Jaroslav Havlíček

Jaroslav Havlíček
Jaroslav Havlíček
Jaroslav Havlíček
Narození3. února 1896
Jilemnice, Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. dubna 1943 (ve věku 47 let)
Praha, Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtízánět mozkových blan
Místo pohřbeníJilemnický hřbitov
Povoláníúředník, spisovatel
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Tématapsychologická fikce
Významná dílaPetrolejové lampy, Neviditelný, Helimadoe
Manžel(ka)Marie Havlíčková
DětiZbyněk Havlíček, Eva Havlíčková
PříbuzníKarel Šebek (synovec)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Jaroslava Havlíčka (matrika N index N 1894–1913 Jilemnice (SOA Zámrsk))

Jaroslav Havlíček (3. února 1896 Jilemnice7. dubna 1943 Praha[1][2]) byl český spisovatel. Řadí se mezi nejvýznamnější představitele domácí psychologické prózy.

Životopis

Narodil se dne 3. února 1896 v Jilemnici v domě čp. 54. Jeho otcem byl učitel Josef Havlíček a jeho matka Julie Havlíčková (rozená Knýová) byla dcera nadlesního z okolí Chlumce nad Cidlinou[3]. Jaroslav Havlíček vystudoval reálku v Jičíně (maturoval 1913). Poté (1914) absolvoval abiturientský kurs obchodní akademie v Chrudimi a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 obnovil vysokoškolská studia a začal v rámci praxe pracovat jako úředník v Živnostenské bance v Praze,[4] kde již zůstal, zatímco studií zanechal. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou. Jeho synem byl surrealista a básník Zbyněk Havlíček a jeho synovcem básník Karel Šebek. Zemřel z fyzického vyčerpání v důsledku zánětu mozkových blan.

Dílo

Jeho literaturu ovlivnili písmáci a spiritisté, napsal několik románů, jejichž děj je zasazen do maloměsta na přelomu 19. a 20. stol. Popisuje tragické lidské osudy, degeneraci – téměř naturalisticky, až chladnokrevně, duševní stavy často velmi narušených lidí a extrémní situace. Byl skvělým vypravěčem. Některé jeho postavy vykazují velkou mravní a duševní sílu.

Romány

  • Vyprahlé touhy1935, přepracované vyšlo v roce 1944 pod názvem Petrolejové lampy
  • Petrolejové lampy – tento román pojednává o nehezké, ale citlivé Štěpánce, která se nemůže vdát – vezme si svého zadluženého, opileckého bratrance, protože si ji konečně někdo chce vzít a navrch získá statek, na kterém strávila dětství. Brzy však zjistí, že jí její manžel Pavel štěstí nezajistí a že je navíc smrtelně nemocný, má syfilis.
  • Neviditelný – 1937, děj se odehrává v bohaté rodině, která se postupně rozpadá. Hlavním hrdinou je inženýr, který si vezme dědičku továrny. Po svatbě zjistí, že s nimi v domě žije bláznivý strýček, který si myslí, že je neviditelný. Tento stav postupně rozvrátí jeho manželství a Petrova žena se nakonec dostává do podobného psychotického stavu. Vyšlo i v audioverzi, načetl Jiří Schwarz v edici Mistři slova, vydala Audiotéka.
  • Ta třetí1939, příběh bezvýznamného úředníka, který se potácí mezi dvěma ženami. Nakonec ztrácí obě a zvolí si tu třetí – smrt.
  • Helimadoe1940, příběh pěti sester (podle počátečních slabik jejich jmen), které jsou ovládány podivínským otcem lékařem. Dcery se jmenovaly Helena, Lidmila, Marie, Dora a Ema. Dílem provází mladý vypravěč Emil.
  • Vlčí kůže1939/67, Nedokončené pokračování Petrolejových lamp.

Novely a povídky

  • Máňa – 1925, Havlíčkovy vzpomínky na dospívání v Jilemnici
  • Muž sedmi sester –1927, groteska s erotickým motivem, posmrtně vydáno v 90. letech.
  • Jaro v domě (1927)
  • Komtesa Camilla – 1930/1944, Příběh o lásce a iluzích mladého herce
  • Útěk z civilizace1941, toto dílo se vymyká z Havlíčkova díla, odehrává se na Tahiti a motivem je útěk před problémy ve své domovině a boj se svědomím
  • Synáček1942.
  • Zánik městečka Olšiny1944, posmrtně vydaná sbírka fantastických povídek, titulní povídka sleduje posledních několik dnů existence maloměsta Olšiny potom, co oznámeno, že Bůh umřel. V městečku se děje řada podivných událostí – vstávají mrtví z hrobů, pole jsou pokryta tisíci černých havranů. Vše vrcholí střetem mezi anděly a pekelnými silami.
  • Skleněný vrch – povídka, podle které byl natočen film „Barbora Hlavsová“.

Povídkové cykly

  • Neopatrné panny1941, psáno v letech 1929–1932.
  • Cesta loutek
  • O marné lásce
  • Čert na zdi
  • Vzdoropohádky
  • Duch soudce Pauknera

Posmrtně byla z jeho díla sestavena a vydána řada povídkových souborů:

Své povídky publikoval v mnoha časopisech: Lumír, Zvon a Národní listy.

Filmografie

Podle námětů Jaroslava Havlíčka byly natočeny filmy (televizní inscenace):[5]

  • Barbora Hlavsová (námět Jaroslav Havlíček, podle povídky Skleněný vrch, režie Martin Frič, 1942)
  • Neviditelný (TV inscenace, režie Jiří Bělka, 1965)
  • Ta třetí (režie Jaroslav Balík, 1968)
  • Motýl a smrt (TV inscenace, podle povídky Kamenný orchestr, režie Jiří Bělka, 1968)
  • Petrolejové lampy (režie Juraj Herz, 1971)
  • Kamenný orchestr (TV inscenace, režie Jan Matějovský 1981)
  • Duch soudce Pauknera (TV inscenace, režie Anna Procházková, 1983)
  • Prokletí domu Hajnů (podle románu Neviditelný, režie Jiří Svoboda, 1988)
  • Helimadoe (režie Jaromil Jireš, 1993)
  • Jasnovidka (TV film, režie Viktor Polesný, 1997)
  • Ta třetí (TV film, režie Dušan Klein, 2001)
  • Škoda lásky (patnáctidílný TV cyklus, dva díly podle námětu Jaroslava Havlíčka, 2013)

Digitalizace díla

Roku 2015 bylo kompletní Havlíčkovo dílo digitalizováno a zpřístupněno online zdarma. Na projektu Havlíčkova Jilemnice se podílelo Město Jilemnice, Krkonošské muzeum, Vojtěch Mečíř a firma 2ebook.

Jilemnice by k Havlíčkovu dílu mohla být jen kulisou, je však něco více, je spíše Havlíčkovým pomníkem, který vyvolává asociace a vzpomínky – každému dle libosti. Je místem paměti. Smysl tohoto projektu byl pokus oživit tento význam. Očarovat Jilemnici (a další místa) Havlíčkovým kouzlem. K tomu je však nutné vztah Havlíčka a Jilemnice ukázat také tak problematický, jakým ve skutečnosti byl, aby se z živého pomníku nestal kýč.

Vojtěch Mečíř, web jaroslavhavlicek.cz

Odkazy

Reference

  1. Lidové noviny, 10.4.1943, s.4, v systému Kramerius
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z21, s. 116
  3. Život | Jaroslav Havlíček .cz. jaroslavhavlicek.cz [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  4. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Havlíček, Jaroslav, s. 87. 
  5. Filmová databáze FDb.cz:Jaroslav Havlíček

Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emblem-web.svg
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
Zápis narození Jaroslav Havlíček.jpg
matriční zápis o narození a křtu Jaroslava Havlíčka (matrika N index N 1894-1913 Jilemnice (SOA Zámrsk))
Jaroslav Havlíček spisovatel 1896 1943.jpg
Jaroslav Havlíček, spisovatel (1896-1943)