Jaroslav Kofroň

Jaroslav Kofroň
Základní informace
Narození5. února 1921
Vletice, Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. července 1966 (ve věku 45 let)
BulharskoBulharsko Bulharsko
Žánryklasická hudba a taneční hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, sbormistr, hornista, etnolog, hudebník, učitel a malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Kofroň (5. února 1921 Vletice22. července 1966 Bulharsko) byl český hornista, hudební skladatel, sbormistr, dirigent, pedagog a sběratel lidových písní.

Život

Absolvoval učitelský ústav v Příbrami. Během studia hrál v Příbramské filharmonii. Pokračoval na Pražské konzervatoři, kde studoval hru na lesní roh u Emanuela Kauckého, hudební teorii u Antonína Modra a sborový zpěv u Vojtěcha Bořivoje Aima. V roce 1948 se stal profesorem pražské konzervatoře, ale dále studoval skladbu (Jaroslav Řídký) a dirigování, kde byl jeho učitelem František Spilka.

Již v době studií na konzervatoři hrál v orchestru Velké operety (dnešní Divadlo v Dlouhé) a v Pražském velkém orchestru. V letech 19491950 byl dirigentem Pěveckého sdružení pražských učitelů a poté řídil pěvecké sdružení Pražská Typografia. Od roku 1952 byl členem Komorního sdružení profesorů pražské konzervatoře. V letech 1953–1954 byl sbormistrem a druhým dirigentem Pražské zpěvohry.

Tragicky zahynul 22. července 1966 v Bulharsku.

Dílo

Komponoval zejména skladby pro lesní roh, jak instruktivní, tak koncertní. Kromě toho byl autorem mnoha skladeb taneční a estrádní hudby a sborových úprav lidových písní.

Sbíral lidové písně z oblasti středního Slovenska, od Horehroní až po Važec a z okolí Valaské Belé. Jeho sbírka obsahuje na 300 původních písní.

Pedagogické dílo

  • Učebnice harmonie. Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958
  • Učebnice intonace a rytmu. Praha : Supraphon, 1967
  • Technika taktovací (spolu s Vojtěchem Bořivojem Aimem)

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“