Jaroslav Klát
| Jaroslav Klát | |
|---|---|
| Narození | 23. května 1902 Cerekvice nad Loučnou,  Rakousko-Uhersko[1] |
| Úmrtí | 9. prosince 1979 (ve věku 77 let) Karlovy Vary,  Československo[2] |
| Vzdělání | maturita[1] |
| Povolání | úředník, malíř a výtvarník[1] |
| Děti | Jaroslav Klát |
| Příbuzní | syn: akademický malíř a pedagog profesor Jaroslav Klát (* 1962)[1] |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Klát (23. května 1902, Cerekvice nad Loučnou[1][3] – 9. prosince 1979, Karlovy Vary[2][3]) byl český malíř a výtvarník. Jeho synem je akademický malíř a pedagog profesor Jaroslav Klát (* 1962).[1]
Život
Jaroslav Klát se narodil v Cerekvicích nad Loučnou v roce 1902.[1] Již během svých středoškolských studií na litomyšlském gymnáziu docházel na soukromé hodiny kresby[1] u středoškolského profesora akademického malíře Karla Šťastného.[4][5][6][7] Po absolvování maturity odešel za prací do Prahy.[2] Tady se živil jako úředník, ale plně se zapojil do pražského prvorepublikového kulturního života.[1] Po skončení druhé světové války vycestoval Jaroslav Klát na roční stipendijní pobyt do Paříže.[1][2] Nedlouho po svém návratu do Prahy byl (coby úředník) pracovně přeložen do Karlových Varů.[1][2] I zde se zapojil do vytváření nového českého kulturního zázemí.[1] Dráhu profesionálního výtvarníka nastoupil počátkem 50. let 20. století.[1][2] Pod vlivem moderní francouzské malby vytvořil řadu olejomaleb průmyslové (industriální) krajiny.[1][2] (Maloval krajiny z oblasti Chebska a Karlovarska.[4]) Výsledkem malířských experimentů (ve stylu amerického abstraktního malíře Paula Jacksona Pollocka) byly abstraktní kompozice, jenž se řadí k nejzajímavějším dílům Jaroslava Kláta.[1] Jaroslav Klát zemřel v Karlových Varech v roce 1979 ve věku 77 let.[2]
Charakter tvorby
Tvorba Jaroslava Kláta je prodchnuta touhou po malování a mohla by sloužit jako příklad celoživotní náklonnosti k malbě.[8] Jeho tvorba byla nesporně ovlivněna díly světových osobností malby, ale Klát se jimi pouze inspiroval na své cestě hledání vlastního malířského názoru.[8] V technice akvarelu nakonec nalezl Jaroslav Klát svůj osobitý a nezaměnitelný malířský výraz.[8] Tato technika mu sloužila k výstižnému zachycení přírodních nálad.[8] Přírodu ztvárňoval poeticky, neboť ji viděl a vnímal „prizmatem poezie“.[1]
Jaroslavu Klátovi šlo o to, aby obraz měl poezii, aby přiblížil ostatním tu náladu, kterou sám měl ve chvíli, kdy obraz maloval. Nechce, aby obraz byl jen závěsnou dekorací na stěně.Vladimír Přibil, hodnocení díla Jaroslava Kláta staršího, In: Katalog výstavy, 2002[8]
Jeho dílo oscilovalo mezi realizmem a abstrakcí.[2] Za vrchol tvorby Jaroslava Kláta jsou považována jeho díla z období příklonu k abstraktní malbě a tašismu ze 60. let 20. století.[2]
Výstavy
Autorské výstavy
- 1965/listopad až 1966/únor – Jaroslav Klát: Akvarely, Letohrádek Ostrov, Ostrov (Karlovy Vary)[4]
- 1974/duben – Jaroslav Klát: Akvarely, Malá galerie Československého spisovatele, Praha[4]
- 1979 – Jaroslav Klát, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary[4]
- 2012/říjen, listopad – Jaroslav Klát starší: Výběr z tvorby, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary[4]
Kolektivní výstavy
- nedatováno – Manifestation d'art, Cité Universitaire de Paris, Paříž (Paris)[4]
- 1951/prosinec až 1952/leden – Výtvarná úroda 1951. Výstava Svazu československých výtvarných umělců, Mánes, Praha[4]
- 1951/prosinec až 1952/leden – Výtvarná úroda 1951. Výstava Svazu československých výtvarných umělců, Slovanský ostrov, Praha[4]
- 1962/prosinec – Výstava příslušníků západočeské krajské organizace SČVU, Západočeská galerie v Plzni, Plzeň (Plzeň-město)[4]
- 1968/říjen až 1969/leden – 1. trienále jihočeských, severočeských a západočeských výtvarných umělců, Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb[4]
- 1971 – Malíři na cestách, Galerie U Řečických, Praha[4]
- 1977/březen, duben – Výtvarní umělci Západočeského kraje, Mánes, Praha[4]
- 2010/září, říjen – Vary(i)ace: Kresba 2, Letohrádek Ostrov, Ostrov (Karlovy Vary)[4]
- 2018/květen, červen, červenec – Jaroslav Klát: Průniky realismu a abstrakce, Galerie Ludvíka Kuby Poděbrady (Nymburk)[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p DANKO, Iveta. Klát & Klát: příroda poetická i živelná [online]. Městská galerie ve Vysokém Mýtě, 2017-01-01 [cit. 2019-11-14]. (Iveta Danko, kurátorka MG). Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-17.
- ↑ a b c d e f g h i j PŮTOVÁ, Barbora. Výstava Jaroslav Klát: Průniky realismu a abstrakce (12. 5. 2018 – 1. 7. 2018) [online]. Galerie Ludvíka Kuby Poděbrady, 2018-05-12 [cit. 2019-11-14]. (Kurátorka: Barbora Půtová). Dostupné online.
- ↑ a b Klát Jaroslav (* 1902-1979) [online]. Databáze autorit NKČR (Národní knihovny ČR) [cit. 2019-11-14]. (narozen: 23.5.1902 v Cerkvici nad Loučnou, zemřel: 9.12.1979 v Karlových Varech), malíř, Identifikační číslo: jn20000728284. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Jaroslav Klát (* 23. 5. 1902, Cerkvice nad Loučnou – † 9. 12. 1979, Karlovy Vary ), malíř [online]. Informační systém (IS) abART (obsáhlá databáze českého a slovenského umění) [cit. 2019-11-14]. Jaroslav Klát studoval soukromě u prof. Šťastného; maloval krajinu Chebska a Karlovarska. Dostupné online.
- ↑ Osobnosti: ŠŤASTNÝ Karel (* 4.10.1865, Hořice – 21.6.1935, Ploštice nad Labem), akademický malíř, Litomyšl, (Loutkové Divadlo) [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2019-11-14]. Bratr Oldřicha Šťastného. Dostupné online.
- ↑ Náhled kalendáře „Litomyšl 2017 srdeční záležitost“ [online]. 2017-01-01 [cit. 2019-11-14]. Soubor ke stažení ve formátu *.pdf. Karel Šťastný působil jako profesor kreslení na průmyslové škole v Litomyšli a jako aktivní organizátor kulturního života a divadelních představení. Se svým bratrem Oldřichem Šťastným se mimo jiné podílel na výrobě loutek a kulis pro loutkové divadlo sokolské jednoty v Litomyšli. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17.
- ↑ Osobnosti: ŠŤASTNÝ Oldřich (* 16.11.1883, Litomyšl – 23.6.1937, Litomyšl), Litomyšl (loutkové divadlo) [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2019-11-14]. Oldřich Šťastný byl učitel a ředitel učitelského ústavu v Litomyšli, aktivně působil jako kultuní činovník v Litoměřicích. Byl loutkářem, spoluzakladatelem a členem loutkového divadla Sokola v Litomyšli. Oldřich Šťastný byl bratr akademického malíře Karla Šťastného. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Klát & Klát (od 4. 10. 2012 do 18. 11. 2012) [online]. Galerie umění Karlovy Vary, Goethova stezka 6 (příspěvková organizace Karlovarského kraje), 2012-10-04 [cit. 2019-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-17.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jaroslav Klát st., signatura