Jaroslav Kratochvíl (politik)

JUDr. Jaroslav Kratochvíl
protektorátní ministr průmyslu, obchodu a živností
Ve funkci: únor 1940 – leden 1942
Předchůdce	Vlastimil Šádek
Nástupce	rezort zrušen
Stranická příslušnost
Členství	Národní souručenství
Narození	1. května 1901 Přemyšl Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. dubna 1984 (ve věku 82 let) Železný Brod Československo Československo
Příbuzní	Bohuslav Kratochvíl (bratranec) Petra Křížková (vnučka)
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik, právník a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Kratochvíl (1. května 1901 Přemyšl – 5. dubna 1984 Železný Brod^[1]) byl český politik, ministr průmyslu, obchodu a živností Protektorátu Čechy a Morava.

Narodil se v Haliči jako syn rakouského důstojníka Antonína Kratochvíla, který pocházel ze Světlé nad Sázavou. Rod Kratochvílů se zabýval broušením granátů. Jeho matka Karla byla sestrou politika Eduarda Brzoráda (starosty Německého Brodu).^[2] Školní docházku zahájil ve Vídni, od roku 1908 žil v Praze. Zde absolvoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici a v roce 1923 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Původně chtěl být advokátem, ale pak absolvoval praxi u berního úřadu a roku 1924 se stal tajemníkem Svazu majitelů dolů, v němž od roku 1939 působil jako náměstek ředitele. Angažoval se v uhelném průmyslu a v celostátním uhelném kartelu Uhlopol.^[3]

Od 3. února 1940 zastával funkci ministra průmyslu, obchodu a živností Protektorátu Čechy a Morava ve vládě Aloise Eliáše. Vládní portfolio si udržel do ledna 1942.^[3][4][5] Jeho novým působištěm se poté stala Živnobanka, v níž pracoval jako poradce pro oblast těžby uhlí. Zároveň zasedal ve správní radě společnosti Carbonia.^[2] Roku 1943 navázal styky s odbojovým hnutím. Zůstal mezi protektorátní úřednickou elitou, proto po něm vládnoucí místa chtěla vyjádření loajality. Konkrétně v roce 1944 byl vyzván, aby vstoupil do České ligy proti bolševismu, což Kratochvíl odmítl a ještě téhož roku byl zatčen gestapem a obviněn z velezrady.^[2] Věznění přežil díky záškrtu a hospitalizaci, která ho uchránila před transportem.^[6]

Ze svých zdravotních problémů se léčil až do srpna 1945, kdy se vrátil zpět do správní rady společnosti Carbonia. Tu společně se svými kolegy restrukturalizoval tak, aby se, byť zůstala v soukromém vlastnictví, dokázala zapojit do poválečného znárodněného průmyslu. Po znárodněni Carbonie se stal poradcem Svazu sklářů v Železném Brodě a s manželkou se odstěhoval do obce Vrát.^[2]

V roce 1952 byl zatčen Státní bezpečností kvůli stykům s básníkem Václavem Renčem a spisovatelem Václavem Prokůpkem a byl obviněn z účasti na vytváření křesťansko-demokratické strany, údajně připravující státní převrat. Roku 1953 mu komunistický soud v Liberci za údajný trestný čin velezrady vyměřil sedm let vězení. Propuštěn byl až po odpykání trestu v roce 1959.^[7]

Kratochvíl byl komunisty šikanován i po roce 1959, směl pracovat pouze jako skladník a současně musel splácet desetitisícový dluh na náklady, které státu údajně vznikly kvůli jeho věznění.^[2] Po splacení závazků odešel do penze. Ani v ní mu úřady nepovolily, aby jakkoli uplatil své dříve nabyté dovednosti – tedy například znalost několika světových jazyků nebo zkušenosti s mezinárodním obchodem. Nesměl se stýkat ani se svými bývalými kolegy a známými. Žil proto v absolutním ústraní v Železném Brodě, kde také zcela zapomenut v roce 1984 zemřel.

Křížková Petra: JUDr. Jaroslav Kratochvíl, ministr průmyslu, obchodu a živností v letech 1939 – 1942 a jeho pohled na protektorátní vládu. v: Historický životopis. web.archive.org [online]. 2022-04-03 [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-03.