Jaroslav Kysela
Jaroslav Kysela | |
---|---|
Narození | 4. února 1932 Chotěboř Československo |
Úmrtí | 21. října 1950 (ve věku 18 let) Věznice Pankrác Československo |
Národnost | česká |
Povolání | číšník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Kysela (4. února 1932[1] Chotěboř – 21. října 1950 Věznice Pankrác) byl český číšník a protikomunistický odbojář odsouzený jako vůbec nejmladší v politickém procesu k trestu smrti a v roce 1950 popraven.[2]
Životopis
Narodil se v roce 1932 v Chotěboři. V mládí se vyučil číšníkem.
V roce 1950 se rozhodl po neshodách v rodině opustit Československo. Dne 21. dubna 1950 byl ale při pokusu o překročení státní hranice do Západního Německa zadržen příslušníky SNB.[3] Okresním soudem v Plzni byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 12 měsíců. Poté byl převezen do trestaneckého tábora, kde byl nucen pracovat v uranových dolech. Dne 5. září 1950 se pokusil spolu s dalšími vězni z tábora uprchnout. Několik zaměstnanců tábora, včetně dvou příslušníků SNB, spoutali a z táboru uprchli. Bylo po nich ale vyhlášeno pátrání a během následujících dvou dní byli postupně dopadeni. Jeden z trestanců byl při pokusu o zatčení zastřelen.[4]
V říjnu 1950 byl poté Kysela spolu s dalšími dvěma trestanci, kteří uprchli z trestaneckého tábora, Jiřím Janouchem a Václavem Tipplem, odsouzen v exemplárním politickém procesu konaném v Jáchymově k trestu smrti.[5] Kyselovo odvolání proti rozsudku bylo promptně zamítnuto, stejně jako žádost o prezidentskou milost. Dne 21. října 1950 byl Kysela ve věku 18 let spolu s výše jmenovanými a Jiřím Kodetem popraven.[6][7] Na Ďáblickém hřbitově byl později umístěn náhrobní kámen s jeho jménem.[8]
Po sametové revoluci byl rehabilitován. Na jeho rodný dům v Chotěboři byla v roce 1998 instalována pamětní deska, v roce 2020 byla přesunuta do Městského muzea v Chotěboři.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Jaroslav Kysela. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
- ↑ RESEARCHWRITER.CZ. Za jmény zapomenutých politických vězňů jsou konkrétní lidské osudy [online]. 2023-11-20 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Poslední adresa | Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka. Poslední adresa [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Kysela (1932-1950) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Jaroslav Kysela | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Kysela 4 February 1929 - 21 October 1950 v BillionGraves GPS Headstones | BillionGraves. tr.billiongraves.com [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Osobnosti regionu: Jaroslav Kysela. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“