Jaroslav Kalkus
Jaroslav Kalkus | |
---|---|
poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1964 – 1968 | |
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1990 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 16. dubna 1920 |
Úmrtí | 5. dubna 2013 (ve věku 92 let) Třeboň Česko |
Místo pohřbení | Hřbitov v Třeboni |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Kalkus (16. dubna 1920[1] – 5. dubna 2013[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Biografie
Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihočeský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[3]
K roku 1968 se profesně uvádí jako ředitel státního statku z obvodu Jindřichův Hradec.[4] K roku 1981 se zmiňuje coby ředitel Velkovýkrmen Třeboň.[5]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Jindřichův Hradec). Mandát obhájil ve volbách roku 1971, volbách roku 1976, volbách roku 1981 a volbách roku 1986.
V únoru 1973 mu byl propůjčen Řád Vítězného února.[6]
V parlamentu zasedal až do ledna roku 1990, kdy ho KSČ odvolala z postu poslance v rámci výměny složení parlamentu po sametové revoluci (kooptace do Federálního shromáždění 1989-1990).[7][8][9][10][11]
Ještě v roce 2009 mu KSČM přála k jeho životnímu jubileu. Tehdy se uváděl jako bytem v Třeboni.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Jaroslav Kalkus [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Rozloučení v obřadní síni krematoria v p o n d ě l í 15. 4. 2013, 9.30 h Jaroslav Kalkus, ned.93 let, Třeboň [online]. krematoriumcb.cz [cit. 2013-04-13]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ kronika 1 9 8 0 - 1 9 8 3 [online]. kronikaobcecerna.estranky.cz [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Řád Vítězného února [online]. Praha: Archiv Kanceláře prezidenta republiky, 2012-08-02 [cit. 2021-08-08]. S. 9. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Naděje, Komunistický list otevřený celé levici, XIX.ročník č. 5/2009 [online]. kscm [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“