Jaroslav Krula

Jaroslav Krula
Narození25. dubna 1905
Jaroměřice nad Rokytnou
Úmrtí1980 (ve věku 74–75 let)
Jaroměřice nad Rokytnou
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1922–1928)
Povolánísochař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Krula (25. dubna 1905, Jaroměřice nad Rokytnou – srpen 1980, Jaroměřice nad Rokytnou) byl český sochař a pedagog.[1]

Jeho bratrem byl právník Bohuslav Krula, jeho otcem byl klempíř Josef Krula.[2]

Biografie

Jaroslav Krula se narodil v roce 1905 v Jaroměřicích nad Rokytnou, vystudoval Odbornou školu pro umělecko-průmyslové práce kovové v Hradci Králové a následně odešel do Prahy, kde v ateliéru Jaroslava Horejce pokračoval mezi lety 1922 a 1928 ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.[3] Celý život působil v Jaroměřicích nad Rokytnou, věnoval se primárně regionálním umělcům a tvorbě v regionu.[4][5]

V roce 1968 byla k výročí 100. narození Otokara Březiny odhalena busta a pamětní deska na budově základní školy Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou, jejím autorem byl právě Jaroslav Krula.[6] Byl také autorem tepaného krucifixu na hrobě Pavly Kytlicové v Tasově, za to mu dopisem poděkoval i Jakub Deml, je autorem i busty Anny Pammrové z roku 1935, která je umístěna v Muzeu Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou. Od ní také za 6000 tehdejších korun odkoupil její korespondenci s Otokarem Březinou. V roce 1948 také vytesal portrét Anny Pammrové do kamene.[6][7] Roku 1930 také vytvořil měděnou knihu na hrob Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou.[8] Byl autorem také tepaných křížů ve Valašských Kloboukách, náhrobku ve Vsetíně, památníku padlých občanů v Jaroměřicích nad Rokytnou a dalších děl.[1]

V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.[9] V roce 1968 jeho bratr Bohuslav uspořádal sborník, který byl vydán Měšťanskou besedou v Jaroměřicích nad Rokytnou.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. ISBN 80-900648-4-1. S. 573. 
  2. ↑ a b Bohuslav Krula, JUDr. [online]. Jaroměřice nad Rokytnou: Jaroměřice nad Rokytnou [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall, 2001. 391 s. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 S. 312. 
  4. ↑ BULOVÁ, Kateřina. Komentovaná bibliografie pozůstalosti Lumíra Kuchaře v Moravském zemském muzeu v Brně. Brno, 2019 [cit. 2021-02-06]. 100 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kudrnáč. s. 67. Dostupné online.
  5. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 20. 
  6. ↑ a b VESPALCOVÁ, Lucie. Oslavy 100. výročí narození básníka Otokara Březiny v roce 1968. Zpravodaj Jaroměřic nad Rokytnou. 2018-03-12, roč. 2018, čís. 3, s. 11–12. Dostupné online. 
  7. ↑ BOŽKOVÁ, Barbora. Procházeti se bez vzpomínek liduprázdným lesem. Sedmá generace [online]. Hnutí Duha, 2013-06-14 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ REDAKCE. Zloději navštívili hrob básníka Březiny. Odnesli knihu. Třebíčský deník. 2014-09-04. Dostupné online [cit. 2021-02-06]. 
  9. ↑ Ocenění Ministerstva kultury pamětní medailí ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Bulletin Společnosti Otokara Březiny. 09.2018, roč. 2018, čís. 72, s. 16. 

Externí odkazy