Jaroslav Kovář starší
| Jaroslav Kovář starší | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. března 1883 Dukovany  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. května 1961 (ve věku 78 let) Olomouc  Československo |
| Národnost | česká |
| Povolání | architekt |
| Děti | Jaroslav Kovář mladší |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Kovář starší (1. března 1883 Dukovany[1] – 24. května 1961 Olomouc[2]) byl český architekt. Jeho tvorba je inspirována množstvím architektonických stylů začátku 20. století, od neobaroka přes secesi a kubismus, až po monumentalismus.[3] Většina jeho staveb se nachází v Olomouci.[3]
Život
Jaroslav Kovář studoval v Praze u profesora Aloise Čenského a podle některých zdrojů měl studovat i v Brně u profesora Jaroslava Syřiště. Mezi lety 1905 a 1908 se vzdělával a pracoval v různých studiích v USA (New York, Chicago) a v roce 1909 se trvale usadil v Olomouci, žil zde s manželkou a synem (budoucím architektem Jaroslavem Kovářem). Začal pracovat ve společnosti Jana Hublíka a v roce 1915 zahájil činnost jako samostatný architekt. Po smrti své první manželky v roce 1937 se oženil ještě dvakrát, naposledy v roce 1951. Pochován je na Ústředním hřbitově v Olomouci.[4]
Dílo
Neobarokní stavby
- 1908–1909: účast na projektu přestavby Arcibiskupské konzistoře, Biskupské náměstí, Olomouc
- 1909–1911: účast na projektu Salesiana, Žerotínovo náměstí 2, Olomouc[5]
Secese
- Pozdně secesní návrhy fasád navazují na vídeňské projekty Otty Wagnera a chicagskou tvorbu Louise Sullivana.
- 1908: projekt průčelí Domu L. a J. Beerových, Ostružnická 9, Olomouc
- 1908: projekt vily U Kovářů, Havlíčkova 42 (nyní 44), Kroměříž
- 1909–1911: projekt průčelí Nájemního domu E. a F. Smékalových, Riegrova 10, Olomouc
- 1910–1911: projekt průčelí Hotelu Přerov, Pekařská 7, Olomouc – zbořeno v 80. letech 20. století. Na místě hotelu dnes stojí obchodní dům Koruna.[5]
Neoklasicismus a kubismus
- 1915–1918: přestavba Domu manželů M. a A. Donathových (dnes Muzeum moderního umění), Denisova 47, Olomouc – neoklasický styl s kubistickými prvky, autorem rozsáhlé reliéfní sochařské výzdoby fasády je mnichovský sochař Moritz Lau.[5][6]
- Kubistický altán v obci Příkazy – autor návrhu altánu není znám, ale někteří památkáři se domnívají, že jím mohl být Jaroslav Kovář starší.[7]
Rondokubismus a regionalismus
- 1922–1923: Návrh budovy bývalé Moravskoslezské banky, Denisova 10, Olomouc – kombinace pražského rondokubismu s moravskými folklórními motivy na freskách a sgrafitech od Jano Köhlera.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 11. Dostupné online.
- ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 15. Dostupné online.
- ↑ a b MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Závěr, s. 72–73. Dostupné online.
- ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 11–15. Dostupné online.
- ↑ a b c d MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Chronologický soupis realizovaného a nerealizovaného architektonického díla Jaroslava Kováře staršího, s. 74–77. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.olomouc-tourism.cz [online]. [cit. 2008-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17.
- ↑ Památkáři nemohou vypátrat autora altánu v obci Příkazy citováno 21. dubna 2008
Literatura
- Zatloukal, P., Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002, ISBN 80-85227-49-5, s. 585–596
- Zatloukal, P., Architektonické dílo Jaroslava Kováře st., v: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 1980, č. 208, s. 5–11
- Zatloukal, P., Černoušek, T., Šlapeta, V., Olomoucká architektura 1900–1950, Olomouc 1981
- Zatloukal, P., Muzem umění Olomouc, Olomouc 1992, ISBN 80-85227-07-X
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Kovář starší na Wikimedia Commons - Jaroslav Kovář starší v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Muzeum umeni.JPG
Autor: Jan Jenista, Licence: CC BY 2.5
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jan Jenista, Licence: CC BY 2.5
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Jaroslav Kovar starsi.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 2.5
český architekt Jaroslav Kovář starší - podobizna na budově Muzea umění v Olomouci
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 2.5
český architekt Jaroslav Kovář starší - podobizna na budově Muzea umění v Olomouci
Muzeum umeni detail.JPG
Autor: Jan Jenista, Licence: CC BY 2.5
The Museum of Modern Art in Olomouc, the Czech Republic.
Autor: Jan Jenista, Licence: CC BY 2.5
The Museum of Modern Art in Olomouc, the Czech Republic.
House Riegrova 10 in Olomouc.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Secesní dům v Riegrově ulici Olomouci. Podle Pavla Zatloukala v knize Olomoucká architektura 1900 - 1950 vydané v roce 1981 jde o "Nájemní dům E. a F. Smékalových v Riegrově ulici 10", který má "průčelí výrazně secesní podoby". Tento dům je typickou ukázkou vlivu pozdní vídeňské secese (srov. Otto Wagner) na Moravě.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Secesní dům v Riegrově ulici Olomouci. Podle Pavla Zatloukala v knize Olomoucká architektura 1900 - 1950 vydané v roce 1981 jde o "Nájemní dům E. a F. Smékalových v Riegrově ulici 10", který má "průčelí výrazně secesní podoby". Tento dům je typickou ukázkou vlivu pozdní vídeňské secese (srov. Otto Wagner) na Moravě.