Jaroslav Karl

P. Jaroslav Karl
Narození18. června 1929
Plzeň, Československo
Úmrtí19. března 2019 (ve věku 89 let)
Praha
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Nábož. vyznánířímskokatolické
Citát
„Těšil jsem se, že budu viset.“
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Karl (18. června 1929, Plzeň19. března 2019 Klatovy) byl český katolický kněz tajně vysvěcený v roce 1962 ve valdické věznici biskupem Jánem Korcem a politický vězeň komunistické totality.

Život

Když mu byly tři roky, jeho rodina se přestěhovala do Klatov, kde vychodil pětiletou obecnou školu. Po vzniku protektorátu v roce 1939 začal navštěvovat osmileté gymnázium. Již během války se zapojil do skautské odbojové skupiny Černý lev. V odbojové činnosti pokračoval i po komunistickém převratu. Po maturitě v roce 1948 studoval teologii v Českých Budějovicích až do uzavření semináře v roce 1950.

V letech 1951-1952 vykonával povinnou vojenskou službu u Pomocných technických praporů v Libavé a ve Šternberku u Olomouce. Přímo v kasárnách byl 29. září 1952 zatčen Státní bezpečností, po roční vyšetřovací vazbě byl vojenským soudem v Praze odsouzen k 17 letům vězení za velezradu a vyzvědačství, důvodem uvěznění byla jeho činnost ve skautské odbojové organizaci Černý lev a náboženské aktivity.[1] Při soudním líčení ho prokurátor vinil i z vraždy nevinných korejských dětí, matek a starců.

Uvězněn byl ve věznici v Leopoldově, kde sdílel celu například i s budoucím československým prezidentem Gustávem Husákem. V roce 1960 byl po rozsáhlé amnestii prezidenta Antonína Novotného podmínečně propuštěn. V roce 1961 byl znovu zatčen, odsouzen za rozvracení republiky na dva roky vězení a zbytek předchozího trestu. Nejprve byl uvězněn znovu v Leopoldově, pak byl přeložen na žádost sestry a matky do Valdic, kde byl vězněn také jeho švagr. V této věznici přijal tajně kněžské svěcení. Z Valdic byl P. Jaroslav Karl propuštěn v roce 1965 na prezidentskou milost poté, co podal žádost o revizi rozsudku.

Po propuštění pracoval na melioracích v Zemědělském stavebním podniku v Klatovech, Dětské psychiatrické léčebně v Běhařově, kde pomáhal zakládat rehabilitační oddělení. Po dálkovém studiu na střední zdravotnické škole pracoval od roku 1979 jako ošetřovatel v Psychiatrické léčebně v Praze Bohnicích.

Zapojil se do aktivit podzemní církve a tajně připravoval české bohoslovce na svěcení, které probíhalo v NDR u biskupa Joachima Meisnera z Berlína. Kněžské povolání mohl legálně vykonávat až po pádu komunismu. V letech 1990–2003 působil jako děkan v Bechyni. Byl aktivním členem Konfederace politických vězňů v Klatovech, kde zároveň působil jako výpomocný duchovní.

Zemřel po krátké nemoci ve věku 89 let.[2]

Ocenění

V roce 2013 mu byla udělena Cena Václava Bendy.[3]

Odkazy

Reference

  1. Naše vzpomínky: P. Jaroslav Karl. www.seniorum.cz [online]. [cit. 2013-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. 
  2. LOUDOVÁ, Daniela. V nedožitých devadesáti letech zemřel kněz Jaroslav Karl. Denik.cz [online]. 2014-3-24. Dostupné online. 
  3. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jaroslav-Karl.jpg
Autor: Chodsko, Licence: CC BY-SA 3.0
P. Jaroslav Karl, Klatovy 2012