Jaroslav Křenek

Jaroslav Křenek
Narození17. května 1890
Třebenice nad Ohří
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. září 1964 (ve věku 74 let)
Slaný
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípracovník v bankovnictví, spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Křenek (17. května 1890 Třebenice [1] – 5. září 1964 Slaný) byl český spisovatel, regionální kulturní pracovník, civilním zaměstnáním pracovník v bankovnictví.

Život

Narodil se v rodině učitele měšťanské školy v Roudnici nad Labem Karla Křenka a jeho manželky Antonie, rozené Mannové. Pokřtěn byl jako Jaroslav Quido Viktor.[1] Narodil se v domě nevlastního dědečka, starosty Třebenic a místního vlastence MUDr. Václava Paříka (1848–1901), kde se scházeli čeští politikové a umělci.[2][p 1] Otec Karel Křenek (1854–1939) byl libochovický kronikář a kulturní pracovník, autor publikace o hradu Hazmburku.[3]

Po povinné školní docházce v Libochovicích vystudoval Jaroslav Křenek reálku v Lounech, kde maturoval roku 1908. Po absolvování abiturientského kursu v Chrudimi se zapsal na Vysokou školu obchodní při pražské technice. Současně studoval literární historii na filozofické fakultě v Praze.[4]

První světovou válku prožil v Albánii. Této zemi věnoval významnou část svého díla, ať už se jedná o vzpomínky z fronty nebo o baladické Čtyři albánské povídky.

V roce 1920 se oženil s Marií Karlovou z Libochovic.[5] Po válce pracoval v bankovnictví, v letech 1932–1950 byl ředitelem Městské spořitelny v Libochovicích. Jaroslav Křenek se v Libochovicích angažoval i společensky. Např. v roce 1945 napsal báseň Tryzna, ve které jmenovitě uvádí místní padlé z období 2. světové války a v roce 1948 byl zvolen předsedou místní skupiny ROH v peněžnictví a pojišťovenství pro Libochovice a Budyni.[6][7]

V Libochovicích žil i jako důchodce, zemřel v nemocnici ve Slaném.[7]

Dílo

Jaroslav Křenek: Čtyři albánské povídky (titulní str.)

Křenkova předválečná lyrika je označována za spíše epigonskou.[p 2] Zajímavější jsou jeho práce věnované rodnému kraji a Albánii.[4]

Příspěvky v časopisech a denním tisku

  • V periodickém tisku začal publikovat v roce 1912 v Besedě Času. V roce 1913 mu Ženské listy uveřejnily na pokračování povídku Na břehu moře.[8]
  • V letech 1947–1948 přispíval pravidelně do periodika Severočeská Nová doba.

Knižní vydání

  • Básně (V Libochovicích, nákladem autorovým, 1915)
  • Vzpomínky na vojnu v Albanii (Jihlava, Jaroslav Křenek, 1924)
  • Hazmburská saň (pohádka o lásce romantické doby rytířstva, akvarelovými miniaturami ilustroval J. Zázvorka, V Praze, E. Weinfurter, 1928)
  • České Středohoří (Louny, Odbor Klubu Česko-Slovenských Turistů, 1929)
  • Čtyři albánské povídky – Zlatá studně, Mejrem, Matka Thasů, Lujo-Gocič (V Praze, Litera, mezi 1931 a 1935)

Zajímavost

Pobyt v Albánii měl na Křenka velký vliv a nadále se o ni zajímal – ještě dvacet let poté zveřejnil v tisku svůj článek k 25. výročí samostatnosti země.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Babička z matčiny strany Otilie se po smrti dědečka MUDr. Manna provdala za MUDr. Paříka.
  2. ↑ Křenkovu první knihu Básně zhodnotila Moderní revue nevybíravě, když uvedla, že je „...zbytečností pro všechny dny a všechna století...“[1]

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Třebenice nad Ohří, 1887–1911, snímek 26, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ + MUDr. Václav Pařík. Národní politika. 10. 12. 1901, s. 4. Dostupné online. 
  3. ↑ Databáze NK ČR, Křenek Karel: autoritní záznam
  4. ↑ a b MAZÁČOVÁ, Stanislava. Jaroslav Křenek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Svazek 2/II. H–L. S. 1018.
  5. ↑ Sňatky. Národní politika. 3. 10. 1920, s. 9. Dostupné online. 
  6. ↑ Libochovice.net: Libochovice do konce roku 1948
  7. ↑ a b Libochovice.net: Libochovice do konce roku 1967
  8. ↑ Jaroslav Křenek: Na břehu moře. Ženské listy. 1. 2. 1913, s. 3. Dostupné online. 
  9. ↑ Jaroslav Křenek: Čtvrt století albánské samostatnosti. Pestrý týden. 4. 12. 1937, s. 19. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Křenek Čtyři albánské povídky.jpg
Cover page of the book Čtyři albánské povídky (lit. Four stories from Albania) by Jaroslav Křenek