Jaroslav Kabeš

Jaroslav Kabeš
bankéř Jaroslav Kabeš
bankéř Jaroslav Kabeš
čs. ministr financí
Ve funkci:
duben 1949 – září 1953
PředchůdceJaromír Dolanský
NástupceJúlius Ďuriš
gen. ředitel Národní banky Československé
Ve funkci:
únor 1954 – srpen 1957
PředchůdceOtokar Pohl
NástupceOtokar Pohl
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození18. května 1896
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. srpna 1964 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel, ekonom, básník, bankéř, překladatel, editor, filozof, politik a architekt
OceněníŘád republiky řr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Kabeš (uváděno též Josef Kabeš[1]; 18. června 1896 Tábor[2] – 15. srpna 1964 Praha) byl český a československý ekonom, bankéř a politik KSČ, v poúnorovém období ministr financí, v 50. letech 20. století generální ředitel Národní banky Československé.

Život

V letech 1907–1914 vystudoval reálné gymnázium a pak abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chrudimi. Od roku 1920 pracoval na pozici účetního v Agrární bance československé a v jejích dceřiných společnostech Centrocarbon a Agrocarbon v uhelném průmyslu. Členem KSČ byl již od jejího založení roku 1921. V září 1945 byl jmenován ředitelem Zemědělské banky (nástupkyně Agrární banky), v září 1946 se stal prvním náměstkem vrchního ředitele Živnobanky. Působil i v Národní bance Československé jako člen její dočasné správy a pak i člen bankovní rady.[3][4][5]

V dubnu 1949 se stal ministrem financí v československé vládě Antonína Zápotockého. Na postu setrval do září 1953.[6] Za jeho ministerského období byla provedena československá měnová reforma.[3][4]

V letech 1954–1957 byl generálním ředitelem Národní banky Československé.[4] Zastával i významné stranické funkace. VIII. sjezd KSČ a IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ ho pak zvolil za člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. V roce 1961 mu byl udělen Řád republiky.[7]

Kromě politických aktivit se věnoval též poezii. Vydal několik básnických sbírek.[3][4]

Dílo

  • Noc na hoře Oliv – Hlas hořícího keře. 1. vyd. Praha: Jan Pohořelý, 1943. 74 s. 
  • Budova časů. 1. vyd. Praha: Jan Pohořelý, 1945. 32 s. 

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1945-1960-csr/vláda
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Tábor
  3. ↑ a b c Životopisy ministrů [online]. mfcr.cz [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-06. 
  4. ↑ a b c d Přehled představitelů ČNB a jejích právních předchůdců [online]. mfcr.cz [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-24. 
  5. ↑ Zemřel soudruh J. Kabeš. Rudé právo. Srpen 1964, roč. 44., čís. 227, s. 1. Dostupné online. 
  6. ↑ Vláda Antonína Zápotockého, Viliama Širokého (15. 6. 1948 – 12. 12. 1954) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Řád republiky (1951) - stužka.gif
Řád republiky (1951) - stužka