Jaroslav Hilbert

Jaroslav Hilbert
Narození19. ledna 1871
Louny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. května 1936 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníspisovatel, dramatik, kritik, novinář a dramaturg
Národnostčeská
Témataliteratura
RodičeJUDr. Petr Pavel Hilbert, Karolina Hilbertová-Reifová
PříbuzníKamil Hilbert bratr
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Hilbert (19. ledna 1871 Louny[1]10. května 1936 Praha) byl český technik, dramatik a spisovatel. Bývá pokládán za zakladatele českého psychologického dramatu.[2]

Život

Pocházel ze vzdělané a zámožné měšťanské rodiny v Lounech. Otec JUDr. Petr Pavel Hilbert byl advokát a starosta města. Bratr Kamil byl významný český architekt (autor dostavby Svatovítské katedrály a návrhů historizujících staveb v rodných Lounech). Měl ještě dalších šest sourozenců: Julia (1863–1926), Karla (1864), Helenu Hruškovou (1867–1934), dvojče Emilii Purkyňovou (1871–1921), Karolinu (1872–1872) a Rozinu (1878–1878). Se ženou Miladou rozenou Weissovou (1875–1955) měl syna JUDr. Jaroslava Hilberta (1902–1979).

V Praze vystudoval nižší reálku, pak německou Vyšší průmyslovou školu v Plzni, kde roku 1889 odmaturoval a pak pokračoval ve studiu na strojní fakultě ČVUT v Praze. Po studiích nastoupil jako inženýr asistent v Českomoravské továrně na stroje v Praze-Libni. Jenže když uspěla jeho první divadelní hra Vina na prknech Národního divadla, zanechal po dvou letech práce v továrně a věnoval se pouze umění. Umožnila mu to finanční podpora rodiny. Od roku 1906 byl divadelním referentem, fejetonistou a redaktorem [3], psal kritiky do různých časopisů, zejména 30 let do Venkova, také do Zlaté Prahy a Moderní revue [4] a od roku 1906 byl v divadle denně. V roce 1902 se stal spoluzakladatelem Kruhu českých spisovatelů a v roce 1919 společně s Hilarem Dramatického svazu. Jeho byl předsedou až do své smrti. Během svých zahraničních cest po Evropě i za československými legiemi napsal mnoho zasvěcených fejetonů a pokračoval v tvorbě pro divadlo a později přidal i několik nepříliš významných románů i povídek, odborných děl. Napsal celkem 22 divadelních her a řada z nich byla ovlivněna tvorbou norského dramatika Henrika Ibsena.

Zemřel roku 1936 a byl pohřben v hrobce Slavín na Vyšehradském hřbitově, spolu se svým bratrem Kamilem.

Dílo

Dramatická tvorba

  • Vina (1896)[5]
  • O boha (1898),[6] přezvaná později na Pěst, náboženská tragédie
  • Psanci (1899), polosymbolická[7]
  • Falkenštejn (1903) hrdinská historická hra[8]
  • 16. únor 1903 (1902)[9]
  • Česká komedie (1907), historická hra
  • Patria (1911)
  • Kolumbus (1915)
  • Jejich štěstí (1916)
  • Hnízdo v bouři (1917)[10]
  • Podzim doktora Marka (1922)
  • Domů (1923)[11]
  • Druhý břeh (1924)[12] (1931)[13]
  • Prapor lidstva (1926)[14]
  • Job (1928)[15]
  • Irena (veselohra 1929)
  • Třídič štěrku (1930)
  • Blíženci (1931)[16]
  • Let královny (1932)
  • Sestra (veselohra 1933)[17].

Literární tvorba

  • Lili a jiné povídky (1901)[18]
  • Rytíř Kura (1911), román
  • O dramatu (1913), odborná kniha[19]
  • Léto v Italii (1914)[20]
  • Léto v Indii (1915), sbírka fejetonů z cest
  • Dům na náměstí (1922), sbírka vzpomínkových fejetonů na dětství a mládí prožité v Lounech

Odkazy

Reference

  1. Archivní vademecum SOA v Litoměřicích. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  2. Literatura na severu – Jaroslav Hilbert. Sever [online]. 2009-09-19 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  3. GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra, Praha: Šolc a Šimáček, 1941, str. 199
  4. CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury. Praha 7: Adonai s. r. o, 2001. ISBN 80-86500-21-7. Kapitola Jaroslav Hilbert, s. 146. 
  5. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  6. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  7. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  8. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  9. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  10. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  11. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  12. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  13. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  14. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  15. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  16. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  17. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Jaroslav Hilbert, s. 180. 
  18. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  19. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  20. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jaroslav Hilbert autograph.jpg
Autogram českého dramatika a spisovatele Jaroslava Hilberta (1929)
Jaroslav Hilbert 1931.jpg
Jaroslav Hilbert (1871–1936) byl český dramatik a spisovatel.