Jaroslav Kovář starší
Jaroslav Kovář starší | |
---|---|
Narození | 1. března 1883 Dukovany Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. května 1961 (ve věku 78 let) Olomouc Československo |
Národnost | česká |
Povolání | architekt |
Děti | Jaroslav Kovář mladší |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Kovář starší (1. března 1883 Dukovany[1] – 24. května 1961 Olomouc[2]) byl český architekt. Jeho tvorba je inspirována množstvím architektonických stylů začátku 20. století, od neobaroka přes secesi a kubismus, až po monumentalismus.[3] Většina jeho staveb se nachází v Olomouci.[3]
Život
Jaroslav Kovář studoval v Praze u profesora Aloise Čenského a podle některých zdrojů měl studovat i v Brně u profesora Jaroslava Syřiště. Mezi lety 1905 a 1908 se vzdělával a pracoval v různých studiích v USA (New York, Chicago) a v roce 1909 se trvale usadil v Olomouci, žil zde s manželkou a synem (budoucím architektem Jaroslavem Kovářem). Začal pracovat ve společnosti Jana Hublíka a v roce 1915 zahájil činnost jako samostatný architekt. Po smrti své první manželky v roce 1937 se oženil ještě dvakrát, naposledy v roce 1951. Pochován je na Ústředním hřbitově v Olomouci.[4]
Dílo
Neobarokní stavby
- 1908–1909: účast na projektu přestavby Arcibiskupské konzistoře, Biskupské náměstí, Olomouc
- 1909–1911: účast na projektu Salesiana, Žerotínovo náměstí 2, Olomouc[5]
Secese
- Pozdně secesní návrhy fasád navazují na vídeňské projekty Otty Wagnera a chicagskou tvorbu Louise Sullivana.
- 1908: projekt průčelí Domu L. a J. Beerových, Ostružnická 9, Olomouc
- 1908: projekt vily U Kovářů, Havlíčkova 42 (nyní 44), Kroměříž
- 1909–1911: projekt průčelí Nájemního domu E. a F. Smékalových, Riegrova 10, Olomouc
- 1910–1911: projekt průčelí Hotelu Přerov, Pekařská 7, Olomouc – zbořeno v 80. letech 20. století. Na místě hotelu dnes stojí obchodní dům Koruna.[5]
Neoklasicismus a kubismus
- 1915–1918: přestavba Domu manželů M. a A. Donathových (dnes Muzeum moderního umění), Denisova 47, Olomouc – neoklasický styl s kubistickými prvky, autorem rozsáhlé reliéfní sochařské výzdoby fasády je mnichovský sochař Moritz Lau.[5][6]
- Kubistický altán v obci Příkazy – autor návrhu altánu není znám, ale někteří památkáři se domnívají, že jím mohl být Jaroslav Kovář starší.[7]
Rondokubismus a regionalismus
- 1922–1923: Návrh budovy bývalé Moravskoslezské banky, Denisova 10, Olomouc – kombinace pražského rondokubismu s moravskými folklórními motivy na freskách a sgrafitech od Jano Köhlera.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 11. Dostupné online.
- ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 15. Dostupné online.
- ↑ a b MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Závěr, s. 72–73. Dostupné online.
- ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 11–15. Dostupné online.
- ↑ a b c d MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Chronologický soupis realizovaného a nerealizovaného architektonického díla Jaroslava Kováře staršího, s. 74–77. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.olomouc-tourism.cz [online]. [cit. 2008-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17.
- ↑ Památkáři nemohou vypátrat autora altánu v obci Příkazy citováno 21. dubna 2008
Literatura
- Zatloukal, P., Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002, ISBN 80-85227-49-5, s. 585–596
- Zatloukal, P., Architektonické dílo Jaroslava Kováře st., v: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 1980, č. 208, s. 5–11
- Zatloukal, P., Černoušek, T., Šlapeta, V., Olomoucká architektura 1900–1950, Olomouc 1981
- Zatloukal, P., Muzem umění Olomouc, Olomouc 1992, ISBN 80-85227-07-X
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Kovář starší na Wikimedia Commons
- Jaroslav Kovář starší v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Jenista, Licence: CC BY 2.5
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 2.5
český architekt Jaroslav Kovář starší - podobizna na budově Muzea umění v Olomouci
Autor: Jan Jenista, Licence: CC BY 2.5
The Museum of Modern Art in Olomouc, the Czech Republic.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Secesní dům v Riegrově ulici Olomouci. Podle Pavla Zatloukala v knize Olomoucká architektura 1900 - 1950 vydané v roce 1981 jde o "Nájemní dům E. a F. Smékalových v Riegrově ulici 10", který má "průčelí výrazně secesní podoby". Tento dům je typickou ukázkou vlivu pozdní vídeňské secese (srov. Otto Wagner) na Moravě.