Jaroslav Hladký

Jaroslav Hladký
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1935 – 1939
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1954
Stranická příslušnost
Členství	soc. dem. NSP soc. dem. KSČ
Narození	21. března 1893 Dobrá u Kladna Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. června 1981 Bílina Československo Československo
Profese	pedagog, politik, učitel, spisovatel a redaktor
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Hladký (21. března 1893 Dobrá u Kladna^[1] – 27. června 1981 Bílina^[2][3]) byl československý pedagog a politik, meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za sociálně demokratickou stranu, po roce 1948 za KSČ.

Biografie

Původní profesí byl učitelem. Absolvoval učitelský ústav v Praze, později pražskou Školu vysokých studií pedagogických. Roku 1910 vstoupil do české sociální demokracie. Byl cvičitelem DTJ. Za první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě (působil v zázemí). V období let 1920–1922 pracoval jako řídící učitel na české škole v severních Čechách. Od roku 1922 byl odborným učitelem na pokusné Volné škole práce v Kladně.^[2][3]

Zastával významné stranické funkce, na Kladensku i v celostátním měřítku. Od roku 1925 zasedal v městské radě v Kladně. V letech 1927–1933 byl náhradníkem a v období let 1933–1938 řádným členem ústředního výkonného výboru strany. V letech 1933–1938 byl navíc členem představenstva strany.^[2] V květnu 1937 ho ústřední výkonný výbor sociální demokracie zvolil do užšího vedení sociální demokracie.^[4] Od roku 1928 do roku 1935 zasedal v Českém zemském zastupitelstvu. Přispíval do listů Právo lidu a Národní osvobození.^[2] V Knihtiskárně a nakladatelství Svobody redigoval časopis Hlas lidu a edici Knihovna našeho kraje.^[3]

Ve parlamentních volbách v roce 1935 získal za sociální demokraty poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Národní strany práce,^[5] mezi jejíž přední funkcionáře náležel.^[2]

Za války byl aktivní v druhém odboji. Byl v kontaktu s generálem Aloisem Eliášem. Roku 1941 ho zatklo gestapo, odsouzen na osm let vězení a byl vězněn do konce války.^[6][2][3]

Po osvobození se opět zapojil do politického života. V roce 1945 byl jmenován zmocněncem ministerstva školství a roku 1946 se stal okresním školním inspektorem v Bílině. V období let 1945–48 byl předsedou kladenské župy ČSSD a zasedal v představenstvu strany. Náležel do levicového křídla Československé sociální demokracie.^[2][3]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokraty. Po parlamentních volbách v roce 1946 byl v letech 1946-1948 poslancem Ústavodárného Národního shromáždění.^[7][8] V letech 1945–1948 byl i předsedou poslaneckého klubu sociální demokracie a v období let 1947–1948 zastával post místopředsedy parlamentu.^[2]

Po parlamentních volbách roku 1948 zasedal v Národním shromáždění až do roku 1954. Zvolen byl za sociální demokraty, ale po únorovém převratu v roce 1948 patřil k frakci loajální vůči KSČ, která v sociálně demokratické straně převzala moc. V červnu 1948 v důsledku sloučení sociální demokracie s KSČ přešel do poslaneckého klubu komunistů.^{[9][10][6][3]} Ačkoliv byl stoupencem fúze sociálních demokratů s KSČ, v komunistické straně po roce 1948 již významnější funkce nezastával.^[2]

Profesí byl odborným učitelem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Kladně.^[11]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Hladký
• Projev Jaroslava Hladkého v Národním shromáždění roku 1936