Jaroslav Hájíček

Jaroslav Hájíček
V hodnosti majora jako vedoucí představitel zpravodajského oddělení vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa
V hodnosti majora jako vedoucí představitel zpravodajského oddělení vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa
Narození25. srpna 1899
Hosty
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. března 1978 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánívoják a důstojník
OceněníČeskoslovenská medaile za zásluhy
Československý válečný kříž 1939
účastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Hájíček (25. srpna 1899, Hosty[1]21. března 1978, Praha) byl československý voják, zpravodajský důstojník a příslušník protinacistického odboje.

Život

Mládí

Narodil se 25. srpna 1899 v obci Hosty v okrese Týn nad Vltavou. Po získání základního vzdělání vystudoval vyšší reálné gymnázium v Nymburce, které v roce 1917 zakončil maturitou. 20. července 1917 byl jako jednoroční dobrovolník prezentován u pěšího pluku v Budapešti, odkud se přes Székesfehérvár dostal v lednu 1918 na italskou frontu. Krátce nato onemocněl a do podzimu téhož roku se léčil v Pardubicích. Po vyhlášení Československa se 28. října 1918 přihlásil do vojenské služby v Nymburce.

Vojenská kariéra

Jako kapitán na tablu absolventů Vysoké školy válečné v Praze (1931-1934)

S 2. československým dobrovolnickým plukem byl odeslán na Slovensko, kde se účastnil bojů s maďarskými jednotkami. Po rozpuštění útvaru v hodnosti podporučíka pěchoty sloužil postupně v Prešově, Popradu, Liptovském sv. Mikuláši a Levoči. Začátkem dubna 1921 byl již jako důstojník čs. armády převelen do Turnova a odtud do Heretníku. Po povýšení na poručíka absolvoval devítiměsíční kurz v Komárně. Poté byl odvelen do Bardejova. Po absolvování kurzu pěchotních pozorovatelů z letounů byl převelen do Milovic. V letech 1927 - 1937 sloužil v Milovicích v různých instruktorských funkcích. V tomto období také vystudoval Vysokou školu válečnou v Praze.

Od 31. ledna 1937 byl převelen k 2. oddělení hlavního štábu MNO. Nejprve působil v německé sekci a po povýšení na majora gšt. působil ve funkci přednosty maďarské sekce.

Po okupaci

Po německé okupaci se podílel na vzniku Obrany národa a její zpravodajské sekce. Podařilo se mu z objektu Ministerstva národní obrany vynést šifrovací klíče a podílel se na navázání radiového spojení Protektorátu s Varšavou, Londýnem a Paříží, účastnil se odbojové činnosti v Petičním výboru Věrni zůstaneme a podílel se na vydávání ilegálního časopisu V boj. Na podzim roku 1939 odešel do zahraničí.

V Bělehradu se nejprve podílel na zřízení radiostanice pro spojení s domácím odbojem a poté až do července 1940 působil na předsunuté agenturní ústředně. Krátce se podílel i na usměrňování československých uprchlíků na francouzském konzulátu v Budapešti. V polovině července 1940 Bělehrad opustil a krátkém a neúspěšném vyjednávání v Istanbulu o zřízení radiostanice dorazil 17. září 1940 do Haify, kde byl u československé vojenské mise zařazen jako styčný a spojovací důstojník.

Od 1. března 1942 nastoupil jako velitel československé zpravodajské expozitury v Istanbulu. Pod jeho velením došlo ke zkvalitnění zpravodajské práce, k významnému rozšíření kurýrní sítě a navázání radiového spojení se Slovenskem. Od 1. října 1944 se stal velitelem Československé vojenské mise v Istanbulu a od 1. září 1945 československým vojenským atašé v Turecku.

Po osvobození

Na začátku roku 1946 po návratu do Československa již v hodnosti podplukovníka generálního štábu byl opět zařazen k 2. oddělení HŠ a po půl roce převelen do Tábora, kde se na velitelství okruhu stal velitelem týlového zabezpečení.

Po Únoru

Dne 25. února 1948 byl odeslán na zdravotní dovolenou a 1. listopadu byl v hodnosti plk. gšt. přeložen z politických důvodů do civilu. Dne 4. června 1949 byl zatčen a posléze odsouzen k 11 měsícům odnětí svobody za nedbalé uchování státního tajemství (v době války bylo při domovních prohlídkách nalezeno vyúčtování finančních nákladů čs. zpravodajské skupiny v Istanbulu). Trest si odpykal a po propuštění pracoval jako dopravní referent v potravinářském velkoobchodu. V květnu 1955 sice podepsal tajnou spolupráci s StB, ale po několika měsících spolupráci odmítl a tak byla ukončena. Podle některých tvrzení v té době spolupráci podepsalo zároveň několik dalších bývalých protinacistických odbojářů a mohlo se jednat o pokus o zpravodajskou hru proti StB.[2]

Opětovně byl zatčen 2. června 1956. Obviněn byl z organizování letákové kampaně na podporu studentských požadavků přednesených na Majáles v květnu 1956. Dne 26. září 1956 byl shledán vinným z trestného činu sdružování proti republice a odsouzen ke 3 letům nepodmíněně.

V roce 1968 svědčil u rehabilitačního soudu s Heliodorem Píkou. Dne 2. června 1970 byl sám rehabilitován, ale až do své smrti byl sledován StB.

Byl ženatý.

Vyznamenání

  • 1918 - Československý válečný kříž 1914–1918 (list vyznamenaní a medaile přiloženy k prohlášení brig. gen. Čeňka Kudláčka o odbojové činnosti plk. Hájíčka, 23. prosince 1946; kříž má dcera)
  • 1918 - Československý válečný kříž 1918 (tento mohl byt udělen za boje na hranicích s Maďarskem po 1. světové válce)
  • ? - De Groo9te Oorlog tot de Beschaving 1914-1918 Belgická medaile vítězství 1914-1918 (ve vlastnictví dcery plk. Hájíčka)
  • ? - Royal Order. Romanian star-Officer's Cross 1937-1944
  • ? - Order of the Yugoslav Crown 1929-1941 (ve vlastnictví dcery plk. Hájíčka)
  • ? - Royal order Romanian star-Officer cross 1937-1944 (ve vlastnictví dcery plk. Hájíčka)
  • 1944 – Československá medaile za zásluhy I. stupně
  • 1945 – Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939
  • ? - Čs. medaile Věrni zůstaneme 1939-1945 (ve vlastnictví dcery plk. Hájíčka)
  • ? - Čs. medaile Za zásluhy (list vyznamenaní a medaili přiloženy k prohlášení brig. gen. Cenka Kudlacka)
  • 1946 - Řád Slovenského narodneho povstania I. triedy (list vyznamenaní a medaili přiloženy k prohlášení brig. gen. Čeňka Kudláčka o odbojové činnosti plk. Hájíčka; kříž má dcera)
  • 1946 - Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova (list vyznamenaní a medaile přiloženy k prohlášení brig. gen. Čeňka Kudláčka o odbojové činnosti plk. Hájíčka kříž má dcera)
  • ? - Order of the British Empire (Mily) (ve vlastnictví dcery plk. Hájíčka)
  • 1947 - l'Ordre de l'Etoile Nooire (dopis francouzského velvyslanectví z 13. června 1947 o rozhodnuti ministerstva o udělení radu z 14. února 1947)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Chrášťany
  2. Letáková kampaň Jaroslava Hájíčka na jaře 1956 [online]. NLN, s.r.o. – Nakladatelství Lidové noviny [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
TCH CS voj med Za zasluhy hvezda ribbon.svg
Stužka: Československá vojenská medaile "Za zásluhy" prvního stupně.
Czechoslovak War Cross 1939-1945 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Major.Jaroslav.Hajicek.(1899-1978).jpg
Jaroslav Hájíček (* 1899 - 1978) byl československý voják, zpravodajský důstojník a příslušník protinacistického odboje. Fotografie z počátku 30. let dvacátého století. Zde v hodnosti majora. Foto před rokem 1945.
Kapitan.Jaroslav.Hajicek.(1899-1978).Tablo.1931-1934.gif
Jaroslav Hájíček (* 1899 - 1978) byl československý voják, zpravodajský důstojník a příslušník protinacistického odboje. Fotografie z počátku 30. let dvacátého století. Zde jako absolvent válečné školy, ročník XII (1931 až 1934), Praha v hodnosti kapitána.