Jaroslav Knížka

Ing. Jaroslav Knížka
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1971
Ministr - předs. Výb. pro dopravu ČSSR
Ve funkci:
září 1969 – leden 1971
PředchůdceFrantišek Řehák
NástupceŠtefan Šutka
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)

Narození25. července 1916
Stehelčeves
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. listopadu 1990
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČVUT
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Knížka (25. července 1916 Stehelčeves[1]15. listopadu 1990 Praha[2]) byl československý inženýr a politik KSČ z českých zemí, působící na Slovensku, od 60. let první ředitel Východoslovenských železáren a poslanec Slovenské národní rady, na počátku normalizace ministr - předseda Výboru pro dopravu vlády Československé socialistické republiky.

Biografie

Vystudoval Vysokou školu inženýrského stavitelství na ČVUT v Praze.[1] Mezi lety 1939 a 1943 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, po propuštění pracoval jako horník na Kladně.[2] V letech 1946–1951 působil v Poldině huti (tehdy SONP Kladno). V letech 1951–1953 zastával funkci vedoucího výstavby a hlavního inženýra HUKO v Košicích.[1]

V roce 1960 patřil do skupiny českých inženýrů a technických odborníků, kteří byli vysláni na Slovensko za účelem přípravy výstavby a rozjezdu obřího hutního komplexu Východoslovenské železárny. Stal se pak prvním ředitelem tohoto podniku.[3]

Ve volbách v roce 1960 a opětovně ve volbách v roce 1964 byl zvolen do Slovenské národní rady.[4][5] V letech 1960-1968 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[6]

V září 1969 byl jmenován členem československé třetí vlády Oldřicha Černíka jako ministr - předseda Výboru pro dopravu.[7] Tuto funkci si udržel i po výměně v čele vlády v první vládě Lubomíra Štrougala až do ledna 1971, kdy byly výboru československé vlády zrušeny a nahrazeny běžnými ministerstvy.[8][9]

V březnu 1971 přešel na ministerstvo zahraničních věcí, kde byl jmenován velvyslancem ČSSR při Úřadovně OSN v Ženevě, kde působil do listopadu 1975. V letech 1976-78 byl velvyslancem v Řecku a k 1. listopadu 1978 byl jmenován prvním náměstkem ministra Bohuslava Chňoupka, kterým zůstal až do svého penzionování v roce 1982.[2][10]

Odkazy

Reference

  1. a b c Rudé právo, 1. 10. 1969, s. 2.
  2. a b c Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 421-422
  3. Košické huty vznikli až na druhýkrát [online]. spravy.pravda.sk [cit. 2012-09-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. 1. schůze [online]. psp.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. 1. schůze [online]. psp.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-09-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Prezident republiky jmenoval novou federální vládu. Rudé právo. Září 1969, roč. 50., čís. 229, s. 1. Dostupné online. 
  8. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 615–616. 
  9. Vláda Oldřicha Černíka III. a Lubomíra Štrougala I. (29.09.1969-09.12.1971) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-27]. Dostupné online. 
  10. Velvyslanci České republiky v Řecku [online]. mzv.cz [cit. 2012-09-27]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“