Jaroslav Klát (1962)

Jaroslav Klát
Jaroslav Klát u mikrofonu (vernisáž Martina Vavryse, 4. listopadu 2019, Praha)
Narození	27. dubna 1962[1][2] Karlovy Vary, Československo Československo[1][2]
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, výtvarník, pedagog
Titul	akademický malíř
Rodiče	Jaroslav Klát[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Klát (* 27. dubna 1962, Karlovy Vary)^[1][2] je český akademický malíř,^[2] výtvarník a pedagog. Jeho otcem je český karlovarský malíř Jaroslav Klát.^[1]

Život

Mládí a studia

Jaroslav Klát se narodil 27. dubna 1962 v Karlových Varech do rodiny malíře Jaroslava Kláta.^[1] V Karlových Varech dokončil základní školu a zahájil středoškolské studium na zdejším gymnáziu.^[1] Během gymnazijních studií (v letech 1978 a 1979) byl soukromým žákem akademického malíře Miloše Maliny,^[3] který Jaroslava Kláta připravil k přijímacím zkouškám na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU).^[1] Na AVU v letech 1980 až 1987 studoval Jaroslav Klát malbu^[3] v ateliéru figurální a krajinářské malby a to nejprve u profesora Jana Smetany a poté (po roce 1985) u profesora Václava Pospíšila.^[1][3] Znalost francouzského jazyka a politické ovzduší uvolňování normalizace byly dva faktory, které umožnily Jaroslavu Klátovi získat stipendium francouzské vlády pro studijní pobyt v Paříži na Université de Paris I. – Sorbonne.^[1] Po příjezdu do Paříže (v roce 1986) zjistil, že se stipendium týká studia dějin moderního umění u profesorky F. Roche a nikoliv studia malby.^[1] Jaroslav Klát v období od roku 1986 do roku 1987 studoval ve Francii^[3] dvě školy.^[1] Kromě již zmíněných dějin moderního umění ještě navíc studoval malbu na École Nationale des Beaux-Arts (u profesora Pierra Alechinského).^[1] Po třech měsících studia u profesora Pierra Alechinského začal studovat malbu u profesora Antonio Seguí, protože jeho pedagog Pierre Alechinsky odjel do New Yorku osobně podpořit výstavu svých děl.^[1]

Cestování

Za utržené peníze z prodeje svých akvarelů podnikl Jaroslav Klát v roce 1987 svoji první třítýdenní cestu na ostrov Martinik^[3] v Karibském moři.^[1] V letech 1987 až 1993 podnikl řadu dalších cest.^[1][3] V roce 1990 to byla jeden měsíc trvající cesta do USA a v následujícím roce (1991) dokonce dvouměsíční cesta do USA. (V USA navštívil především Nové Mexiko a Arizonu.)^[1] V letech 1990 a 1991 navštívil rovněž francouzskou Provence.^[1] Za podpory francouzského galeristy, kterému musel přenechat polovinu svých akvarelů vytvořených na ostrově Svatý Martin, podnikl Jaroslav Klát v roce 1992 cestu na karibský ostrov Svatý Martin.^[1] Jaroslav Klát podnikl rovněž cesty do severní Afriky do Alžírska a Tuniska.^[1]

Dráha pedagogická

Po návratu z Francie vystudoval Jaroslav Klát na Akademii výtvarných umění v Praze čtyři semestry pedagogického minima se zaměřením na výtvarné umění. (pod vedením Prof. PhDr. Jaromíra Uždila, DrSc.)^[1] V roce 1993 se naplnila Klátova touha být učitelem a Jaroslav Klát se stal pedagogem na Soukromé střední umělecké škole designu v Praze,^[3] kde učí doposud (2019).^{[1] [p 1]} Dějiny moderního umění učil deset let (roku 2004 do roku 2013) rovněž na Soukromé vyšší odborné škole umění a reklamy, s.r.o., Orange Factory.^[1] Od roku 1994 až do současnosti je Jaroslav Klát také odborným lektorem Asociace starožitníků ČR,^[3] kde v rámci Rudolfínské akademie také přednáší dějiny umění.^[1]

Projekt „La Source“

V roce 1991 se Jaroslav Klát v Praze seznámil s francouzským umělcem Gérardem Garoustem (* 1946), který Kláta v letech 1994 až 1996 přizval k účasti na programu „La Source“ ve francouzské obci Verneuil-sur-Avre.^{[1][3] [p 2]} Obsahem projektu byla vzdělávací a sociální akční skupina („La Source“) – škola na pomoc s uměním – jakási „akademie“ pro děti, které se ocitly ve špatné sociální situaci.^{[1] [p 3]} Jaroslav Klát byl prvním cizincem, který na škole (akademii) „La Source“ vyučoval tři týdny.^{[1] [p 4]}

Hlavním zdrojem obživy Jaroslava Kláta je pedagogickou činnost, kterou se zabývá i v současnosti.^[1] Ve svém volném čase se věnuje malování obrazů, jenž prezentuje čas od času veřejnosti na samostatných i společných výstavách.^[1]

Dílo

Krajinářství

Jaroslav Klát byl od útlého dětství obklopen obrazy a to nejen díly otcovými, ale i akvarely otcových přátel sochaře, malíře a pedagoga Bořivoje Žufana (1904–1942) a sběratele, grafika a malíře Miloše Maliny (1904–1991).^[1] Klátův otec měl rád krajinu a počátky tvorby jeho syna byly tudíž zejména krajinářské.^[1] Spolu s otcem chodil jeho syn malovat do plenéru různé krajinné motivy a to především z okolí Karlových Varů (například Cihelny nebo Andělskou Horu).^[1] Jaroslav Klát byl v této rané tvorbě inspirován lesy a solitérními starými stromy.^[1] V prvních letech studia na AVU v Praze se sice věnoval i jiným motivům, ale krajinářství převažovalo.^[1] Nejinak tomu bylo i na stáži v jižní Francii v roce 1987, kde se věnoval realistickému ztvárnění krajiny v Provence technikou akvarelu.^[1]

Rostlinné a zvířecí motivy

Náhodná návštěva skleníku v Karlových Varech v roce 1981, když Jaroslav Klát studoval prvním rokem na AVU v Praze, podnítila jeho zájem o detailní motivy z oblasti flory. Ve svých dalších dílech se Jaroslav Klát soustředil na práci s jednotlivými přírodními fragmenty, snažil se o jakési obecnější „vhledy do přírody“, pokoušel se zachytit „rytmus“ rostlin a do svých obrazů začal vkomponovávat jejich různé detaily.^[1] Později do svých kompozic začleňoval i faunu – ptáky, hmyz a ryby což nakonec vyůstilo v propojování jednotlivých fragmentů (částí) flory a fauny v jeden celek.^[1]

Figurální motivy

V Klátovo obrazech jsou patrné i figurativní náznaky (např. hlava a tělo složené z ptačích per či částí rostlin umístěné na symbolickém podstavci) nebo malby světských oltářů, k nimž se ve svých obrazech relativně často vrací.^[1] Současná Klátova tvorba je výrazem jakési syntézy, kdy autor mísí jednotlivé fragmenty rostlin, zvířat i lidí do jednoho celku s tím, že volnsot tvarů a fragmentů evokuje dojem lidského těla.^[1]

Historické motivy a architektura

Kromě obrazů inspirovaných přírodou se Jaroslav Klát nechává ovlivňovat i historickými a architektonickými motivy.^[1] V 90. letech 20. století začal tvořit cykly koncentrující se na manýristickou, barokní a surreální Prahu.^[1] Inspirativním zdrojem pro něj je i Praha rudolfínská s tajemnem, magií a bizarností obdobně tak, jak ji zobrazoval ve své tvorbě třeba malíř Giuseppe Arcimboldo.^[1] Klátovi je organicky nejbližší baroko (i z hlediska dějin umění) s jeho duchovním klimatem a atmosférou, která „sálá“ z barokních budov.^[1] Ve své tvorbě Klát proto využívá barokní tvarový princip, barevnost, umístění prvků a také nejrůznější barokní motivy.^[1] Metodou fragmentace (obdobně jako u přírodních motivů) zpracovává Klát i historická témata, což je patrné například z jeho cyklu obrazů „Fragmenty z Čech“. Tady zpracoval různé historické události nebo zachytil portréty historických postav spolu s fragmenty zásadních historických souvislostí.^[1]

Monumentální tvorba

Monumentální tvorbu, která zahrnuje velkorozměrové malby např. na stěnách a stropech budov, si Jaroslav Klát otestoval ve velkém soukromém bytě na Vinohradech v Praze, kde na stropní omítku vymaloval olejomalbu (na ploše 56 m²) v barokním pojetí.^[1] Druhým takovým dílem byl monumentální nástěnný dekorativní obraz (tzv. panó) vysoký přes 3 m, nazvaný „Tajemství zrození“ a určený pro vestibul International Medical Services s.r.o. v Praze.^[1]

Techniky malby a způsob tvorby

Jaroslav Klát tvoří v tematických cyklech. Takový cyklus trvá Jaromíru Klátovi obvykle dva až tři roky a v jeho rámci pracuje vždy na několika obrazech zároveň (pro dokonalé proschnutí olejových barev).^[1] Původní malbu akvarelem využívá jen na svých cestách k rychlému zachycení tématu či motivu, ale jeho současnou hlavní technikou je „ateliérová“ olejomalba, umožňující mu práci s barevnou hloubkou, využití krycích schopností olejových barev, jejich vrstvení, jasnosti a barevné stálosti.^[1] Využívá rovněž transparentních vlastností barev a možnost práce s lazurou.^[1] Schnutí barev urychluje přidáváním písku či kobaltového sikativu.^[1] Při práci doma používá akrylové barvy, které nevyžadují použití terpentýnu.^[1] Jaroslav Klát nemaluje pastelem ani netvoří grafiku.^[1] Prvotní námět obrazu rozkreslí Jaroslav Klát primárně uhlem, kresbu zafixuje a poté aplikuje na obraz olejové barvy, které občas mísí s pískem, čímž barevná vrstva obrazu získá zajímavou patinu (a urychlí se schnutí barev na plátně).^[1]

Další atributy Klátovy tvorby

Ve všech svých dílech využívá Jaroslav Klát metody fragmentace, ať už se jedná o fragmenty přírodní nebo historické.^[1] Klát usiluje o to, aby v jeho obrazech byly jednotlivé rozpoznatelné reálné prvky spojeny do fantaskně pojaté celkové kompozice díla a tato byla přenesena až do imaginární roviny.^[1] V jeho obrazech se zdánlivě protikladně setkávají realisticky propracované a namalované detaily (objekty reálného světa) s celkovou fantaskní kompozicí díla.^[1] V Klátovo obrazech lze najít prvky fauvismu, kubismu nebo surrealismu, ale i vazby na Francii a malíře francouzského postimpresionismu Paula Gauguina, Vincenta van Gogha nebo Paula Cézanna.^[1] Jaroslav Klát tvrdí, že klasické obrazy stále mají jak oslovit současného diváka a že tradiční malba může nacházet i v současnosti stále nové a neotřelé způsoby vyjadřování.^[1]

Výstavy

Autorské výstavy

• 1996/květen – Jaroslav Klát: Výběr z prací 1990–1996, Galerie Salva Guarda, Litoměřice^[3]
• 1996/červen – Jaroslav Klát: Výběr z prací 1990–1996, Galerie Alfa Omega, Karlovy Vary^[3]
• 1996/září, říjen – Jaroslav Klát: Výběr z prací 1990–1996, Forma galeria, Praha^[3]
• 1999/únor, březen – Jaroslav Klát: ...aspekty zaniklého přístavu, Divadlo pod Palmovkou, Praha^[3]
• 2001/leden – Jaroslav Klát: Ptačí fragmenty..., Galerie Fronta, Praha^[3]
• 2010/únor – Jaroslav Klát: Menší retrospektiva, Galerie PRE, Praha^[3]
• 2012/říjen, listopad – (Klát & Klát) Jaroslav Klát mladší: Obrazy, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary^[3][4]
• 2017/březen, duben – Klát & Klát: příroda poetická i živelná, Městská galerie ve Vysokém Mýtě^[5]

Kolektivní výstavy

• 1988/červenec, srpen – Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha^[3]
• 1995/leden, únor – Práce pedagogů Soukromé mistrovské školy uměleckého designu v Praze, Galerie Art + design, Praha^[3]
• 2002 – II. Salon českých, moravských, slezských malířů a sochařů, Litoměřice^[3]
• 2006/březen, duben – Lucemburské inspirace / Inspirations Luxembouegeoises: Iva Mrázková, Hermann & Valentiny, Jaroslav Klát, Západočeská galerie v Plzni, Plzeň (Plzeň-město)^[3]
• 2009/červen – Sdružení pražských malířů, Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska, Galerie Nová síň, Praha^[3]
• 2010/březen – 34. salon, Praha^[3]
• 2010/červenec, srpen, září – Sdružení pražských malířů / Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska – 1. část, Galerie Chodovská tvrz, Praha^[3]
• 2011/květen – Sdružení pražských malířů, hosté ze Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska, Chvalský zámek, Praha^[3]
• 2012/březen, duben – Sdružení pražských malířů a hosté, Zámecká galerie města Kladna, Kladno^[3]
• 2018/květen, červen, červenec – Jaroslav Klát: Průniky realismu a abstrakce, Galerie Ludvíka Kuby, Poděbrady (Nymburk)^[3][6]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Malý, Zbyšek, ed. a Malá, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (V. Ka – Kom) Vydání 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998–2000. sv. Prameny a dokumenty. ISBN 80-86171-00-0.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Klát na Wikimedia Commons