslíř, portrétista a krajinář.

Život

Jaroslav Háša se narodil na Smíchově v domě č.p. 10.[1] Původně byl vyučen malířem pokojů. Následně absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. Učil se u profesorů Loukoty, Nechleby a Bukovace. V roce 1928 podnikl studijní cestu do Francie po památných bojištích českých legionářů z první světové války [3]. Byl mistrem malířských technik, restauroval díla mnohých slavných malířů a osvojil si techniku restaurování vybledlých míst Navrátilových kvašů. Po zranění rukou v první světové válce zůstal miniaturistou a vytvářel díla technikami starých mistrů. Oblíbenými materiály pro malby byla měď a dřevo[4].

Původ

  • Otec: Matěj Háša (nar. 1862 Blažim) obuvník, syn Václava Háši chalupníka z Blažimi a Anny Jiráskové z Bělic.
  • Matka: Anna Hášová roz. Kuchařová (nar. 1868 Pacov), dcera Václava Kuchaře nádeníka v Pacově a Veroniky Svobodové z Radešovic
  • Sestra: Anežka Charvátová roz. Hášová (nar. 1892).
  • Bratr: Otto Háša (nar. 1893).

Dílo

Vytvořil soubory kreseb, kvašů a olejů z Alžíru a Maroka. Portrétoval známé osobnosti: Josef, Quido a Amalie Mánesovi, Mikoláš a Marie Alšovi, Miroslav Tyrš, Karla Rašínová, T. G. Masaryk, Edvard Beneš, aj. Opakovaně reprodukoval oleje Paladia země české a Pražského Jezulátka, vytvářel detailní oleje interiérů kostelů (př. hrob sv. Václava a hrob sv. Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta).

Své umělecké nadání nazýval „staromajstrovství“. V důsledku používání technik starých mistrů přicházel o svá díla podepisovaná jmény slavných mistrů. Jeho olejomalba Ministrant byla prodávána s podpisem Beneš Knüpfer. Soud o své autorství díla, malovaného ještě za dob studií na Akademii, vyhrál, když ukázal po vyjmutí z rámu zbytky horních kliček svého podpisu, které zůstaly po odříznutí spodku dřevěného podkladu. Autorství dosvědčil i o dvacet let starší přivedený model[4].

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Václava na pražském Smíchově
  2. Parte umělce
  3. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Praha: Rudolf Ryšavý v Praze, 1947. 
  4. a b Vzpomínky malíře Vratislava Jana Žižky a jeho choti Evy Žižkové

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jaroslav Háša signatura.jpg
Jaroslav Háša signatura