Jaroslav Kratochvíl (politik)
| JUDr. Jaroslav Kratochvíl | |
|---|---|
[[Soubor:.jpg) |225px|]] | |
| protektorátní ministr průmyslu, obchodu a živností | |
| Ve funkci: únor 1940 – leden 1942 | |
| Předchůdce | Vlastimil Šádek |
| Nástupce | rezort zrušen |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní souručenství |
| Narození | 1. května 1901 Přemyšl  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. dubna 1984 (ve věku 82 let) Železný Brod  Československo |
| Příbuzní | Bohuslav Kratochvíl (bratranec) Petra Křížková (vnučka) |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik, právník a publicista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Kratochvíl (1. května 1901 Přemyšl – 5. dubna 1984 Železný Brod[1]) byl český politik, ministr průmyslu, obchodu a živností Protektorátu Čechy a Morava.
Biografie
Narodil se v Haliči jako syn rakouského důstojníka Antonína Kratochvíla, který pocházel ze Světlé nad Sázavou. Rod Kratochvílů se zabýval broušením granátů. Jeho matka byla sestrou politika Eduarda Brzoráda (starosty Německého Brodu). Školní docházku zahájil ve Vídni, od roku 1908 žil v Praze. Zde absolvoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici a v roce 1923 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Původně chtěl být advokátem, ale pak absolvoval praxi u berního úřadu a roku 1924 se stal tajemníkem Svazu majitelů dolů, v němž od roku 1939 působil jako náměstek ředitele. Angažoval se v uhelném průmyslu a v celostátním uhelném kartelu Uhlopol.[2]
Od 3. února 1940 zastával funkci ministra průmyslu, obchodu a živností Protektorátu Čechy a Morava ve vládě Aloise Eliáše. Vládní portfolio si udržel do ledna 1942.[2][3][4] Roku 1943 navazuje styky s odbojovým hnutím a roku 1944 byl zatčen gestapem a obviněn z velezrady. Věznění přežil díky záškrtu a hospitalizaci, která ho uchránila před transportem.[5]
Pro své styky s básníkem Václavem Renčem a spisovatelem Václavem Prokůpkem byl obviněn z účasti na vytváření křesťansko-demokratické strany, údajně připravující státní převrat. Roku 1953 mu komunistický soud v Liberci za údajný trestný čin velezrady vyměřil sedm let vězení. Propuštěn byl až po odpykání trestu v roce 1959.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Kratochvíl Jaroslav [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Kdo jsou noví ministři. Národní listy. Únor 1940, roč. 80., čís. 33, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Vláda Aloise Eliáše (27.04.1939 - 19.01.1942) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-03]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 606–607.
- ↑ Křížková Petra: JUDr. Jaroslav Kratochvíl, ministr průmyslu, obchodu a živností v letech 1939 – 1942 a jeho pohled na protektorátní vládu, absolventská práce, dostupné online, přečteno 21.01.2024
- ↑ Letní fota Lídy Baarové – Archiv bezpečnostních složek. www.abscr.cz [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
Literatura
Křížková Petra: JUDr. Jaroslav Kratochvíl, ministr průmyslu, obchodu a živností v letech 1939 – 1942 a jeho pohled na protektorátní vládu. v: Historický životopis. web.archive.org [online]. 2022-04-03 [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-03.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Steinbauer, Licence: CC BY-SA 4.0
fotografie z nástupu do funkce roku 1940