Jaroslav Hořánek
| Jaroslav Hořánek | |
|---|---|
| Narození | 5. prosince 1925 Praha,  Československo |
| Úmrtí | 18. ledna 1995 (ve věku 69 let) nebo 8. ledna 1995 (ve věku 69 let) Praha, Česko |
| Národnost | česká |
| Povolání | akademický malíř, ilustrátor, grafik, pedagog |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Hořánek (5. prosince 1925, Praha – 18. ledna 1995, tamtéž) byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog.[1]
Život
Jaroslav Hořánek maturoval roku 1944 na reálném gymnáziu Na Smetance a pak v letech 1945–1949 a 1952–1953 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vratislava Nechleby a Jakuba Obrovského (studium bylo v letech 1950–1952 přerušeno vojenskou službou).[2]
Od roku 1949 byl členem Svazu československých výtvarných umělců a Spolku výtvarných umělců Mánes. Vystavovat začal roku 1952. Členem SČUG Hollar byl od roku 1955 (v letech 1990–1995 byl jeho místopředsedou). V letech 1970–1987 působil jako profesor na Střední odborné škole výtvarné v Praze. Roku 1977 se stal spoluzakladatelem hudebního sdružení českých grafiků Grafičanka, kde hrál na harmoniku. Od roku 1980 byl členem Spolku sběratelů a přátel exlibris.[2]
Těžištěm jeho rané tvorby byla malba a figurální kresba, později zvláště expresivní grafika inspirovaná přírodními motivy a zaměřená na techniku seriografie. Jako ilustrátor spolupracoval s řadou nakladatelství, např. s Mladou frontou, Albatrosem, Naším vojskem, Československým spisovatelem a s dalšími.[2]
Z knižních ilustrací
- Willa Catherová: Smrt si jde pro arcibiskupa (1972).
- Archibald Joseph Cronin: Křižákův hrob (1974).
- James Oliver Curwood: Vlčák Kazan; Barí, syn Kazanův (1988).
- Václav Čtvrtek: Chlapec s prakem (1961).
- Ota Dub: Lásky z vděčnosti a jiné příběhy (1987).
- Otto Janka: Amulet Siouxů (1987).
- Mór Jókai: Černé démanty (1980).
- Vjačeslav Palman: Tajemství pytlácké jeskyně (1981).
- Pierre Pelot: Dlouhý lov (1990).
- Edgar Allan Poe: Havran (1992).
- Helena Šmahelová: Devět tisíc dnů (1963).
- Volodymir Vladko: Potomci Skytů (1986).
Odkazy
Reference
- ↑ Jaroslav Hořánek - abART
- ↑ a b c Jaroslav Hořánek - Kouzlo ex libris. magic-exlibris.webgarden.cz [online]. [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-05.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Hořánek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Hořánek
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jaroslav Hořánek signatura