Jaroslav Jeremiáš
| Jaroslav Jeremiáš | |
|---|---|
.jpg) Jaroslav Jeremiáš | |
| Základní informace | |
| Narození | 14. srpna 1889 Písek, Čechy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. ledna 1919 (ve věku 29 let) České Budějovice  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov svaté Otýlie |
| Žánry | klasická hudba a opera |
| Povolání | hudební skladatel a klavírista |
| Rodiče | Bohuslav Jeremiáš |
| Příbuzní | Otakar Jeremiáš (sourozenec) Josef Alois Jeremiáš (dědeček) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Jeremiáš (14. srpna 1889 Písek[1] – 16. ledna 1919 České Budějovice[2]) byl český klavírista a hudební skladatel a publicista.
Život
Byl synem hudebního skladatele Bohuslava Jeremiáše a rovněž jeho bratr Otakar Jeremiáš se stal hudebním skladatelem. Hře na klavír se učil u své matky Vilmy Jeremiášové. V roce 1906 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval nejprve hru na varhany a skladbu u Karla Steckera a od roku 1909 hru na klavír u Adolfa Mikše a skladbu u Vítězslava Nováka.
Po dokončení studia učil nejprve na hudební škole svého otce v Českých Budějovicích. V letech 1911–1912 byl dirigentem Zemské opery v Lublani. Vrátil se do Prahy, kde působil jako hudební pedagog a skladatel. Jako klavírista vystupoval s Pražským triem (Jaroslav Jeremiáš, Alois Synek, Alois Reiser).
Po vypuknutí 1. světové války odešel k rodině do Českých Budějovic, kde kromě pedagogické činnosti působil jako sbormistr Hlaholu. V roce 1916 se vrátil do Prahy a vystupoval jako doprovazeč operních pěvců Emila Buriana, Karla Buriana a Olgy Borové Valouškové. Společně s nimi vystupoval i v zahraničí (Německo, Belgie, Paříž, Itálie a Jugoslávie). Při poslední cestě do Jugoslávie onemocněl a zemřel 16. ledna 1919 v Českých Budějovicích ve věku 29 let.
Dílo
Scénická díla
- Starý král, opera (1912)
- Rimont, klavírní frament opery (1918)
- Mistr Jan Hus, oratorium
- Raport, melodram na text Fráni Šrámka (1913)
- Sestra Beatrice, scénická hudba k dramatu Maurice Maeterlincka
- Tristan, scénická hudba k dramatu Jaroslava Marii
Orchestrální skladby
- Jarní romance
- Vítězství ideálů, symfonická báseň (ztraceno)
Komorní hudba
- Rozmar pro klavír
- Elegie pro violu (1907)
- Suita pro housle (1909)
- Sonáta pro violoncello (1908)
- Arabeska pro violoncello (1909)
- Sonáta pro violu (1910)
Dále zkomponoval velké množství písní a sborů. Pozůstalost Jaroslava Jeremiáše je uložena Jihočeském hudebním archivu v Českých Budějovicích.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Písek
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti České Budějovice (kostel sv.Mikuláše)
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí Díl. I., s. 590
- Bělohlávek, Bedřich: Jaroslav Jeremiáš: Doba – Život – Dílo. Praha: L. Mazáč, 1935. 268 s.
- Jaroslav Maria: Památník Jaroslava Jeremiáše. Štorch-Marien, Praha, 1919, s. 191
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Jeremiáš na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Jeremiáš
- Encyklopedie Českých Budějovic
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jaroslav Jeremiáš (1889 - 1919), Český klavírista a hudební skladatel.