Jaroslav Kolář
| Jaroslav Kolář | |
|---|---|
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1947 – 1948 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 8. září 1908 |
| Úmrtí | 9. listopadu 1980 (ve věku 72 let) |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Kolář (8. září 1908 – 9. listopadu 1980[1]) byl český a československý odborář a politik Komunistické strany Československa; poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.
Biografie
Po parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. Mandát nabyl ale až dodatečně jako náhradník v září 1947 poté, co rezignoval poslanec Bedřich Spáčil. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát zastával do konce funkčního období, tedy do roku 1954.[2][3]
Počátkem 50. let působil jako tajemník Ústřední rady odborů.[4] Od roku 1949 byl členem představenstva ÚRO a od roku 1952 i členem sekretariátu.[5] Kromě toho se v lednu 1952 jistý Jaroslav Kolář uvádí jako náměstek ministra pracovních sil.[6] Na sjezdu ÚRO roku 1957 ho ve funkci tajemníka této odborové centrály nahradil Bedřich Kozelka.[7] Byl pak jmenován náměstkem ministra zdravotnictví.[8] V roce 1963 se stal předsedou odborového svazu zaměstnanců ve zdravotnictví.[9][10]
Po nástupu normalizace zařadil Ústřední výbor Komunistické strany Československa jistého Jaroslava Koláře narozeného roku 1908 mezi „exponenty pravice“. Profesně je tehdy uváděn jako pracovník nemocnice Bulovka, Praha 8.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ Jaroslav Kolář [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-10]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Rozhlasová beseda s představiteli strany a vlády. Rudé právo. Únor 1953, roč. 33, čís. 42, s. 1. Dostupné online.
- ↑ STÁTNÍK, Dalibor. Sankční pracovní právo v padesátých letech: Vládní nařízení o opatřeních proti fluktuaci a absenci č.52/1953 Sb.. [s.l.]: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1994. 176 s. Dostupné online. ISBN 9788085270327. S. 58.
- ↑ Karlovarský kraj nejlepší v náboru dorostu do hornictví. Rudé právo. Leden 1952, roč. 32, čís. 22, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Commentary on the Czechoslovak Foreign Institute in Exile. [s.l.]: The Institute, 1957. Dostupné online. S. 1117. (anglicky)
- ↑ Závěrečná zpráva z VIII. plenární schůze ÚRO. Rudé právo. Březen 1957, roč. 37, čís. 75, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Zdravotnické noviny, 30. 3. 1963, s. 1.
- ↑ Skončily sjezdy odborových svazů. Rudé právo. Březen 1963, roč. 43, čís. 84, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. www.totalita.cz [cit. 2015-02-21]. Dostupné online.
